Datasets:

---

ctu-aic

/

ask_library_cs

like 0

Follow

AI Center FEE CTU 19

Znala kněžna Libuše Přemysla ještě před svatbou?

Je něco pravdy na tom, že bělouš, který vedl poselstvo kněžny Libuše do Stadic, cestu znal, protože tudy Libuši častokrát za Přemyslem vozil? Znali se z dřívějška? Je možné, že spolu chodili do nějaké šlechtické školy? Byl Přemysl prostý oráč nebo pocházel z nějakého rodu? V jakých pramenech se to dá zjistit (Kosmas?) Díky.

Dobrý den, nejstarší záznam této pověsti je v Kristiánově legendě z 10. století. "Slované čeští, usazení pod samým Arkturem a oddaní modloslužbě, žili jako kůň neovládaný uzdou, bez zákona, bez knížete nebo vládce a bez města jako nerozumná zvířata, toliko širý kraj obývali. Konečně když byli postiženi zhoubným morem, obrátili se, jak pověst vypravuje, k nějaké hadačce se žádostí o dobrou radu a o věštecký výrok. A když jej obdrželi, založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezše nějakého velmi prozíravého a důmyslného muže, jenž se jenom orbou zabýval, jménem Přemysl, ustanovili si ho podle výroku hadaččina knížetem nebo vladařem, davše mu za manželku svrchu řečenou pannu hadačku." Kosmas ve své Kronice Čechů z 12. století vypráví pověst podrobněji. Část o koni vedoucí posly je následující: "Zatím byli určeni poslové, aby tomu muži přednesli vzkaz své paní a lidu. Když paní viděla, že jaksi, neznajíce cesty, váhají, pravila: "Co váháte? Jděte bez starosti, sledujte mého koně, on vás povede pravou cestou a dovede zase zpět, neboť cestu tuto nejednou šlapal." Lichá se šíří pověst a zároveň mínění křivé o tom, že paní vždy za nočního ticha tu bájnou cestu na koni tam konávala a před kuropěním se vracívala; tomu všakať Žid Apella věří." Žádní Přemyslovi předci nejsou uvedeni.

Knihovna Akademie věd České republiky

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

KRISTIÁN a Jaroslav LUDVÍKOVSKÝ. Kristiánova legenda: život a umučení svatého Václava a jeho báby svaté Ludmily = Legenda Christiani : vita et passio sancti Wenceslai et sancte Ludmile ave eius. Vyd. ve Vyšehradu 2. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-291-0.KOSMAS a Magdalena MORAVOVÁ. Kronika Čechů. Vyd. 8., (v této úpravě a v Argu 1.). Přeložil Karel HRDINA, přeložil Marie BLÁHOVÁ. Praha: Argo, 2011. Memoria medii aevi. ISBN 978-80-257-0465-3.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znala-knezna-libuse-premysla-jeste-pred-svatbou

cs

Je něco pravdy na tom, že bělouš, který vedl poselstvo kněžny Libuše do Stadic, cestu znal, protože tudy Libuši častokrát za Přemyslem vozil? Znali se z dřívějška? Je možné, že spolu chodili do nějaké šlechtické školy? Byl Přemysl prostý oráč nebo pocházel z nějakého rodu? V jakých pramenech se to dá zjistit (Kosmas?) Díky.

Dobrý den, nejstarší záznam této pověsti je v Kristiánově legendě z 10. století. "Slované čeští, usazení pod samým Arkturem a oddaní modloslužbě, žili jako kůň neovládaný uzdou, bez zákona, bez knížete nebo vládce a bez města jako nerozumná zvířata, toliko širý kraj obývali. Konečně když byli postiženi zhoubným mořem, obrátili se, jak pověst vypravuje, k nějaké hadačce se žádostí o dobrou radu a o věštecký výrok. A když jej obdrželi, založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezše nějakého velmi prozíravého a důmyslného muže, jenž se jenom orbou zabýval, jménem Přemysl, ustanovili si ho podle výroku hadaččina knížetem nebo vladařem, davše mu za manželku svrchu řečenou pannu hadáčků." Kosmas ve své Kronice Čechů z 12. století vypráví pověst podrobněji. Část o koni vedoucí posly je následující: "Zatím byli určeni poslové, aby tomu muži přednesli vzkaz své paní a lidu. Když paní viděla, že jaksi, neznajíce cesty, váhají, pravila: "Co váháte? Jděte bez starostí, sledujte mého koně, on vás povede pravou cestou a dovede zase zpět, neboť cestu tuto nejednou šlapal." Lichá se šíří pověst a zároveň mínění křivé o tom, že paní vždy za nočního ticha tu bájnou cestu na koni tam konávala a před kuropěním se vracívala; tomu všakať Žid Apella věří." Žádní Přemyslovi předci nejsou uvedeni.

Je něco pravdy na tom, že bělouš, který vedl poselstvo kněžny Libuše do Stadic, cestu znal, protože tudy Libuši častokrát za Přemyslem vozil? Znali se z dřívějška? Je možné, že spolu chodili do nějaké šlechtické školy? Byl Přemysl prostý oráč nebo pocházel z nějakého rodu? V jakých pramenech se to dá zjistit (Kosmas?) Díky.

Dobrý den, nejstarší záznam této pověsti je v Kristiánově legendě z 10. století. "Slované čeští, usazení pod samým Arturem a oddaní modloslužbě, žili jako kůň neovládaný uzdou, bez zákona, bez knížete nebo vládce a bez města jako nerozumná zvířata, toliko širý kraj obývali. Konečně když byli postiženi zhoubným morem, obrátili se, jak pověst vypravuje, k nějaké hadičce se žádostí o dobrou radu a o věštecký výrok. A když jej obdrželi, založili hrad a dali mu jméno Praha. Potom nalezne nějakého velmi prozíravého a důmyslného muže, jenž se jenom obou zabýval, jménem Přemysl, ustanovili si ho podle výroku hadaččina knížetem nebo vladařem, Dave mu za manželku svrchu řečenou pannu hadičku." Kosmas ve své kronice Čechů z 12. století vypráví pověst podrobněji. Část o koni vedoucí posly je následující: "zatím byli určeni poslové, aby tomu muži přednesli vzkaz své paní a lidu. Když paní viděla, že jaksi, neznajíce cesty, váhají, pravila: "co váháte? Jděte bez starosti, sledujte mého koně, on vás povede pravou cestou a dovede zase zpět, neboť cestu tuto nejednou šlapal." Lichá se šíří pověst a zároveň mínění křivé o tom, že paní vždy za nočního ticha tu bájnou cestu na koni tam konávala a před kuropěním se vracívala; tomu však Žid Apolla věří." Žádní Přemyslovi předci nejsou uvedeni.

znalosti a informovanosti

Dobrý den, prosím Vás o definici slov znalosti a informovanosti.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená informovaný = zpravený nebo poučený o něčem, znalý něčeho, odtud podstatné jméno informovanost jako znalost něčeho, poučenost o něčem. Sociologický slovník pak vymezuje informovanost takto: Informovanost je množství informací, kterými jedinec či určitá skupina disponují a které mohou aktivně šířit. Informovanost je úzce vázaná na pojem kompetence. Je objektivně determinována dostupností informací, jejich pravdivostí, úplností a podobně, subjektivně vzdělaností, intelektuálními i mentálními předpoklady jedince. Reálná informovanost nemusí být v souladu s pocitem informovanosti u jedince či skupiny. Náplň nformovanosti nemusí obsahovat jen pravdivé informace, ale může zahrnovat i různé zkreslené údaje, hypotézy, neadekvátní představy. Ovšem v užším slova smyslu se za informovanost pokládá jen suma prověřených  skutečností odpovídajících informaci. Za informovaného jedince se považuje člověk, který disponuje právě tímto druhem informací, respektive má přístup k jejich zdrojům. vymezuje Spisovný slovník jazyka českého jako 1) vlastnost toho, kdo je znalý něčeho, někoho, informovanost, zkušenost 2) souhrn vědomostí v určitém oboru podložený odbornou průpravou Znalosti J. Vymětal a M. Vacková ve své knize vymezují jako zobecněné poznání. Vznikají odvozením z informací pomocí urč. posloupnosti formálních pravidel, do nichž můžeme zahrnout porovnávání informací, jejich třídění a synteticko-analytické vyhodnocování apod. Na rozdíl od informací jsou znalosti trvalé, všeobecné, abstraktní, teoretické, objektivní, nezávislé na kontextu, jsou řízené pravidly, jsou vlastnictvím jednotlivce. Často se zaměňují pojmy "znalosti" a "vědomosti". Vědomosti představují souhrn dříve již ověřených zapamatovatelných faktů, resp. jasně daných vztahů mezi nimi. Používáním vědomostí v praxi a hodnocením výsledků tohoto používání se postupně formují individuální zkušenosti, které se mohou přeměnit ve znalosti. Použitá literatura: Slovník spisovného jazyka českého. 8. díl, Z - Ž : doplňky a opravy / [zpracoval Bohuslav Havránek]. 2. nezm. vyd. Praha: Academia, 1989, s. 355. Velký sociologický slovník. 1. svazek, A - O. Praha: Karolinum, 1996, s. 429. ISBN 80-7184-164-1.

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znalosti-a-informovanosti

cs

Dobrý den, prosím Vás o definici slov znalosti a informovanosti.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Podle Slovníku spisovného jazyka českého znamená informovaný = zpravený nebo poučený o něčem, znalý něčeho, odtud podstatné jméno informovanost jako znalost něčeho, poučenost o něčem. Sociologický slovník pak vymezuje informovanost takto: Informovanost je množství informací, kterými jedinec či určitá skupina disponují a které mohou aktivně šířit. Informovanost je úzce vázaná na pojem kompetence. Je objektivně determinována dostupností informací, jejich pravdivostí, úplností a podobně, subjektivně vzdělaností, intelektuálními i mentálními předpoklady jedince. Reálná informovanost nemusí být v souladu s pocitem informovanosti u jedince či skupiny. Náplň nformovanosti nemusí obsahovat jen pravdivé informace, ale může zahrnovat i různé zkreslené údaje, hypotézy, neadekvátní představy. Ovšem v užším slova smyslu se za informovanost pokládá jen suma prověřených  skutečností odpovídajících informací. Za informovaného jedince se považuje člověk, který disponuje právě tímto druhem informací, respektive má přístup k jejich zdrojům. vymezuje Spisovný slovník jazyka českého jako 1) vlastnost toho, kdo je znalý něčeho, někoho, informovanost, zkušenost 2) souhrn vědomostí v určitém oboru podložený odbornou průpravou Znalosti J. Vymětal a M. Vacková ve své knize vymezují jako zobecněné poznání. Vznikají odvozením z informací pomocí urč. posloupnosti formálních pravidel, do nichž můžeme zahrnout porovnávání informací, jejich třídění a synteticko-analytické vyhodnocování apod. Na rozdíl od informací jsou znalosti trvalé, všeobecné, abstraktní, teoretické, objektivní, nezávislé na kontextu, jsou řízené pravidly, jsou vlastnictvím jednotlivce. Často se zaměňují pojmy "znalosti" a "vědomosti". Vědomosti představují souhrn dříve již ověřených zapamatovatelných faktů, resp. jasně daných vztahů mezi nimi. Používáním vědomostí v praxi a hodnocením výsledků tohoto používání se postupně formují individuální zkušenosti, které se mohou přeměnit ve znalosti. Použitá literatura: Slovník spisovného jazyka českého. 8. díl, Z - Ž : doplňky a opravy / [zpracoval Bohuslav Havránek]. 2. nezm. vyd. Praha: Academia, 1989, s. 355. Velký sociologický slovník. 1. svazek, A - O. Praha: Karolinum, 1996, s. 429. ISBN 80-7184-164-1.

Dobrý den, prosím vás o definici slov znalosti a informovanosti.

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Podle slovníku spisovného jazyka českého znamená informovaný = spravený nebo poučený o něčem, znalý něčeho, odtud podstatné jméno informovanost jako znalost něčeho, poučenost o něčem. Sociologický slovník pak vymezuje informovanost takto: Informovanost je množství informací, kterými jedinec či určitá skupina disponují a které mohou aktivně šířit. Informovanost je úzce vázaná na pojem kompetence. Je objektivně determinována dostupností informací, jejich pravdivostí, úplností a podobně, subjektivně vzdělaností, intelektuálními i mentálními předpoklady jedince. Reálná informovanost nemusí být v souladu s pocitem informovanosti u jedince či skupiny. Náplň informovanosti nemusí obsahovat jen pravdivé informace, ale může zahrnovat i různé zkreslené údaje, hypotézy, neadekvátní představy. Ovšem v užším slova smyslu se za informovanost pokládá jen suma prověřených  skutečností odpovídajících informaci. Za informovaného jedince se považuje člověk, který disponuje právě tímto druhem informací, respektive má přístup k jejich zdrojům. vymezuje spisovný slovník jazyka českého jako 1) vlastnost toho, kdo je znalý něčeho, někoho, informovanost, zkušenost 2) souhrn vědomostí v určitém oboru podložený odbornou průpravou znalosti J. Vymětal a M. Vacková ve své knize vymezují jako zobecnění poznání. Vznikají odvozením z informací pomocí uč. posloupnosti formálních pravidel, do nichž můžeme zahrnout porovnávání informací, jejich třídění a syntetické-analytické vyhodnocování apod. Na rozdíl od informací jsou znalosti trvalé, všeobecné, abstraktní, teoretické, objektivní, nezávislé na kontextu, jsou řízené pravidly, jsou vlastnictvím jednotlivce. Často se zaměňují pojmy "znalosti" a "vědomosti". Vědomosti představují souhrn dříve již ověřených zapamatovatelných faktů, resp. jasně daných vztahů mezi nimi. Používáním vědomostí v praxi a hodnocení výsledků tohoto používání se postupně formují individuální zkušenosti, které se mohou přeměnit ve znalosti. Použitá literatura: Slovník spisovného jazyka českého. 8. díl, Z - Ž : doplňky a opravy / [zpracoval Bohuslav Havránek]. 2. nez. vyd. Praha: Academia, 1989, s. 355. Velký sociologický slovník. 1. svazek, a - O. Praha: Karolinum, 1996, s. 429. ISBN 80-7184-164-1.

Znám zhruba text básně, ale neznám název

Dobrý den. Text básně zní asi ....Který malíř barvy znal, ten to pole maloval. Hoří v poli rudé máky, bílou stříkal na zemáky. Obnoví dálsvítit žlutou, v dálku stŕíbrem nadechnutou.Nejkrásnější růžovou rozlil z rána na zem tvou.Ale nebude to tak po sobě a ani celé. Kdybyste zjistili autora a název prosím.Děkuji..

Dobrý den, jedná se o báseň Františka Nechvátala Barvy ze sbírky Medová studánka. * NECHVÁTAL, František.Medová studánka. Praha: SNDK, 1960. Abstrakt: Pestře ilustrovaná knížka básní o krásách a štědrosti přírody, dětských radostech i zábavách v průběhu celého roku. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c1aec6c0-b672-11e2-8c63-5ef3fc9ae867

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znam-zhruba-text-basne-ale-neznam-nazev

cs

Dobrý den. Text básně zní asi ....Který malíř barvy znal, ten to pole maloval. Hoří v poli rudé máky, bílou stříkal na zemáky. Obnoví dálsvítit žlutou, v dálku stŕíbrem nadechnutou.Nejkrásnější růžovou rozlil z rána na zem tvou.Ale nebude to tak po sobě a ani celé. Kdybyste zjistili autora a název prosím.Děkuji..

Dobrý den, jedná se o báseň Františka Nechvátala Barvy ze sbírky Medová studánka. * NECHVÁTAL, František.Medová studánka. Praha: SNDK, 1960. Abstrakt: Pestře ilustrovaná knížka básní o krásách a štědrosti přírody, dětských radostech i zábavách v průběhu celého roku. http://kramerius4.nkp.cz/search/handle/uuid:c1aec6c0-b672-11e2-8c63-5ef3fc9ae867

Dobrý den. Text básně zní asi ....Který malíř barvy znal, ten to pole maloval. Hoří v poli rudé máky, bílou stříkal na zemáky. Obnoví dosvítit žlutou, v dálku stříbrem nadechnutou.Nejkrásnější růžovou rozlil z rána na zem tvou.Ale nebude to tak po sobě a ani celé. Kdybyste zjistili autora a název prosím.Děkuji..

Dobrý den, jedná se o báseň Františka Nechvátala Barvy ze sbírky medová studánka. * NECHVÁTAL, František.Medová studánka. Praha: SNDK, 1960. Abstrakt: Pestře ilustrovaná knížka básní o krásách a štědrosti přírody, dětských radostech i zábavách v průběhu celého roku. http://Kramerius.nku.cz/Search/handl/id:c1aec6c0-b672-11e2-cm3-5ef3fc9ae867

znamení domů

Dobry den, nedari se mi dopatrat aspon zminky o tom, jestli a jak byly znacene domy drive, nez z dob znamych a dodnes zachovalých domovnich znameni (napr v Praze). Mam jen kuse zminky z antiky (konkretne Pompeje a Rim), ale nic vic. Existovalo neco takoveho treba v Asii (napr Izrael, Japonsko, Cina..) nebo v jinde a jindy ve staroveku az stredoveku ? Kde o tom hledat ? Dekuji.

Dobrý den, k Vašemu dotazu se nám bohužel podařilo nalézt také jen velmi stručné informace v knize od Lydie Petráňové: Domovní znamení staré Prahy (Praha: Panorama, 1991, ISBN 80-7038-039-X):"Zvyk rozlišovat domy znamením je snad starý téměř jako sama města s množstvím ulic a domů navzájem tak podobných, že se v nich orientační pomůcka stala nezbytností. Když nepočítáme magickou úlohu obrazů nad vchody do příbytků pravěkých lidí, docela jistě jsou známy orientační vývěsní štíty víc než dva tisíce let. Nejstarší odkryli šťastnou náhodou archeologové roku 1877 v Gizeh na území Dolního Egypta. Kamenný reliéf měl upozorňovat ve 3. století před n.l. chodce na zcela mimořádnou schopnost majitele domu vykládat sny. Na světlé vápencové desce, třicet pět centimetrů vysoké a šestadvacet široké, jsou uprostřed černě vymalovány starověký oltář a posvátný býk Apis, nad nimiž stojí doporučení: Já, vykladač snů z příkazu božstev /buď Tyché dík./ Kréťan je, /kdo vám zde ony věci vyjeví.Z vrcholného období řecké antické kultury nemáme sice zachován žádný hmotný doklad domovního znamení, i když literární prameny nenechávají na pochybách, že vývěsní poutače lákaly Helény do pohostinných domů služeb. Římané za své mocenské i hospodářské expanze po sobě zanechali ve světě antické civilizace stopy v četných vývěsních štítech řezníků, hrnčířů, nožířů, hostinských a jiných živností.V časech vrcholného evropského středověku přivedla rytířská kultura na svět heraldiku s malovaným znamením na štítu. Neoznačovalo jen totožnost těžkooděnce v boji, aby si spolubojovníci (jinak k nerozeznání od nepřátel) vzájemně neublížili, ale záhy i jeho vlastnickoprávní vztahy. Jako vlastnická značka se objevilo i na hradních průčelích, palácích, kaplích a jiných stavbách. Stejným způsobem značila svůj majetek i církev. Domy v městských ulicích zpočátku ještě neměly tak reprezentativní vzhled, aby na jejich fasády mohli majitelé umístit domovní štíty. Vznik domovních znamení je vlastně neklamných svědectvím o pokročilosti městské hmotné kultury..." Pro fond Národní knihovny ČR je Váš dotaz velmi úzce zaměřen, ale zkuste se obrátit na některé specializované instituce, kde Vám kolegové pravděpodobně nabídnou více pramenů a zdrojů:Orientální ústav AV ČR (http://www.orient.cas.cz/), případně Knihovnu AV ČR (http://www.lib.cas.cz/cs), Knihovnu Českého egyptologického ústavu na FF UK (http://egyptologie.ff.cuni.cz/), Knihovnu Ústavu Dálného východu FF UK (http://udlv.ff.cuni.cz/cz/Knihovna/knihovna.htm), Knihovna Ústavu pro pravěk a ranou dobu dějinnou FF UK (http://uprav.ff.cuni.cz/), Ústav světových dějin FF UK (http://usd.ff.cuni.cz/) nebo Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur v Prazehttp://www.nm.cz/naprstkovo-muzeum/knihovna.php.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znameni-domu

sk

znárodnění - detaily

Dobrý den,píši práci a potřebuji některé informace.zajímalo by mě, zda jdou dohledat konkrétní informace o znárodnění.a o důvodech odsunu.Jde o historie textilního průmyslu v Krkonoších.viz tento text o textilních továrnách.http://ic.mestojilemnice.cz/[…]/Broura_Zapomenute_emeslo_Text.pdfv literatuře co je uvedena, jsem více informací nenalezl.často není ani uvedeno zda šlo o znárodnění v roce 1945 nebo až 1945.Zajímal by osud původních majitelů.děkuji

Dobrý den, rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění (konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady (tj. de facto to byla konfiskace). Později bylo datum 28. října komunisty slaveno Den znárodnění. Znárodnění byla standardní politika socialistických stran - v Československu, Spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého do společenského vlastnictví totalitního státu. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Zn%C3%A1rodn%C4%9Bn%C3%AD Pokud jde o   konkrétní dotazy týkající se textilního průmyslu Krkonoš, doporučujeme vyhledávat informace v tomto regionu. V našich zdrojích jsme žádnou literaturu týkající se znárodnění průmyslu v tomto kraji nenalezli. Vyhledávat informace doporučujeme na Městských úřadech, muzeích a knihovnách, příp. v informační centrech,  jako např. : Knihovna Liberec :http://www.kvkli.cz/ Krkonošské muzeum-Městská knihovna Vrchlabí :http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0CCoQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mkvrchlabi.cz%2F&ei=TFBeU5fmM6i47AapoIGgBQ&usg=AFQjCNHmpPTwRKIWr_t6oF4JGse0z2BCPQ Městský úřad Rokytnice nad Jizerou :http://www.mesto-rokytnice.cz/content/section/22/50/ Městský úřad Tanvald :http://www.tanvald.cz/omeste/historiemesta/ Městský úřad Jilemnice :http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/,http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-meste/

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znarodneni-detaily

cs

Dobrý den,píší práci a potřebují některé informace.zajímalo by mě, zda jdou dohledat konkrétní informace o znárodnění.a o důvodech odsunu.Jde o historie textilního průmyslu v Krkonoších.viz tento text o textilních továrnách.http://ic.mestojilemnice.cz/[…]/Broura_Zapomenuté_emeslo_Text.pdfv literatuře co je uvedena, jsem více informací nenalezl.často není ani uvedeno zda šlo o znárodnění v roce 1945 nebo až 1945.Zajímal by osud původních majitelů.děkuji

Dobrý den, rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění (konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady (tj. de facto to byla konfiskace). Později bylo datum 28. října komunisty slaveno Den znárodnění. Znárodnění byla standardní politika socialistických stran - v Československu, Spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého do společenského vlastnictví totalitního státu. Zdroj: http://čs.wikipedia.org/wiki/Zn%C3%A1rodn%C4%9Bn%C3%AD Pokud jde o   konkrétní dotazy týkající se textilního průmyslu Krkonoš, doporučujeme vyhledávat informace v tomto regionu. V našich zdrojích jsme žádnou literaturu týkající se znárodnění průmyslu v tomto kraji nenalezli. Vyhledávat informace doporučujeme na Městských úřadech, muzeích a knihovnách, příp. v informační centrech,  jako např. : Knihovna Liberec :http://www.kvkli.cz/ Krkonošské muzeum-Městská knihovna Vrchlabí :http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&frm=1&source=web&cd=1&ved=0CCoQFjAA&url=http%3A%2F%2Fwww.mkvrchlabi.cz%2F&ei=TFBeU5fmM6i47AapoIGgBQ&usg=AFQjCNHmpPTwRKIWr_t6oF4JGse0z2BCPQ Městský úřad Rokytnice nad Jizerou :http://www.město-rokytnice.cz/content/section/22/50/ Městský úřad Tanvald :http://www.tanvald.cz/omeste/historiemesta/ Městský úřad Jilemnice :http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoserver/,http://www.mestojilemnice.cz/cz/jilemnice/o-městě/

Dobrý den,píši práci a potřebuji některé informace.zajímalo by mě, zda jdou dohledat konkrétní informace o znárodnění.a o důvodech odsunu.Jde o historie textilního průmyslu v Krkonoších.viz tento text o textilních továrnách.http://c.mestojilemnice.cz/[…]/roura_zapomenuté_řemeslo_text.pdf literatuře co je uvedena, jsem více informací nenalezl.často není ani uvedeno zda šlo o znárodnění v roce 1945 nebo až 1945.Zajímal by osud původních majitelů.děkuji

Dobrý den, rozsáhlé znárodnění bylo v Československu provedeno na základě dekretů prezidenta republiky v roce 1945. Kromě konfiskace majetku etnických Němců se jednalo se o rozsáhlé a jednorázově provedené znárodnění (konfiskaci) dolů, velkých průmyslových podniků (v zásadě nad 500 zaměstnanců), podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Ještě předtím byla zestátněna výroba a distribuce filmu. U německého a maďarského státu a osob německé a maďarské národnosti a také u kolaborantů bylo provedeno bez náhrady (tj. de facto to byla konfiskace). Později bylo datum 28. října komunisty slaven den znárodnění. Znárodnění byla standardní politika socialistických stran - v Československu, spojeném království či Francii. Po roce 1948 pokračoval proces znárodnění v Československu jako proces přechodu majetku soukromého do společenského vlastnictví totalitního státu. Zdroj: http://cs.wikipedia.org/Miki/Zn%C%Aron%C%ibn%C%a pokud jde o   konkrétní dotazy týkající se textilního průmyslu Krkonoš, doporučujeme vyhledávat informace v tomto regionu. V našich zdrojích jsme žádnou literaturu týkající se znárodnění průmyslu v tomto kraji nenalezli. Vyhledávat informace doporučujeme na městských úřadech, muzeích a knihovnách, příp. v informační centrech,  jako např. : Knihovna Liberec :http://www.kvuli.cz/ krkonošské muzeum-městská knihovna Vrchlabí :http://www.Google.cz/rl?sa=t&ct=j&q=&src=s&fm=1&soudce=web&cd=1&ved=0CCoQFjAA&rl=http%A%F%www.mkvrchlabi.cz%F&e=TFBeU5fmM6i47AapoIGgBQ&sg=AFQjCNHmpPTwRKIWr_t6oF4JGse0z2BCPQ městský úřad Rokytnice nad Jizerou :http://www.město-Rokytnice.cz/comment/action/22/50/ městský úřad Tanvald :http://www.Tanvald.cz/omezte/historiemesta/ městský úřad Jilemnice :http://www.mestojilemnice.cz/cz/infoservis/,http://www.mestojilemnice.cz/cz/Jilemnice/a-měste/

Znečíštění půdy v agrosystémech

Hledám literaturu k projektu z agroekologie na téma znečištění půdy v agrosystémech. K tomu i literaturu k pedologii.

Dobrý den, v našem fondu Knihovna Antonína Švehly máme k vašemu dotazu následující publikace: (zadání - pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and agroekosystémy): http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000164420&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000145793&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000130784&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000044985&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000046584&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000035094&local_base=&format=999 (zadání -  pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and pedologie): http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000241511&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000231237&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000222994&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000087522&local_base=&format=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000041717&local_base=&format=999 Doporučuji projít si s podobným zadáním i datábázi článkovou - ČZPB S pozdravem

Praha

Knihovna Antonína Švehly

Zemědělství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znecisteni-pudy-v-agrosystemech

cs

Hledám literaturu k projektu z agroekologie na téma znečištění půdy v agrosystémech. K tomu i literaturu k pedologii.

Dobrý den, v našem fondu Knihovna Antonína Švehly máme k vašemu dotazu následující publikace: (zadání - pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and agroekosystémy): http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000164420&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000145793&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000130784&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000044985&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000046584&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000035094&local_base=&formát=999 (zadání -  pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and pedologie): http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000241511&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000231237&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000222994&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000087522&local_base=&formát=999 http://aleph.uzei.cz/F?func=direct&doc_number=000041717&local_base=&formát=999 Doporučuji projít si s podobným zadáním i datábázi článkovou - ČZPB S pozdravem

Hledám literaturu k projektu z agroekologie na téma znečištění půdy v geosystémech. K tomu i literaturu k ekologii.

Dobrý den, v našem fondu knihovna Antonína Švehly máme k vašemu dotazu následující publikace: (zadání - pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and agroekosystémy): http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000164420&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000145793&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000130784&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000044985&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000046584&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000035094&Local_base=&formát=999 (zadání -  pokročilé vyhledávání - kombinace klíčových slov: znečištění půdy and patologie): http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000241511&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000231237&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000222994&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000087522&Local_base=&formát=999 http://alepp.uzel.cz/F?fun=direct&doc_number=000041717&Local_base=&formát=999 doporučuji projít si s podobným zadáním i databázi článkovou - ČSPB s pozdravem

Znělka pořadu "Kotouče slávy"

Hledám informace o znělce starého rozhlasového hudebního pořadu "Kotouče slávy". Byla to v letech 1969-1970 náhrada za zrušenou "Houpačku". Uvítám jakoukoliv písemnou nebo zvukovou informaci.

Dobrý den, podrobnosti o znělce k pořadu jsme v nám dostupných zdrojích nenalezli. Pořad vznikl v Československém rozhlase a jeho autorem je Pavel Žák, který zde působil i jako hudební režisér a scénárista pro několik dalších rozhlasových pořadů včetně Houpačky. Doporučujeme proto obrátit se přímo na archiv Českého rozhlasu, který ukládá, zpracovává a zpřístupňuje archivní materiál ze své činnosti – možná Vám pomůže přímo oddělení fonotéky anebo zkuste také kontaktovat rešeršní oddělení a knihovnu, které poskytují informační služby.

Národní knihovna ČR

Hudba

ČESKÝ ROZHLAS. Archivní a programové fondy [online]. Dostupné z:https://informace.rozhlas.c[…]a-programove-fondy-7965107.[cit. 2024-04-08].ČESKÝ ROZHLAS. O českém rozhlase [online]. Dostupné z:https://informace.rozhlas.cz/o-nas-7965109.[cit. 2024-04-08].Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Pavel Žák [online]. Dostupné z:https://cs.wikipedia.org/w/[…]%C3%A1k&oldid=23329284.[cit. 2024-04-08].

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znelka-poradu-kotouce-slavy

cs

Hledám informace o znělce starého rozhlasového hudebního pořadu "Kotouče slávy". Byla to v letech 1969-1970 náhrada za zrušenou "Houpačku". Uvítám jakoukoliv písemnou nebo zvukovou informaci.

Dobrý den, podrobnosti o znělce k pořadu jsme v nám dostupných zdrojích nenalezli. Pořád vznikl v Československém rozhlase a jeho autorem je Pavel Žák, který zde působil i jako hudební režisér a scénárista pro několik dalších rozhlasových pořadů včetně Houpačky. Doporučujeme proto obrátit se přímo na archiv Českého rozhlasu, který ukládá, zpracovává a zpřístupňuje archivní materiál ze své činnosti – možná Vám pomůže přímo oddělení fonotéky anebo zkuste také kontaktovat rešeršní oddělení a knihovnu, které poskytují informační služby.

Hledám informace o znělce starého rozhlasového hudebního pořadu "kotouče slávy". Byla to v letech 1969-1970 náhrada za zrušenou "houpačku". Uvítám jakoukoliv písemnou nebo zvukovou informaci.

Dobrý den, podrobnosti o znělce k pořadu jsme v nám dostupných zdrojích nenalezli. Pořad vznikl v československém rozhlase a jeho autorem je Pavel Žák, který zde působil i jako hudební režisér a scénárista pro několik dalších rozhlasových pořadů včetně houpačky. Doporučujeme proto obrátit se přímo na archiv Českého rozhlasu, který ukládá, zpracovává a zpřístupňuje archivní materiál ze své činnosti – možná vám pomůže přímo oddělení fonotéky anebo zkuste také kontaktovat rešeršní oddělení a knihovnu, které poskytují informační služby.

Zničení knihy

Dobrý den, potřebovala bych vědět, jestli se dákniha príbehy z Dekameronu z roku 1970, vydána v Bratislavě,někde koupit apopřípadě kde? Štěne mi ji rozkousalo a mám ji vypůjčenou z knihovny. Zní tosice asi směšně, ale mně do smíchu není. Jak se řeší tyto situace, kdyžněkdo knihu zničí nebo ztratí? Jaká je cena této knihy? prosím poraďte mi.Děkuji

Dobrý den, ztráta (nebo poškození) knihy vypůjčené v knihovně není tak neobvyklé, pokud jsou knihy půjčovány mimo knihovnu, knihovny se ztrátou počítají, neboť se může stát cokoliv. Každá knihovna má ve svém Knihovním řádu zpracovaný postup, jak uskutečnit náhradu (může to být stejný výtisk, jiné vydání téhož titulu, jiný titul, atd.). Doporučujeme se obrátit na Vaši knihovnu, určitě poradí, co dělat a jak postupovat. Zkoušeli jsme na internetu v online antikvariátech ověřit http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchudky/Nakupovani-na-internetu/Online-prodej ci-knih/Online-antikvariaty , zda není kniha k dispozici, prověřili jsme prvních několik, ale bez úspěchu. Kniha je vlastně úpravou titulu pro děti od 15 let, nezjistili jsme v našich zdrojích, že by titul vyšel vícekrát. NK ČR má ve svém fondu tento titul, mohli bychom zhotovit kopii (viz informace o reprografických službách na objednávku http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_repro_obj.htm - cena kopie cca 200 Kč), ale to by musela knihovna kopii jako náhradu za ztrátu požadovat (a to nejspíše nebude). Jinak původní cena knihy není důležitá, podstatné je, jakou "cenu" má ten konkrétní výtisk pro konkrétní knihovnu, tedy záleží na typu knihovny, fondu atd.

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zniceni-knihy

cs

Dobrý den, potřebovala bych vědět, jestli se dákniha příběhy z Dekameronu z roku 1970, vydána v Bratislavě,někde koupit apopřípadě kde? Štěně mi ji rozkousalo a mám ji vypůjčenou z knihovny. Zní tosice asi směšně, ale mně do smíchu není. Jak se řeší tyto situace, kdyžněkdo knihu zničí nebo ztratí? Jaká je cena této knihy? prosím poraďte mi.Děkuji

Dobrý den, ztráta (nebo poškození) knihy vypůjčené v knihovně není tak neobvyklé, pokud jsou knihy půjčovány mimo knihovnu, knihovny se ztrátou počítají, neboť se může stát cokoliv. Každá knihovna má ve svém Knihovním řádu zpracovaný postup, jak uskutečnit náhradu (může to být stejný výtisk, jiné vydání téhož titulu, jiný titul, atd.). Doporučujeme se obrátit na Vaši knihovnu, určitě poradí, co dělat a jak postupovat. Zkoušeli jsme na internetu v online antikvariátech ověřit http://www.firmy.cz/Obchody-a-obchůdky/Nakupování-na-internetu/Online-prodej či-knih/Online-antikvariáty , zda není kniha k dispozici, prověřili jsme prvních několik, ale bez úspěchu. Kniha je vlastně úpravou titulu pro děti od 15 let, nezjistili jsme v našich zdrojích, že by titul vyšel vícekrát. NK ČR má ve svém fondu tento titul, mohli bychom zhotovit kopii (viz informace o reprografických službách na objednávku http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_repro_obj.htm - cena kopie cca 200 Kč), ale to by musela knihovna kopií jako náhradu za ztrátu požadovat (a to nejspíše nebude). Jinak původní cena knihy není důležitá, podstatné je, jakou "cenu" má ten konkrétní výtisk pro konkrétní knihovnu, tedy záleží na typu knihovny, fondu atd.

Dobrý den, potřebovala bych vědět, jestli se kniha příběhy z Dekameronu z roku 1970, vydána v Bratislavě,někde koupit popřípadě kde? Štěně mi ji rozkousal a mám ji vypůjčenou z knihovny. Zní posice asi směšně, ale mě do smíchu není. Jak se řeší tyto situace, kdyžněkdo knihu zničí nebo ztratí? Jaká je cena této knihy? prosím poraďte mi.Děkuji

Dobrý den, ztráta (nebo poškození) knihy vypůjčené v knihovně není tak neobvyklé, pokud jsou knihy půjčování mimo knihovnu, knihovny se ztrátou počítají, neboť se může stát cokoliv. Každá knihovna má ve svém knihovním řádu zpracovaný postup, jak uskutečnit náhradu (může to být stejný výtisk, jiné vydání téhož titulu, jiný titul, atd.). Doporučujeme se obrátit na vaši knihovnu, určitě poradí, co dělat a jak postupovat. Zkoušeli jsme na internetu v online antikvariátech ověřit http://www.firmy.cz/obchody-a-obchůdky/nakupovaní-na-internetu/online-prodej ci-knih/online-antikvariáty , zda není kniha k dispozici, prověřili jsme prvních několik, ale bez úspěchu. Kniha je vlastně úpravou titulu pro děti od 15 let, nezjistili jsme v našich zdrojích, že by titul vyšel vícekrát. NK ČR má ve svém fondu tento titul, mohli bychom zhotovit kopii (viz informace o reprografických službách na objednávku http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_repro_obj.htm - cena kopie cca 200 Kč), ale to by musela knihovna kopii jako náhradu za ztrátu požadovat (a to nejspíše nebude). Jinak původní cena knihy není důležitá, podstatné je, jakou "cenu" má ten konkrétní výtisk pro konkrétní knihovnu, tedy záleží na typu knihovny, fondu atd.

Znovuužití ISSN

Dobrý den,rád bych se zeptal, jak přesně funguje ISSN ve smyslu jeho znovupoužitelnosti. Pokud mám periodikum, které změní název (a stejně tak by mělo změnit i ISSN), co se stane se starým ISSN? Je možné, že toto staré ISSN bude "uvolněno" a třeba o několik let později přiřazeno úplně jinému časopisu?Děkuji.

Dobrý den,ISSN může být přiděleno pouze jednou a nesmí být nikdy znovu použito projiný název.Změní-li periodikum (pokračující zdroj) název, je mu přiděleno nové ISSN astaré už nemůže být nikdy a znovu přiděleno. Nelze tak, ani když seperiodikum vrátí zpět k původnímu názvu. Je mu přiděleno nové ISSN.Proč tomu tak je? ISSN je kód, který identifikuje název konkrétníhoperiodika. V mezinárodním registru ISSN je toto ISSN spojeno sbibliografickým popisem periodika. Jestliže periodikum přestane vycházet, jev záznamu ISSN pouze změněn status na "vydávání ukončeno v roce". Neznamenáto tedy, že by bylo ISSN zrušeno. ISSN je "navždy" spojeno s konkrétnímperiodikem, z registru ISSN nemizí, je nadále dohledatelné. I v případě žese periodikum vrátí k názvu původnímu -/viz schéma  Maso (ISSN 1234-5678)Maso a kosti (ISSN 2345-6789) Maso (ISSN 2340-6789) + pro rozlišení sedoplní v záznamu ISSN rok vydání/ - nelze použít k původnímu názvu původníISSN.

Národní technická knihovna

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/znovuuziti-issn

cs

Dobrý den,rád bych se zeptal, jak přesně funguje ISSN ve smyslu jeho znovupoužitelnosti. Pokud mám periodikum, které změní název (a stejně tak by mělo změnit i ISSN), co se stane se starým ISSN? Je možné, že toto staré ISSN bude "uvolněno" a třeba o několik let později přiřazeno úplně jinému časopisu?Děkuji.

Dobrý den,ISSN může být přiděleno pouze jednou a nesmí být nikdy znovu použito projiný název.Změní-li periodikum (pokračující zdroj) název, je mu přiděleno nové ISSN astaré už nemůže být nikdy a znovu přiděleno. Nelze tak, ani když seperiodikum vrátí zpět k původnímu názvu. Je mu přiděleno nové ISSN.Proč tomu tak je? ISSN je kód, který identifikuje název konkrétníhoperiodika. V mezinárodním registru ISSN je toto ISSN spojeno sbibliografickým popisem periodika. Jestliže periodikum přestane vycházet, jev záznamů ISSN pouze změněn status na "vydávání ukončeno v roce". Neznamenáto tedy, že by bylo ISSN zrušeno. ISSN je "navždy" spojeno s konkrétnímperiodikem, z registru ISSN nemizí, je nadále dohledatelné. I v případě žese periodikum vrátí k názvu původnímu -/viz schéma  Maso (ISSN 1234-5678)Maso a kosti (ISSN 2345-6789) Maso (ISSN 2340-6789) + pro rozlišení sedoplní v záznamu ISSN rok vydání/ - nelze použít k původnímu názvu původníISSN.

Dobrý den,rád bych se zeptal, jak přesně funguje ISS ve smyslu jeho znovupoužitelnosti. Pokud mám periodikum, které změní název (a stejně tak by mělo změnit i ISS), co se stane se starým ISS? Je možné, že toto staré ISS bude "uvolněno" a třeba o několik let později přiřazeno úplně jinému časopisu?Děkuji.

Dobrý den,ISS může být přiděleno pouze jednou a nesmí být nikdy znovu použito projetý název.Změní-li periodikum (pokračující zdroj) název, je mu přiděleno nové ISS staré už nemůže být nikdy a znovu přiděleno. Nelze tak, ani když periodikum vrátí zpět k původnímu názvu. Je mu přiděleno nové ISS.Proč tomu tak je? ISS je kód, který identifikuje název konkrétníhoperiodika. V mezinárodním registru ISS je toto ISS spojeno bibliografickým popisem periodika. Jestliže periodikum přestane vycházet, jev záznamu ISS pouze změněn status na "vydávání ukončeno v roce". Neznamenáte tedy, že by bylo ISDN zrušeno. ISDN je "navždy" spojeno s konkrétnímperiodikem, z registru ISS nemizí, je nadále dohledatelná. I v případě nese periodikum vrátí k názvu původnímu -/viz schéma  maso (ISBN 1234-5678)maso a kosti (ISBN 2345-6789) maso (ISBN 2340-6789) + pro rozlišení nedoplní v záznamu ISS rok vydání/ - nelze použít k původnímu názvu původníISSN.

Žofie nebo Sofie Chotková?

Dobrý den, pojmenovala jsem dceru Žofie a pátrám po slavných jmenovkyních, zajímalo by mě, jestli byla vévodkyně křtěná a sama sebe vnímala jako Sofii nebo Žofii? Vím, že v ČR jména počešťujeme - princ Charles - král Karel, ale ona byla na jednu stranu česká šlechtična, a na druhou zase žila v německy mluvícím prostředí a vdala se za německy mluvícího Habsburka, předpokládám, že on jí asi říkal spíš Sofie? Děkuji

Dobrý den, v našem jazyce dochází k počešťování přejatých slov, a to včetně vlastních jmen. U historických osobností je zvykem používat i celé jméno v počeštěné podobě (např. Johanka z Arku, Kryštof Kolumbus - vizInternetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český). Žofie Chotková se narodila ve Stuttgartu a 7. března byla 1868 pokřtěna jako Sophie Marie Josefína Albína Chotková z Chotkova a Vojnína. Žofie je česká varianta jejího jména Sophie, kterou v našem prostředí používáme. Žofie Chotková byla manželkou Franze Ferdinandad'Este- i jeho jméno se většinou objevuje v počeštělé podobě jako František Ferdinand. Jejím mateřským jazykem byla němčina, ovládala také francouzštinu.Diplomová práce Lucie Tyrnerové zabývající se Žofií Chotkovouuvádí, že Žofie češtinu ovládala, ale používala jen výjimečně. Manželé spolu hovořili německy.

Knihovna Akademie věd České republiky

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

TYRNEROVÁ, Lucie. Chotkové a Žofie Chotková. Diplomová práce, vedoucí Županič, Jan. Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, Ústav světových dějin, 2011.Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český:https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=120

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zofie-nebo-sofie-chotkova

cs

Dobrý den, pojmenovala jsem dceru Žofie a pátrám po slavných jmenovkyních, zajímalo by mě, jestli byla vévodkyně křtěná a sama sebe vnímala jako Sofii nebo Žofii? Vím, že v ČR jména počešťujeme - princ Charles - král Karel, ale ona byla na jednu stranu česká šlechtična, a na druhou zase žila v německy mluvícím prostředí a vdala se za německy mluvícího Habsburka, předpokládám, že on jí asi říkal spíš Sofie? Děkuji

Dobrý den, pojmenovala jsem dceru Žofie a pátrám po slavných jmenovkyních, zajímalo by mě, jestli byla vévodkyně křtěná a sama sebe vnímala jako Sofii nebo Žofii? Vím, že v ČR jména počešťujeme - princ Charles - král Karel, ale ona byla na jednu stranu česká šlechtična, a na druhou zase žila v německy mluvícím prostředí a vdala se za německy mluvícího Habsburka, předpokládám, že on jí asi říkal spíš Sofie? Děkuji

Zola, La Joie de vivre

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu z knih Émila Zoly ze serie Rougon-Macquartové. V originále se jmenuje La Joie de vivre. Vydána byla roku 1884. Jestli byla přeložena do češtiny a pod jakým jménem byla vydána (jestli vůbec) jsem nikde nenašla, a proto se bych se chtěla zeptat Vás. Děkuji za odpověď.

Dobry den, podle nasich dostupnych zdroju cesky kniha La Joie de vivre od Emila Zoly nevysla. Toto dilo ale vyslo slovensky.ZOLA, Emil. Radost zit. Bratislava: Smena, 1965. edice Maj, zv. 81.Ve vyjimecnych pripadech se muze stat, ze se bibliograficky zaznam o knize nedostane do nasi databaze nebo katalogu (viz.http://www.nkp.cz/pages/page.php3?nazev=Katalogy a databaze&page=sluz_altnk_kat.htm), protoze nakladatele nesplnili povinnost odevzdat dva vytisky Narodni knihovne CR (zakon o povinnych vytiscich). Nase odpoved proto nemuze byt stoprocentni.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zola-la-joie-de-vivre

cs

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu z knih Émila Zoly ze série Rougon-Macquartové. V originále se jmenuje La Joie de vivre. Vydána byla roku 1884. Jestli byla přeložena do češtiny a pod jakým jménem byla vydána (jestli vůbec) jsem nikde nenašla, a proto se bych se chtěla zeptat Vás. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, podle našich dostupných zdrojů český kniha La Joie de vivre od Emila Zoly nevyšla. Toto dílo ale vyšlo slovensky.ZOLA, Emil. Radost žít. Bratislava: Směna, 1965. edice Máj, zv. 81.Ve výjimečných případech se může stát, že se bibliografický záznam o knize nedostane do naší databáze nebo katalogu (viz.http://www.nkp.cz/pages/page.php3?název=Katalogy a databáze&page=služ_altnk_kat.htm), protože nakladatelé nesplnili povinnost odevzdat dva výtisky Národní knihovně ČR (zákon o povinných výtiscích). Naše odpověď proto nemůže být stoprocentní.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat na jednu z knih Emila Zoly ze série Rouge-Machartové. V originále se jmenuje La Joe de vire. Vydána byla roku 1884. Jestli byla přeložena do češtiny a pod jakým jménem byla vydána (jestli vůbec) jsem nikde nenašla, a proto se bych se chtěla zeptat vás. Děkuji za odpověď.

Dobrý den, podle našich dostupných zdrojů cesky kniha La Joe de vire od Emila Zoly nevyšla. Toto dílo ale vyšlo slovensky.Zola, Emil. Radost žit. Bratislava: Smena, 1965. edice maj, zv. 81.Ve vyjimecnych propadech se muze stat, ze se bibliografický záznam o knize nedostane do nasi databáze nebo katalogu (viz.http://www.nku.cz/pages/page.php?název=katalogy a databáze&page=slz_alan_kat.htm), protože nakladatele nesplnili povinnost odevzdat dva výtisky Nabodni knihovně ČR (zákon o povinných Vytiscích). Nase odpoved proto nemuze byt stoprocentní.

ZOO Plzeň

Prsím vás potřebuji poradit se 2 otázkami Jak se jmenuje japonská zahrada vybudovaná v roce 2004 v ZOO Plzeň a co tento název v překladu znamená? Kolik ZOO v ČR je starších než ZOO v Plzni, které to jsou?

Dobrý den, japonská zahrada Šówa-en v Plzni byla vybudována po více než dvouletých přípravách na území původní botanické zahrady v roce 2004. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan Eišin Harada, předseda Japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho pak v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby.více na :http://www.zooplzen.cz/flora/japonska-zahrada.php Název zahrady je patrně odvozen od období Shówa, které trvalo od roku 1926 (nástupu císaře Hirohita) do roku 1989.více nahttp://zivotopisyonline.cz/hirohito-2941901-711989-cisar-ery-sowa/,http://cs.wikipedia.org/wiki/HirohitoEn je výraz znamenající japonsky zahradu. Zoologická zahrada v Plzni byla založena roku 1926, starší je pouze ZOO v Liberci, která byla založena již v roce 1919, nyní tedy slaví 90.výročí, informace naleznete na adresehttp://www.zooliberec.cz/index2.php.Nelze opomenout také ZOO v Ústí nad Labem. Její úplné počátky spadají až do r. 1908, kdy zde Heinrich Lupme založil soukromou přírodní ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Po druhé světové válce a smrti svého zakladatele přišla rezervace pod správu státu a teprve tehdy o ní lze mnluvit jako o klasické ZOO,http://www.zoousti.cz.Další zajímavé informace o našich nejvýznamnějších zoologických zahradách naleznete na adresehttp://www.ceska-zoo.cz/, prostudovat můžete také literaturu: * KLIKA, Ivo. Lidé a zvířata : historie vzniku a významu zoologických zahrad = People and animals : history of the origin and importance of zoological gardens. Vyd. 1.. Zlín : Foto art - Ateliér Regulus : ZOO a zámek Zlín-Lešná, 2005. 223 s. ISBN 80-239-5488-1. * Unie českých a slovenských zoologických zahrad. [Děčín : ZOO Děčín, 1999?]. [22] s. ISBN 80-238-5812-2. Další dokumenty vyhledáte v online katalogu NK ČR nebo v Souborném katalogu ČR,http://sigma.nkp.cz/F. Do vyhledávacího pole stačí zadat "ZOO Česko", případně můžete dotaz omezit na knihy a dokumenty v češtině.

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zoo-plzen

cs

Prším vás potřebují poradit se 2 otázkami Jak se jmenuje japonská zahrada vybudovaná v roce 2004 v ZOO Plzeň a co tento název v překladu znamená? Kolik ZOO v ČR je starších než ZOO v Plzni, které to jsou?

Dobrý den, japonská zahrada Šówa-en v Plzni byla vybudována po více než dvouletých přípravách na území původní botanické zahrady v roce 2004. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan Eišin Harada, předseda Japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho pak v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby.více na :http://www.zooplzen.cz/flora/japonska-zahrada.php Název zahrady je patrně odvozen od období Shówa, které trvalo od roku 1926 (nástupu císaře Hirohita) do roku 1989.více nahttp://zivotopisyonline.cz/hirohito-2941901-711989-císař-éry-sowa/,http://čs.wikipedia.org/wiki/HirohitoEn je výraz znamenající japonský zahradu. Zoologická zahrada v Plzni byla založena roku 1926, starší je pouze ZOO v Liberci, která byla založena již v roce 1919, nyní tedy slaví 90.výročí, informace naleznete na adresehttp://www.zooliberec.cz/index2.php.Nelze opomenout také ZOO v Ústí nad Labem. Její úplné počátky spadají až do r. 1908, kdy zde Heinrich Lupme založil soukromou přírodní ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Po druhé světové válce a smrti svého zakladatele přišla rezervace pod správu státu a teprve tehdy o ní lze mnluvit jako o klasické ZOO,http://www.zoousti.cz.Další zajímavé informace o našich nejvýznamnějších zoologických zahradách naleznete na adresehttp://www.česká-zoo.cz/, prostudovat můžete také literaturu: * KLIKA, Ivo. Lidé a zvířata : historie vzniku a významu zoologických zahrad = People and animals : history of the origin and importance of zoological gardens. Vyd. 1.. Zlín : Foto art - Ateliér Regulus : ZOO a zámek Zlín-Lešná, 2005. 223 s. ISBN 80-239-5488-1. * Unie českých a slovenských zoologických zahrad. [Děčín : ZOO Děčín, 1999?]. [22] s. ISBN 80-238-5812-2. Další dokumenty vyhledáte v online katalogu NK ČR nebo v Souborném katalogu ČR,http://sigma.nkp.cz/F. Do vyhledávacího pole stačí zadat "ZOO Česko", případně můžete dotaz omezit na knihy a dokumenty v češtině.

Prosím vás potřebují poradit se 2 otázkami jak se jmenuje japonská zahrada vybudovaná v roce 2004 v ZOO Plzeň a co tento název v překladu znamená? Kolik ZOO v ČR je starších než ZOO v Plzni, které to jsou?

Dobrý den, japonská zahrada Sóla-en v Plzni byla vybudována po více než dvouletých přípravách na území původní botanické zahrady v roce 2004. Hlavní zásluhu na vzniku zahrady má pan tišin Harada, předseda japonské zahradní asociace, umělec a filosof, který projekt vytvořil, v Japonsku ho pak v předběžné podobě sestavil a v Plzni pak spolu se svými zahradníky zrealizoval do současné podoby.více na :http://www.zooplzen.cz/flora/japonská-zahrada.ph název zahrady je patrně odvozen od období Shawa, které trvalo od roku 1926 (nástupu císaře Hirohita) do roku 1989.více http://zivotopisyonline.cz/Hirohito-2941901-711989-Cisár-éry-sova/,http://cs.wikipedia.org/Miki/Hirohito je výraz znamenající japonsky zahradu. Zoologická zahrada v Plzni byla založena roku 1926, starší je pouze ZOO v Liberci, která byla založena již v roce 1919, nyní tedy slaví 90.výročí, informace naleznete na adresehttp://www.zooliberec.cz/index.ph.Nelze opomenout také ZOO v Ústí nad Labem. Její úplné počátky spadají až do r. 1908, kdy zde Heinrich Lumme založil soukromou přírodní ptačí rezervaci známou pod názvem Lumpepark. Po druhé světové válce a smrti svého zakladatele přišla rezervace pod správu státu a teprve tehdy o ní lze mluvit jako o klasické ZOO,http://www.zlosti.cz.Další zajímavé informace o našich nejvýznamnějších zoologických zahradách naleznete na adresehttp://www.cesta-zoo.cz/, prostudovat můžete také literaturu: * KLIKA, Ivo. Lidé a zvířata : historie vzniku a významu zoologických zahrad = People and animals : History of the oregon and impotence of zoological Garden. Vyd. 1.. Zlín : Foto art - ateliér Regulus : ZOO a zámek Zlín-Lešná, 2005. 223 s. ISBN 80-239-5488-1. * Unie českých a slovenských zoologických zahrad. [Děčín : ZOO Děčín, 1999?]. [22] s. ISBN 80-238-5812-2. Další dokumenty vyhledáte v online katalogu NK ČR nebo v souborném katalogu ČR,http://sigma.nku.cz/F. Do vyhledávacího pole stačí zadat "ZOO Česko", případně můžete dotaz omezit na knihy a dokumenty v češtině.

ZOO Praha / Sloninec

Dobrý den, proč ZOO Praha užívá pro obydlí slonů výraz SLONINEC. Jako obydlí pro zvířata znám třeba hřebčín, ovčín, kravín atd. Nemělo by být správné označení slonín ? Slovo sloninec mi navozuje jinou asociaci (kravinec, kobylinec, ...) což rozhodně není přístřeší pro zvíře.

Dobrý den, jak říká  ředitel pražské ZOO Bobek: "Kdo, kdy a proč začal novému prostoru pro slony a hrochy říkat sloninec a hrošinec, namísto dejme tomu slonína a hrošína, nemám tušení… A raději jsem první, kdo to takhle na rovinu napsal. Možná jsem tím šlápl do pořádného slonince… Co se staví pro ovce? Ovčín! Pro krávy? Kravín! Zato s příponou –inec se dobereme čehosi jiného. Vezměme třeba takovou kobylu a její -inec. Krávu a …" Zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/miroslav-bobek.php?itemid=9721 Sloninec použil ve svém slovníku např. i přední jazykovědec B. Havránek v šedesátých létech minulého století, viz níže HAVRÁNEK, Bohuslav.Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960-1966. 1. vyd. sloninec, -nce m. místo zařízené pro slony (popř. jiné tlustokožce) chované v zajetí Podstatné jméno sloninec uvádí i Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČRhttp://www.ujc.cas.cz/. sloninec dělení: slo-ni-nec rod: m. neživ. jednotné číslo        množné číslo 1. pád sloninec       slonince 2. pád slonince       sloninců 3. pád sloninci        slonincům 4. pád sloninec       slonince 5. pád sloninci         slonince 6. pád sloninci         slonincích 7. pád slonincem    sloninci příklady: stavba nového slonince Autor Tezauru jazyka českého zahrnuje sloninec mezi příbuzná slova pro chovné zařízení, viz níže doupě, brloh, nora, díra, pelech, pekáč, hnízdo, kukaň, psí bouda, kotec, stání, box; chovné zařízení, vivárium, delfinárium, terárium, akvárium, voliéra, medvědinec, sloninec, pavilón opic, pavilón šelem, pavilón, výběh, klec, safari; stáj, chlév, kravín, teletník, hřebčín, konírna, prasečník, prasečín, prasinec, prasečák, vepřín, ovčín, ovčinec, ovčíma, ovčárna, kozí chlívek, slepičárna, kurník, kachník, kachní farma, kachní chlívek, husinec, husí farma, husí chlívek, králíkárna, psinec, útulek pro psy, útulek pro zvířata, psí hotel, včelín, úl;

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

KLÉGR, Aleš. Tezaurus jazyka českého: slovník českých slov a frází souznačných, blízkých a příbuzných. Praha: NLN, 2007.http://kramerius4.nkp.cz/[…]/uuid:dbacd840-10f4-11e4-90aa-005056825209

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zoo-praha-sloninec

cs

Dobrý den, proč ZOO Praha užívá pro obydlí slonů výraz SLONINEC. Jako obydlí pro zvířata znám třeba hřebčín, ovčín, kravín atd. Nemělo by být správné označení slonín ? Slovo sloninec mi navozuje jinou asociaci (kravinec, kobylinec, ...) což rozhodně není přístřeší pro zvíře.

Dobrý den, jak říká  ředitel pražské ZOO Bobek: "Kdo, kdy a proč začal novému prostoru pro slony a hrochy říkat sloninec a hrošinec, namísto dejme tomu slonína a hrošína, nemám tušení… A raději jsem první, kdo to takhle na rovinu napsal. Možná jsem tím šlápl do pořádného slonince… Co se staví pro ovce? Ovčín! Pro krávy? Kravín! Zato s příponou –inec se dobereme čehosi jiného. Vezměme třeba takovou kobylu a její -inec. Krávu a …" Zdroj:http://blog.aktualne.cz/blogy/miroslav-bobek.php?itemid=9721 Sloninec použil ve svém slovníku např. i přední jazykovědec B. Havránek v šedesátých létech minulého století, viz níže HAVRÁNEK, Bohuslav.Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1960-1966. 1. vyd. sloninec, -nce m. místo zařízené pro slony (popř. jiné tlustokožce) chované v zajetí Podstatné jméno sloninec uvádí i Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČRhttp://www.újč.cas.cz/. sloninec dělení: šlo-ní-nec rod: m. neživ. jednotné číslo        množné číslo 1. pád sloninec       slonince 2. pád slonince       sloninců 3. pád sloninci        slonincům 4. pád sloninec       slonince 5. pád sloninci         slonince 6. pád sloninci         slonincích 7. pád slonincem    sloninci příklady: stavba nového slonince Autor Tezauru jazyka českého zahrnuje sloninec mezi příbuzná slova pro chovné zařízení, viz níže doupě, brloh, nora, díra, pelech, pekáč, hnízdo, kukaň, psí bouda, kotec, stání, box; chovné zařízení, vivárium, delfinárium, terárium, akvárium, voliéra, medvědinec, sloninec, pavilón opic, pavilón šelem, pavilón, výběh, klec, safari; stáj, chlév, kravín, teletník, hřebčín, konírna, prasečník, prasečín, prasinec, prasečák, vepřín, ovčín, ovčinec, ovčíma, ovčárna, kozí chlívek, slepičárna, kurník, kachník, kachní farma, kachní chlívek, husinec, husí farma, husí chlívek, králíkárna, psinec, útulek pro psy, útulek pro zvířata, psí hotel, včelín, úl;

Dobrý den, proč ZOO Praha užívá pro obydlí slonů výraz SLONINEC. Jako obydlí pro zvířata znám třeba hřebčín, ovčí, kravín atd. Nemělo by být správné označení sloní ? Slovo sloninec mi navozuje jinou asociaci (kravinec, kobylinec, ...) což rozhodně není přístřeší pro zvíře.

Dobrý den, jak říká  ředitel pražské ZOO Bobek: "kdo, kdy a proč začal novému prostoru pro slony a hrochy říkat sloninec a prosinec, namísto dejme tomu sloníma a hrošíka, nemám tušení… A raději jsem první, kdo to takhle na rovinu napsal. Možná jsem tím šlápl do pořádného slonince… Co se staví pro ovce? Ovčím! Pro krávy? Kravín! Zato s příponou –inc se dobereme čehosi jiného. Vezměme třeba takovou kobylu a její -inc. Krávu a …" Zdroj:http://blok.aktualne.cz/bloky/Miroslav-bobek.ph?artemid=9721 sloninec použil ve svém slovníku např. i přední jazykovědec B. Havránek v šedesátých létech minulého století, viz níže HAVRÁNEK, Bohuslav.Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Nakladatelství československé akademie věd, 1960-1966. 1. vyd. sloninec, -ne m. místo zařízení pro slony (popř. jiné tlustokožce) chované v zajetí podstatné jméno sloninec uvádí i internetová jazyková příručka ústavu pro jazyk český AV http://www.ují.cas.cz/. sloninec dělení: so-ne-ne rod: m. neživ. jednotné číslo        množné číslo 1. pád sloninec       slonince 2. pád slonince       slonince 3. pád sloninci        slonincům 4. pád sloninec       slonince 5. pád sloninci         slonince 6. pád sloninci         slonincích 7. pád slonince    sloninci příklady: stavba nového slonince autor tezauru jazyka českého zahrnuje sloninec mezi příbuzná slova pro chovné zařízení, viz níže doupě, brloh, nora, díra, pelech, pekáč, hnízdo, kukaň, psí bouda, kotec, stání, box; chovné zařízení, vivárium, delfinárium, terárium, akvárium, voliéra, medvědinec, sloninec, pavilón opic, pavilón šelem, pavilón, výběh, klec, safari; stáj, chlév, kravín, teletník, hřebčín, konírna, prasečí, prasečin, prosinec, prasečák, vepřín, ovčí, ovčinec, ovčím, Ovčárna, kozí chlívek, slepičárna, kurník, kachní, kachní farma, kachní chlívek, husinec, husí farma, husí chlívek, králíkárna, psinec, útulek pro psy, útulek pro zvířata, psí hotel, včelín, úl;

Zosnovat či osnovat?

Dobrý den,prosím, jaký je rozdíl mezi slovy zosnovat a osnovat? Tedy jsou zosnovatelé či osnovatelé: plánu, atentátu, atd.?

Dobrý den, dotazy tohoto typu je lepší konzultovat s pracovníky Ústavu pro jazyk český AV ČR, Jazyková poradna, vizhttp://www.ujc.cas.cz/jazykova-poradna/. Heslo osnovat nedokonavý, knižní výraz - připravovat tajně (něco nedobrého), strojit; osnovat pomstu Heslo zosnovat dokonavé, knižní výraz, k osnovat; zosnovat spiknutí nastrojit Zdroj:Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí také obě slova, obě možnosti. Ve slovesech je rozdíl  - sloveso dokonavé a  nedokonavé. Domníváme se, že použít je možno ve vašem příkladu obě slova, je tam jen jemná nuance. Pokud někdo připravuje atentát, tak na přípravě pracuje delší dobu a je osnovatel. Pokud už k atentátu bezprostředně dochází, tak ho např. provádí zosnovatel. osnovat dělení: os-no-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba osnuji, osnuju2 osnujeme 2. osoba osnuješ osnujete 3. osoba osnuje osnují, osnujou2 rozkazovací způsob osnuj osnujte příčestí činné osnoval příčestí trpné osnován přechodník přítomný, m. osnuje osnujíce přechodník přítomný, ž. + s. osnujíc verbální substantivum osnování Slovesa vzorů mazat, brát, krýt, kupovat (mažu – maži, ořu – orám, kryjí – kryjou) Zadaný slovní tvar byl dále nalezen (případně navíc po odstranění diakritiky a velikosti písmen) v následujících heslech: intrika komplot zosnovat dělení: zo-sno-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba zosnuji, zosnuju zosnujeme 2. osoba zosnuješ zosnujete 3. osoba zosnuje zosnují, zosnujou rozkazovací způsob zosnuj zosnujte příčestí činné zosnoval příčestí trpné zosnován přechodník minulý, m. zosnovav zosnovavše přechodník minulý, ž. + s. zosnovavši verbální substantivum zosnování Slova s předponou z(e)- Předponou z(e)- se tvoří: a) od nedokonavých sloves dokonavá... (moknout → zmoknout, lámat → zlámat, rušit → zrušit, trestat → ztrestat); b) od podstatných nebo přídavných jmen slovesa mající význam 'učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové': ocel → zocelit, pochybný → zpochybnit, prostý → zprostit, totožný → ztotožnit. U mnohých slov si je třeba způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zosnovat-ci-osnovat

cs

Dobrý den,prosím, jaký je rozdíl mezi slovy zosnovat a osnovat? Tedy jsou zosnovatelé či osnovatelé: plánu, atentátu, atd.?

Dobrý den, dotazy tohoto typu je lepší konzultovat s pracovníky Ústavu pro jazyk český AV ČR, Jazyková poradna, vizhttp://www.újč.cas.cz/jazyková-poradna/. Heslo osnovat nedokonavý, knižní výraz - připravovat tajně (něco nedobrého), strojit; osnovat pomstu Heslo zosnovat dokonavé, knižní výraz, k osnovat; zosnovat spiknutí nastrojit Zdroj:Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí také obě slova, obě možnosti. Ve slovesech je rozdíl  - sloveso dokonavé a  nedokonavé. Domníváme se, že použít je možno ve vašem příkladu obě slova, je tam jen jemná nuance. Pokud někdo připravuje atentát, tak na přípravě pracuje delší dobu a je osnovatel. Pokud už k atentátu bezprostředně dochází, tak ho např. provádí zosnovatel. osnovat dělení: os-no-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba osnují, osnuju2 osnujeme 2. osoba osnuješ osnujete 3. osoba osnuje osnují, osnujou2 rozkazovací způsob osnuj osnujte příčestí činné osnoval příčestí trpné osnován přechodník přítomný, m. osnuje osnujíce přechodník přítomný, ž. + s. osnujíc verbální substantivum osnování Slovesa vzorů mazat, brát, krýt, kupovat (mažu – maži, ořů – orám, kryjí – kryjou) Žádaný slovní tvar byl dále nalezen (případně navíc po odstranění diakritiky a velikosti písmen) v následujících heslech: intrika komplot zosnovat dělení: zo-sno-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba zosnuji, zosnuju zosnujeme 2. osoba zosnuješ zosnujete 3. osoba zosnuje zosnují, zosnujou rozkazovací způsob zosnuj zosnujte příčestí činné zosnoval příčestí trpné zosnován přechodník minulý, m. zosnovav zosnovavše přechodník minulý, ž. + s. zosnovavši verbální substantivum zosnování Slova s předponou z(e)- Předponou z(e)- se tvoří: a) od nedokonavých sloves dokonává... (moknout → zmoknout, lámat → zlámat, rušit → zrušit, trestat → ztrestat); b) od podstatných nebo přídavných jmen slovesa mající význam učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové: ocel → zocelit, pochybný → zpochybnit, prostý → zprostit, totožný → ztotožnit. U mnohých slov si je třeba způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý.

Dobrý den,prosím, jaký je rozdíl mezi slovy zosnovat a osnovat? Tedy jsou osnovatelé či osnovatelé: plánu, atentátu, atd.?

Dobrý den, dotazy tohoto typu je lepší konzultovat s pracovníky ústavu pro jazyk český AV ČR, jazyková poradna, vizhttp://www.ují.cas.cz/jazyková-poradna/. Heslo osnovat nedokonavý, knižní výraz - připravovat tajně (něco nedobrého), strojit; osnovat pomstu heslo zosnovat dokonalé, knižní výraz, k osnovat; zosnovat spiknutí nastrojit zdroj:Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. Internetová jazyková příručka ústavu pro jazyk český AV ČR uvádí také obě slova, obě možnosti. Ve slovesech je rozdíl  - sloveso dokonalé a  nedokonalé. Domníváme se, že použít je možno ve vašem příkladu obě slova, je tam jen jemná nuance. Pokud někdo připravuje atentát, tak na přípravě pracuje delší dobu a je osnovatel. Pokud už k atentátu bezprostředně dochází, tak ho např. provádí osnovatel. osnovat dělení: os-no-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba osnují, osnuju osnujeme 2. osoba osnuje osnujete 3. osoba osnuje osnují, osnujou rozkazovací způsob osnuj osnuje příčestí činné osnoval příčestí trpné osnovám přechodník přítomný, m. osnuje osnujíce přechodník přítomný, ž. + s. osnují verbální substantivum osnování slovesa vzorů mazat, brát, krýt, kupovat (mažu – muži, ořů – rám, kryjí – krytou) zadaný slovní tvar byl dále nalezen (případně navíc po odstranění diakritiky a velikosti písmen) v následujících heslech: intrika komplot zosnovat dělení: za-no-vat jednotné číslo množné číslo 1. osoba zosnuje, zosnuje zosnujeme 2. osoba zosnuje zosnujete 3. osoba zosnuje zosnuje, zosnujou rozkazovací způsob zosnuj zosnuje příčestí činné zosnoval příčestí trpné zosnování přechodník minulý, m. zosnoval zosnovavše přechodník minulý, ž. + s. zosnovali verbální substantivum zosnování slova s předponou z(e)- předponou z(e)- se tvoří: a) od nedokonavých sloves dokonává... (moknout → zmoknout, lámat → zlámat, rušit → zrušit, trestat → ztrestat); b) od podstatných nebo přídavných jmen slovesa mající význam učinit nebo stát se tím, co znamená slovo základové: ocel → zocelit, pochybný → zpochybnit, prostý → zprostit, totožný → ztotožnit. U mnohých slov si je třeba způsob psaní pamatovat: zkoumat, zkoušet, zkusit, zpěčovat se, zpívat, zpověď, zpytovat, zpupný, způsob, zřídit, ztepilý.

Zouzat

Dobrý den,v jižních Čechách se prý říká "zouzat". Našli byste k tomu nějaké vysvětlení?

Dobrý den, děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Prohledávali jsme zdroje na volném internetu i digitální knihovnu Kramerius. Jediné vysvětlení pojmu "zouzat", na jaké jsme při našem vyhledávání natrefili, bylo v souvislosti s objasněním původu příjmení Zouza. Toto jméno je podle příručky odvozeno od slovesa "zouzat" = hučet, šeptat, nebo "zouzat se" = loudat se.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

MOLDANOVÁ, Dobrava. Naše příjmení. Praha: Agentura Pankrác, 2010. ISBN 978-80-86781-14-3.HOLUB, Zbyněk. Lexikon nejjižnějšího úseku českých nářečí. Dobrá Voda: Aleš Čeněk, 2003. ISBN 80-86473-40-6.HUGO, Jan. Slovník nespisovné češtiny: argot, slangy a obecná mluva od nejstarších dob po současnost : historie a původ slov. Praha: Maxdorf, c2009. ISBN 978-80-7345-198-1.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zouzat

cs

Dobrý den,v jižních Čechách se prý říká "zouzat". Našli byste k tomu nějaké vysvětlení?

Dobrý den, děkujeme za využití služby Ptejte se knihovny. Prohledávali jsme zdroje na volném internetu i digitální knihovnu Kramerius. Jediné vysvětlení pojmu "zouzat", na jaké jsme při našem vyhledávání natrefili, bylo v souvislosti s objasněním původu příjmení Zouza. Toto jméno je podle příručky odvozeno od slovesa "zouzat" = hučet, šeptat, nebo "zouzat se" = loudat se.

Dobrý den,v jižních Čechách se prý říká "zoufat". Našli byste k tomu nějaké vysvětlení?

Dobrý den, děkujeme za využití služby ptejte se knihovny. Prohledávali jsme zdroje na volném internetu i digitální knihovnu Kramerius. Jediné vysvětlení pojmu "zoufat", na jaké jsme při našem vyhledávání natrefili, bylo v souvislosti s objasněním původu příjmení Zoula. Toto jméno je podle příručky odvozeno od slovesa "zoufat" = hučet, šeptat, nebo "zoufat se" = loudat se.

Zpětné zjištění prace na počítači

Chtěl bych se zeptat jakým způsobem je možné zjistit co, kdy bylo na počítači prováděno (něco jako historie v internetovým prohlížeči). Příklad: Kde zjistím, že jsem si včera otevřel soubor prace.doc ne wordu, že jsem si prohlížel obrázky v urč, adresáři nebo že jsem byl na internetu a prohlížel jsem si ty a ty stránky ikdyby jsem smazal historii prohlížeče.Předem děkuji

Existuje řada programů, které umožňují prohlížení činnosti na počítači. Za všechny bych jmenoval Computer History Viewer. Je to freeware a dá se stáhnout zhttp://www.slunecnice.cz/product/Computer-History-Viewer/

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Výpočetní technika

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpetne-zjisteni-prace-na-pocitaci

cs

Chtěl bych se zeptat jakým způsobem je možné zjistit co, kdy bylo na počítači prováděno (něco jako historie v internetovým prohlížeči). Příklad: Kde zjistím, že jsem si včera otevřel soubor práce.doc ne wordu, že jsem si prohlížel obrázky v urč, adresáři nebo že jsem byl na internetu a prohlížel jsem si ty a ty stránky ikdyby jsem smazal historii prohlížeče.Předem děkuji

Existuje řada programů, které umožňují prohlížení činnosti na počítači. Za všechny bych jmenoval Computer History Viewer. Je to freeware a dá se stáhnout zhttp://www.slunečnice.cz/product/Computer-History-Viewer/

Chtěl bych se zeptat jakým způsobem je možné zjistit co, kdy bylo na počítači prováděno (něco jako historie v internetovém prohlížeči). Příklad: Kde zjistím, že jsem si včera otevřel soubor prace.doc ne wordu, že jsem si prohlížel obrázky v Krč, adresáři nebo že jsem byl na internetu a prohlížel jsem si ty a ty stránky kdyby jsem smazal historii prohlížeče.Předem děkuji

Existuje řada programů, které umožňují prohlížení činnosti na počítači. Za všechny bych jmenoval computer History viewer. Je to freeware a dá se stáhnout http://www.slunečnice.cz/produkt/computer-History-viewer/

Zpěv slavíka

Dobrý den, potřebovala bych zjistit, proč zpívá slavík. Slyšela jsem dva rozdílné důvody: 1. že to musí naučit mláďata, která to sama od narození neovládají, 2. že tím baví samičku sedící na hnízdě. Ráda bych zjistila, jestli něco z toho je pravda, nebo jestli je známý nějaký jiný důvod, či není známý žádný takový důvod. Děkuji

Dobrý den, jako u ostatních ptáků je u slavíka zpěv především prostředkem, jak přilákat samičku. Samci zpívají zvláště zjara. Jeho zpěv uslyšíte hlavně v noci, velmi intenzivní je za soumraku a za úsvitu. Ke konci června slavičí zpěv postupně umlká.Správná byla Vaše informace, že mláďata slavíka se musí zpěvu naučit. Po vylétnutí z hnízda se učí od starších tzv. předzpěváků. Činí tak již v srpnu, tedy několik týdnů po vylíhnutí. Úroveň slavičího zpěvu na určitém území je dána výskytem nadaných či nenadaných jedinců. Pokud se mezi skřivany objeví více talentovaný samec, stoupá úroveň zpěvu i u ostatních jedinců tohoto teritoria. Pokud ovšem nadaný jedinec zemře, úroveň zpěvu v další generaci je u ostatních samců podstatně horší. Kniha Ptáci lesů luk a polí uvádí, že směrem na východ a na jih je umělecký zpěv slavíků mnohem horší, neboť zde zpívají slavíci sice hlasitě, ale pouze v jedné tónině.Při sedění na vejcích se tito ptáci hlasově vůbec neprojevují. Chovají se velmi tiše a nenápadně.Zdroje:Hudec, Karel. Fauna ČSSR. Sv. 23, Ptáci. Díl 3. sv. 1. 1. vyd. Praha : Academia, 1984Hauer, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. Vyd. 2. V Praze : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1367-2 (váz.)

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpev-slavika

cs

Dobrý den, potřebovala bych zjistit, proč zpívá slavík. Slyšela jsem dva rozdílné důvody: 1. že to musí naučit mláďata, která to sama od narození neovládají, 2. že tím baví samičku sedící na hnízdě. Ráda bych zjistila, jestli něco z toho je pravda, nebo jestli je známý nějaký jiný důvod, či není známý žádný takový důvod. Děkuji

Dobrý den, jako u ostatních ptáků je u slavíka zpěv především prostředkem, jak přilákat samičku. Samci zpívají zvláště zjara. Jeho zpěv uslyšíte hlavně v noci, velmi intenzivní je za soumraku a za úsvitu. Ke konci června slavičí zpěv postupně umlká.Správná byla Vaše informace, že mláďata slavíka se musí zpěvu naučit. Po vylétnutí z hnízda se učí od starších tzv. předzpěváků. Činí tak již v srpnu, tedy několik týdnů po vylíhnutí. Úroveň slavičího zpěvu na určitém území je dána výskytem nadaných či nenadaných jedinců. Pokud se mezi skřivany objeví více talentovaný samec, stoupá úroveň zpěvu i u ostatních jedinců tohoto teritoria. Pokud ovšem nadaný jedinec zemře, úroveň zpěvu v další generaci je u ostatních samců podstatně horší. Kniha Ptáci lesů luk a polí uvádí, že směrem na východ a na jih je umělecký zpěv slavíků mnohem horší, neboť zde zpívají slavíci sice hlasitě, ale pouze v jedné tónině.Při sedění na vejcích se tito ptáci hlasově vůbec neprojevují. Chovají se velmi tiše a nenápadně.Zdroje:Hudec, Karel. Fauna ČSSR. Sv. 23, Ptáci. Díl 3. sv. 1. 1. vyd. Praha : Academia, 1984Hauer, Frieder. Ptáci lesů, luk a polí. Vyd. 2. V Praze : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1367-2 (váz.)

Dobrý den, potřebovala bych zjistit, proč zpívá slavík. Slyšela jsem dva rozdílné důvody: 1. že to musí naučit mláďata, která to sama od narození neovládají, 2. že tím baví samičku sedící na hnízdě. Ráda bych zjistila, jestli něco z toho je pravda, nebo jestli je známý nějaký jiný důvod, či není známý žádný takový důvod. Děkuji

Dobrý den, jako u ostatních ptáků je u slavíka zpěv především prostředkem, jak přilákat samičku. Samci zpívají zvláště zjara. Jeho zpěv uslyšíte hlavně v noci, velmi intenzivní je za soumraku a za úsvitu. Ke konci června slavičí zpěv postupně umlká.Správná byla vaše informace, že mláďata slavíka se musí zpěvu naučit. Po vylétnutí z hnízda se učí od starších tzv. předzpěváků. Činí tak již v srpnu, tedy několik týdnů po vylíhnutí. Úroveň slavičího zpěvu na určitém území je dána výskytem nadaných či nenadaných jedinců. Pokud se mezi skřivany objeví více talentovaný samec, stoupá úroveň zpěvu i u ostatních jedinců tohoto teritoria. Pokud ovšem nadaný jedinec zemře, úroveň zpěvu v další generaci je u ostatních samců podstatně horší. Kniha ptáci lesů luk a polí uvádí, že směrem na východ a na jih je umělecký zpěv slavíků mnohem horší, neboť zde zpívají slavíci sice hlasitě, ale pouze v jedné tónině.Při sedění na vejcích se tito ptáci hlasově vůbec neprojevují. Chovají se velmi tiše a nenápadně.Zdroje:Hudec, Karel. Fauna ČSSR. Sv. 23, ptáci. Díl 3. sv. 1. 1. vyd. Praha : Academia, 1984Hauer, Friede. Ptáci lesů, luk a polí. Vyd. 2. V Praze : Knižní klub, 2005. ISBN 80-242-1367-2 (váz.)

zpěváci

dobrý den chci se zeptat proč nejezdí do ČR i cizí zpěváci např coldplay,enrique iglesias děkuju za odpoved

Hezký den, do České republiky zavítá od Sametové revoluce každý rok mnoho světových kapel včetně těch nejslavnějších. Zmiňovaní Coldplay Prahu navštívili poprvé v roce 2008 a poté o čtyři roky později v roce 2012. Na svém letošním světovém turné ale bohužel Českou republiku vynechali. Enrigue Iglesias zpíval v Praze poprvé a zatím naposledy minulý rok 18. prosince 2016. Na tomto koncertě slíbil, že se do ČR brzy vrátí. Samozřejmě existují slavné skupiny, které k nám po dobu své existence nikdy nepřijely (třeba dnes už zaniklá populární skupina One Direction). Důkazem, že naši zemi zahraniční hudebníci většinou nevynechávají, jsou velké koncerty, které proběhnou ještě do konce letošního roku. Například 3.8. – Billy Talent, 19.8. – Robbie Williams, 1.11. – Queen a Adam Lambert, 16.10. – Ennio Morricone, 11.11. – The Kooks, 14.11. – Gorillaz či 3.12. – Scorpions a další. Věříme, že se svého oblíbeného interpreta v České republice brzy dočkáte.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpevaci

cs

dobrý den chci se zeptat proč nejezdí do ČR i cizí zpěváci např coldplay,enrique iglesias děkuju za odpověď

Hezký den, do České republiky zavítá od Sametové revoluce každý rok mnoho světových kapel včetně těch nejslavnějších. Zmiňovaní Coldplay Prahu navštívili poprvé v roce 2008 a poté o čtyři roky později v roce 2012. Na svém letošním světovém turné ale bohužel Českou republiku vynechali. Enrigue Iglesias zpíval v Praze poprvé a zatím naposledy minulý rok 18. prosince 2016. Na tomto koncertě slíbil, že se do ČR brzy vrátí. Samozřejmě existují slavné skupiny, které k nám po dobu své existence nikdy nepřijely (třeba dnes už zaniklá populární skupina Oné Direction). Důkazem, že naši zemi zahraniční hudebníci většinou nevynechávají, jsou velké koncerty, které proběhnou ještě do konce letošního roku. Například 3.8. – Billy Talent, 19.8. – Robbie Williams, 1.11. – Queen a Adam Lambert, 16.10. – Ennio Morricone, 11.11. – The Kooks, 14.11. – Gorillaz či 3.12. – Scorpions a další. Věříme, že se svého oblíbeného interpreta v České republice brzy dočkáte.

dobrý den chci se zeptat proč nejezdí do ČR i cizí zpěváci např Coldplay,Enrique Iglesias děkuju za odpoved

Hezký den, do České republiky zavítá od sametové revoluce každý rok mnoho světových kapel včetně těch nejslavnějších. Zmiňovaní Coldplay Prahu navštívili poprvé v roce 2008 a poté o čtyři roky později v roce 2012. Na svém letošním světovém turné ale bohužel Českou republiku vynechali. Enrique Iglesias zpíval v Praze poprvé a zatím naposledy minulý rok 18. prosince 2016. Na tomto koncertě slíbil, že se do ČR brzy vrátí. Samozřejmě existují slavné skupiny, které k nám po dobu své existence nikdy nepřijely (třeba dnes už zaniklá populární skupina One Direction). Důkazem, že naši zemi zahraniční hudebníci většinou nevynechávají, jsou velké koncerty, které proběhnou ještě do konce letošního roku. Například 3.8. – Billy talent, 19.8. – Robbie Williams, 1.11. – Queen a Adam Lambert, 16.10. – Ennia Morricone, 11.11. – the koks, 14.11. – Gorillaz či 3.12. – Scorpions a další. Věříme, že se svého oblíbeného interpreta v České republice brzy dočkáte.

Zpevacka Vera Waisarova

Rada bych se dozvedela o osudu zpevacky Very Waisarove, nevim, zda pisi spravne jeji prijimeni.Myslim, ze byla muzikalova zpevacka. Vydala pouze jedinou desku - LP - nekdy v 70.letech minuleho stoleti. Doufam, ze se Vam podari najit neco o ni, predem dekuji a preji vse dobre.

Dobrý den, zpěvačka Věra Wajsarová se nar. 1952 v Jičíně, později se přestěhovala do Prahy. Provdána za Oldřicha Wajsara; vystupovala se skupinou Minimum.V r. 2005 CD Země Delfinie, v r. 2006CD Ještě že tě, lásko, mám (písně různých interpretů, mj. i s Věrou Wajsarovou)Další informace (vč. informací o Oldřichu Wajsarovi, jeho hudebních aktivitách a jejich současném životě a pobytu v Prackově v Českém ráji, kde provozují farmu) na adresách:http://www.supraphon.cz/cs/katalog/databaze-titulu/detail-titulu/?idtitulu=2007207http://www.sweb.cz/snoud/informace.htměrahttp://desky.ifolk.cz/index.php?rok=2005&sort=2&dir=1&filt=0&filt2=0http://www.kozafarma.com/kontakty.htmhttp://www.prackov.com/tisk.php?sekce=aktuality&cla=315

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpevacka-vera-waisarova

cs

Ráda bych se dozvěděla o osudu zpěvačky Věry Waisarove, nevím, zda píší správně její prijimeni.Myslím, že byla muzikálová zpěvačka. Vydala pouze jedinou desku - LP - někdy v 70.letech minulého století. Doufám, že se Vám podaří najít něco o ni, předem děkuji a přeji vše dobré.

Dobrý den, zpěvačka Věra Wajsarová se nar. 1952 v Jičíně, později se přestěhovala do Prahy. Provdána za Oldřicha Wajsara; vystupovala se skupinou Minimum.V r. 2005 CD Země Delfinie, v r. 2006CD Ještě že tě, lásko, mám (písně různých interpretů, mj. i s Věrou Wajsarovou)Další informace (vč. informací o Oldřichu Wajsarovi, jeho hudebních aktivitách a jejich současném životě a pobytu v Prackově v Českém ráji, kde provozují farmu) na adresách:http://www.supraphon.cz/čs/katalog/databáze-titulu/detail-titulu/?idtitulu=2007207http://www.sweb.cz/snoud/informace.htměrahttp://desky.ifolk.cz/index.php?rok=2005&sort=2&dir=1&filt=0&filt2=0http://www.kozafarma.com/kontakty.htmhttp://www.prackov.com/tisk.php?sekce=aktuality&cla=315

Ráda bych se dozvěděla o osudu zpěvačky Věry Waisarove, nevím, zda pisi spravme její prijimeni.Myslím, že byla muzikálová zpěvačka. Vydala pouze jedinou desku - L - někdy v 70.letech minulého století. Doufam, ze se Vam podali najít něco o ni, předem děkuji a přeji vše dobré.

Dobrý den, zpěvačka Věra Majarová se nar. 1952 v Jičíně, později se přestěhovala do Prahy. Provdána za Oldřicha Walsera; vystupovala se skupinou minimum.V r. 2005 CD země Delfíni, v r. 2006CD ještě že tě, lásko, mám (písně různých interpretů, mj. i s Věrou Walserovou)další informace (vč. informací o Oldřichu Kajzarovi, jeho hudebních aktivitách a jejich současném životě a pobytu v Prachově v Českém ráji, kde provozují farmu) na adresách:http://www.Supraphon.cz/cs/katalog/databáze-titulu/detail-titulu/?titulu=2007207http://www.sweb.cz/soud/informace.htměrahttp://desky.folk.cz/index.ph?rok=2005&sport=2&dar=1&film=0&filtr=http://www.kolafama.com/kontakty.htmhttp://www.prackou.com/tisk.ph?sekce=aktuality&cla=315

zpívaná poezie

Dobrý den!Které publikace se zabývají pojmem zpívané poezie a co samotný pojemznamená?

Dobrý den, Zpívaná poezie vznikla při prudkém rozvoji poezie v 60. letech 20. století v Evropě. Vznikala tzv. umělá poezie, resp. konkrétní poezie, experimentální poezie, poezie všedního dne. Společenskou rezonanci básnické tvorby v této době dokreslují četná divadla poezie i unikátní masová edice iniciovaná F. Hrubínem Klub přátel poezie. Zpívaná poezie patřila k novým jevům poválečných desetiletí s masovou popularitou a namnoze i vysokou uměleckou kvalitou (J. Suchý, Z. Borovec, K. Kryl, J.. Hutka, P. Ulrych) a podstatně častější poezie ženských autorek různých generací (J. Hauková, J. Štroblová aj.).Poezie určená pro širší veřejnost a vnímaná jako výpověď o současných životních pocitech reprezentuje zpívaný text. Cílem bylo, aby člověk nevnímal poezii pouze jedním, ale více smysly, resp. aby mohl vnímat poezii i jiným způsobem. Tím se literatura velmi přiblížila k recitaci a hudbě. Typické prvky zpívané poezie lze nalézt v různých hudebních žánrech a stylech, projevují se zejména v žánrové oblasti art-rocku, folku, moderního šansonu, dost často v divadelním zpěvu... Představitelé - teoretici:Helmut HeißenbüttelMax BenseIsidore IsouPhilippe Sollers Básníci:Jacques Prévert Zpívající básníci :Georges BrassensBoris VianJacques BrelVladimir VysockijBulat OkudžavaJevgenij JevtušenkoAndrej Andrejevič VozněsenskijDonovan Philips LeitchJim Morrison U nás měla ohlas především zpívaná a recitovaná poezie, kdy často byla využívána forma protestsongu: Karel KrylJiří Dědeček a Jan BurianVladimír MertaJaromír NohavicaBohdan MikolášekKarel PlíhalSváťa KarásekFilip Topol (a skupina Psí vojáci)Pepa NosVáclav KoubekVlastimil TřešňákJaroslav HutkaRadůzaDagmar Andrtová-VoňkováSestry Steinovy Zdroje: MOCNÁ,Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Praha-Litomyšl: Paseka, 2004.ISBN 80-7185-669-X. a elektronická encyklopedie Wikipediehttp://cs.wikipedia.org/wiki/Zp%C3%ADvan%C3%A1,_recitovan%C3%A1_a_experiment%C3%A1ln%C3%AD_poezie.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpivana-poezie

cs

Dobrý den!Které publikace se zabývají pojmem zpívané poezie a co samotný pojemznamená?

Dobrý den, Zpívaná poezie vznikla při prudkém rozvoji poezie v 60. letech 20. století v Evropě. Vznikala tzv. umělá poezie, resp. konkrétní poezie, experimentální poezie, poezie všedního dne. Společenskou rezonanci básnické tvorby v této době dokreslují četná divadla poezie i unikátní masová edice iniciovaná F. Hrubínem Klub přátel poezie. Zpívaná poezie patřila k novým jevům poválečných desetiletí s masovou popularitou a namnoze i vysokou uměleckou kvalitou (J. Suchý, Z. Borovec, K. Kryl, J.. Hutka, P. Ulrych) a podstatně častější poezie ženských autorek různých generací (J. Hauková, J. Štroblová aj.).Poezie určená pro širší veřejnost a vnímaná jako výpověď o současných životních pocitech reprezentuje zpívaný text. Cílem bylo, aby člověk nevnímal poezii pouze jedním, ale více smysly, resp. aby mohl vnímat poezii i jiným způsobem. Tím se literatura velmi přiblížila k recitaci a hudbě. Typické prvky zpívané poezie lze nalézt v různých hudebních žánrech a stylech, projevují se zejména v žánrové oblasti art-rocku, folku, moderního šansonu, dost často v divadelním zpěvu... Představitelé - teoretici:Helmut HeißenbüttelMax BenseIsidore IsouPhilippe Sollers Básníci:Jacques Prévert Zpívající básníci :Georges BrassensBoris VianJacques BrelVladimir VysockijBulat OkudžavaJevgenij JevtušenkoAndrej Andrejevič VozněsenskijDonovan Philips LeitchJim Morrison U nás měla ohlas především zpívaná a recitovaná poezie, kdy často byla využívána forma protestsongů: Karel KrylJiří Dědeček a Jan BurianVladimír MertaJaromír NohavicaBohdan MikolášekKarel PlíhalSváťa KarásekFilip Topol (a skupina Psí vojáci)Pepa NosVáclav KoubekVlastimil TřešňákJaroslav HutkaRadůzaDagmar Andrtová-VoňkováSestry Steinovy Zdroje: MOCNÁ,Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Praha-Litomyšl: Paseka, 2004.ISBN 80-7185-669-X. a elektronická encyklopedie Wikipediehttp://čs.wikipedia.org/wiki/Zp%C3%ADvan%C3%A1,_recitován%C3%A1_a_experiment%C3%A1ln%C3%AD_poezie.

Dobrý den!Které publikace se zabývají pojmem zpívané poezie a co samotný pojemznamená?

Dobrý den, zpívaná poezie vznikla při prudkém rozvoji poezie v 60. letech 20. století v Evropě. Vznikala tzv. umělá poezie, resp. konkrétní poezie, experimentální poezie, poezie všedního dne. Společenskou rezonanci básnické tvorby v této době dokreslují četná divadla poezie i unikátní masová edice iniciovaná F. Hrubínem klub přátel poezie. Zpívaná poezie patřila k novým jevům poválečných desetiletí s masovou popularitou a namnoze i vysokou uměleckou kvalitou (J. Suchý, Z. Borovec, K. Kryl, J.. Hutka, P. Ulrych) a podstatně častější poezie ženských autorek různých generací (J. Hauková, J. Štroblová aj.).Poezie určená pro širší veřejnost a vnímaná jako výpověď o současných životních pocitech reprezentuje zpívaný text. Cílem bylo, aby člověk nevnímal poezii pouze jedním, ale více smysly, resp. aby mohl vnímat poezii i jiným způsobem. Tím se literatura velmi přiblížila k recitaci a hudbě. Typické prvky zpívané poezie lze nalézt v různých hudebních žánrech a stylech, projevují se zejména v žánrové oblasti art-rocku, folku, moderního šansonu, dost často v divadelním zpěvu... Představitelé - teoretici:Helmut HeißenbüttelMax BenseIsidore IsouPhilippe Sellers básníci:Jacques Prévert zpívající básníci :Georges BrassensBoris VianJacques BrelVladimir VysockijBulat OkudžavaJevgenij JevtušenkoAndrej Andrejevič VozněsenskijDonovan Philips LeitchJim Morrison u nás měla ohlas především zpívaná a recitované poezie, kdy často byla využívána forma protestsongu: Karel KrylJiří dědeček a Jan BurianVladimír MertaJaromír NohavicaBohdan MikolášekKarel PlíhalSváťa KarásekFilip topol (a skupina psí vojáci)Pepa NosVáclav KoubekVlastimil TřešňákJaroslav HutkaRadůzaDagmar Andrtová-VoňkováSestry Steinovy zdroje: MOCNÁ,Dagmar, PETERKA, Josef. Encyklopedie literárních žánrů. Praha-Litomyšl: Paseka, 2004.ISBN 80-7185-669-X. a elektronická encyklopedie Wikipediehttp://cs.wikipedia.org/Miki/zp%C%Adan%C%Al,_recitoval%C%Al___experiment%CD%Ale%C%D_poezie.

zpoplatnění MVS

Dobrý den, v knihovním zákoně se píše, že pokud nemá knihovna žádaný dokument, poskytne jej v rámci meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny. Dále se píše, že knihovna tyto služby musí poskytovat zdarma. Na základě čeho tedy knihovny žádají za mvs úhradu poštovného a balného??Děkuji za odpověď

Dobrý den, k dané problematice se váže Knihovní zákon 257/2001 Sb., § 14,  článek 4, který uvádí: "(4) Meziknihovní výpůjční a informační služby je knihovna povinna poskytovat bezplatně. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentu." Právě z poslední uvedené věty vycházejí některé knihovny při zavádění poštovného a balného spojeného s realizováním meziknihovních služeb. Poštovné a balné je v tomto případě klasifikováno jako "náklady na dopravu knihovního dokumentu".  Půjčování dokumentu jako takového je bezplatné (uživatel nehradí registrační poplatek do dané knihovny). Vybírání poplatků za náklady, které jsou spojené s meziknihovními výpůjčkami, je ovšem stále velmi diskutovaným tématem mezi knihovníky. Na toto téma bylo vydáno několik článků a příspěvků. Jednoznačný výklad knihovního zákona ovšem dosud není jednoznačně dán. K problematice se vztahují mimo jiné následující články: * RICHTER, Vít a BALÍK, Vojtěch. K diskusi o zpoplatnění meziknihovních výpůjčních služeb. Národní knihovna, 1998, 9(4), s. 193-195. ISSN 0862-7487. *http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=952&key=M *http://www.ikaros.cz/node/6494 V případě dalších dotazů k dané problematice můžete kontaktovat přímo Knihovnický institut:http://knihovnam.nkp.cz/sekce.php3?page=01_Knihovnicky_inst.htm&PHPSESSID=a47b1475b9ff031e4bae2e236c2d0450

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpoplatneni-mvs

cs

Dobrý den, v knihovním zákoně se píše, že pokud nemá knihovna žádaný dokument, poskytne jej v rámci meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny. Dále se píše, že knihovna tyto služby musí poskytovat zdarma. Na základě čeho tedy knihovny žádají za mvs úhradu poštovného a balného??Děkuji za odpověď

Dobrý den, k dané problematice se váže Knihovní zákon 257/2001 Sb., § 14,  článek 4, který uvádí: "(4) Meziknihovní výpůjční a informační služby je knihovna povinna poskytovat bezplatně. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentu." Právě z poslední uvedené věty vycházejí některé knihovny při zavádění poštovného a balného spojeného s realizováním meziknihovních služeb. Poštovné a balné je v tomto případě klasifikováno jako "náklady na dopravu knihovního dokumentu".  Půjčování dokumentu jako takového je bezplatné (uživatel nehradí registrační poplatek do dané knihovny). Vybírání poplatků za náklady, které jsou spojené s meziknihovními výpůjčkami, je ovšem stále velmi diskutovaným tématem mezi knihovníky. Na toto téma bylo vydáno několik článků a příspěvků. Jednoznačný výklad knihovního zákona ovšem dosud není jednoznačně dán. K problematice se vztahují mimo jiné následující články: * RICHTER, Vít a BALÍK, Vojtěch. K diskusi o zpoplatnění meziknihovních výpůjčních služeb. Národní knihovna, 1998, 9(4), s. 193-195. ISSN 0862-7487. *http://kzv.kkvysociny.cz/archiv.aspx?id=952&key=M *http://www.ikaros.cz/nodě/6494 V případě dalších dotazů k dané problematice můžete kontaktovat přímo Knihovnický institut:http://knihovnám.nkp.cz/sekce.php3?page=01_Knihovničky_inst.htm&PHPSESSID=a47b1475b9ff031e4bae2e236c2d0450

Dobrý den, v knihovním zákoně se píše, že pokud nemá knihovna žádaný dokument, poskytne jej v rámci meziknihovních služeb z knihovního fondu jiné knihovny. Dále se píše, že knihovna tyto služby musí poskytovat zdarma. Na základě čeho tedy knihovny žádají za vs úhradu poštovného a valného??Děkuji za odpověď

Dobrý den, k dané problematice se váže knihovní zákon 257/2001 Sb., § 14,  článek 4, který uvádí: "(4) meziknihovní výpůjční a informační služby je knihovna povinna poskytovat bezplatně. Za poskytnutí kopie knihovního dokumentu v rámci meziknihovních reprografických služeb může dožádaná knihovna požadovat úhradu vynaložených nákladů. Provozovatelé knihoven mohou požadovat úhradu nákladů na dopravu knihovního dokumentu." Právě z poslední uvedené věty vycházejí některé knihovny při zavádění poštovného a valného spojeného s realizováním meziknihovních služeb. Poštovné a balné je v tomto případě klasifikováno jako "náklady na dopravu knihovního dokumentu".  Půjčování dokumentu jako takového je bezplatné (uživatel nehradí registrační poplatek do dané knihovny). Vybírání poplatků za náklady, které jsou spojené s meziknihovními výpůjčkami, je ovšem stále velmi diskutovaným tématem mezi knihovníky. Na toto téma bylo vydáno několik článků a příspěvků. Jednoznačný výklad knihovního zákona ovšem dosud není jednoznačně dán. K problematice se vztahují mimo jiné následující články: * RICHTER, Vít a BALÍK, Vojtěch. K diskusi o zpoplatnění meziknihovních výpůjčních služeb. Národní knihovna, 1998, 9(4), s. 193-195. ISBN 0862-7487. *http://tzv.kkvysociny.cz/archiv.apx?id=952&Key=M *http://www.Ikaros.cz/nože/6494 v případě dalších dotazů k dané problematice můžete kontaktovat přímo knihovnický institut:http://knihovnám.nku.cz/sekce.php?page=01_knihovnický_int.htm&PHPSESSID=a47b1475b9ff031e4bae2e236c2d0450

zpovědní seznamy

Dobrý den, zajímalo by mě, zda existují Zpovědní seznamy arcidieceze pražské pro Jičín a okolí a pro Klatovsko a kde se dají případně najít.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,nejstarší zpovědní seznamy jsou zmíněny v knihách:ČÁŇOVÁ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1, Nejstarší zpovědní seznamy 1570-1666. Praha: Státní ústřední archiv, 1973. 2 sv. (xxix, 753 s.). Edice dokumentů z fondů St. ústř. archívu v Praze; sv. 3.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002996566&local_base=NKCČÁŇOVÁ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1., Nejstarší zpovědní seznamy: 1628-1670: [faksimile]. III. svazek. Praha: Státní ústřední archiv, 1983. x, 369 s. Edice dokumentů z fondů Státního ústředního archívu v Praze; 3.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000035481&local_base=NKC Dostupnost v jiných knihovnách v ČR - viz: https://aleph.nkp.cz/cze/skcNa tyto nejstarší seznamy poté navazují tiskem vydané "Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské".Pro Plzeňsko, tedy pravděpodobně i Klatovsko, byly zápisy tiskem vydány v publikaci:ŠIMÁK, Josef Vítězslav, ed. Zpovědní seznamy arcidiecése pražské z r. 1671-1725. IX., X., (dílu 3. sv. 1), Plzeňsko a Loketsko. V Praze: nákladem Histor. spolku za pomoci minister. školství a národní osvěty, zem. správního výboru, Nadání Hlávkova, České akademie, 1935. 239 stran.Uvedený dokument dosud nebyl digitalizován. Vlastní jej ovšem poměrně velké množství českých knihoven: vizhttps://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000595124&local_base=SKCJičín a jeho okolí v té době již nespadal pod arcidiecézi pražskou, ale pod nově založenou arcidiecézi královéhradeckou (zal. 1664).Zpovědní seznamy této diecéze dosud tiskem nevyšly. Pravděpodobně budou stále součástí archivního fondu diecéze.Více se o zpovědních seznamech královéhradecké diecéze můžete dočíst v příspěvku:PAVLÍK, Jiří a Radek POKORNÝ, Soupisy duší a zpovědní seznamy jako historické prameny k poznání dějin královéhradecké diecéze a jejích obyvatel v 18. a 19. století. IN: KATOLICKÁ CÍRKEV. Biskupství královéhradecké a POLEHLA, Petr, ed. 350 let královéhradecké diecéze. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015.str. 55 – 68.V souvislosti s královéhradeckou diecézí byly tiskem vydávány pouze následující osobní a místní soupisy:Catalogus alphabeticus personarum et locorum in dioecesi episcopali Reginae-Hradecensi, continens clerum in cura animarum expositum anno ... Vetero-Pragae: Typis & expensis Francisci Caroli Hladky, typographi archi-episcopalis, 1751-1942.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002091422&local_base=NKCCatalogus ecclesiasticus almae Dioecesis Bohemo-Budvicensis: sub glorioso regimine reverendissimi et illustrissimi domini domini Joannis Procopii dei gratia primi episcopi Bohemo-Budvicensis ...: pro anno ... Bohemo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, [1797-1948].https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002095543&local_base=NKCNovější zpovědní seznamy pro Klatovy a okolí by pravděpodobně měly být uloženy v archivu arcidiecéze českobudějovické (vznikla r. 1785), v roce 1993 byla tato oblast předána pod správu nově vzniklé plzeňské diecéze.Archiv je v současné době pod správou Státního oblastního archivu v Třeboni: https://www.ceskearchivy.cz/Archiv královéhradecké diecéze je uložen ve Státním okresním archivu v Hradci Králové: http://www.bihk.cz/biskupstvi/diecezni-kurie/archiv-biskupstvi

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpovedni-seznamy

cs

Dobrý den, zajímalo by mě, zda existují Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské pro Jičín a okolí a pro Klatovsko a kde se dají případně najít.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,nejstarší zpovědní seznamy jsou zmíněny v knihách:ČÁŇOVÁ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1, Nejstarší zpovědní seznamy 1570-1666. Praha: Státní ústřední archiv, 1973. 2 sv. (xxix, 753 s.). Edice dokumentů z fondů St. ústř. archívu v Praze; sv. 3.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002996566&local_base=NKCČÁŇOVÁ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1., Nejstarší zpovědní seznamy: 1628-1670: [faksimile]. III. svazek. Praha: Státní ústřední archiv, 1983. x, 369 s. Edice dokumentů z fondů Státního ústředního archívu v Praze; 3.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000035481&local_base=NKC Dostupnost v jiných knihovnách v ČR - viz: https://aleph.nkp.cz/cze/skcNa tyto nejstarší seznamy poté navazují tiskem vydané "Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské".Pro Plzeňsko, tedy pravděpodobně i Klatovsko, byly zápisy tiskem vydány v publikaci:ŠIMÁK, Josef Vítězslav, ed. Zpovědní seznamy arcidiecése pražské z r. 1671-1725. IX., X., (dílu 3. sv. 1), Plzeňsko a Loketsko. V Praze: nákladem Histor. spolku za pomoci minister. školství a národní osvěty, zem. správního výboru, Nadání Hlávkova, České akademie, 1935. 239 stran.Uvedený dokument dosud nebyl digitalizován. Vlastní jej ovšem poměrně velké množství českých knihoven: vizhttps://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=000595124&local_base=SKCJičín a jeho okolí v té době již nespadal pod arcidiecézi pražskou, ale pod nově založenou arcidiecézi královéhradeckou (žal. 1664).Zpovědní seznamy této diecéze dosud tiskem nevyšly. Pravděpodobně budou stále součástí archivního fondu diecéze.Více se o zpovědních seznamech královéhradecké diecéze můžete dočíst v příspěvku:PAVLÍK, Jiří a Radek POKORNÝ, Soupisy duší a zpovědní seznamy jako historické prameny k poznání dějin královéhradecké diecéze a jejích obyvatel v 18. a 19. století. IN: KATOLICKÁ CÍRKEV. Biskupství královéhradecké a POLEHLA, Petr, ed. 350 let královéhradecké diecéze. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015.str. 55 – 68.V souvislosti s královéhradeckou diecézí byly tiskem vydávány pouze následující osobní a místní soupisy:Catalogus alphabeticus personarum et locorum in dioecesi episcopali Reginae-Hradecensi, continens clerum in cura animarum expositum anno ... Vetero-Pragae: Typis & expensis Francisci Caroli Hladký, typographi archi-episcopalis, 1751-1942.https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002091422&local_base=NKCCatalogus ecclesiasticus almae Dioecesis Bohémo-Budvicensis: sub glorioso regimine reverendissimi et illustrissimi domini domini Joannis Procopii dei gratia přímí episcopi Bohémo-Budvicensis ...: pro anno ... Bohémo-Budvicii: Caracteribus Joannis Franc. Zdarssa, [1797-1948].https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=002095543&local_base=NKCNovější zpovědní seznamy pro Klatovy a okolí by pravděpodobně měly být uloženy v archivu arcidiecéze českobudějovické (vznikla r. 1785), v roce 1993 byla tato oblast předána pod správu nově vzniklé plzeňské diecéze.Archiv je v současné době pod správou Státního oblastního archivu v Třeboni: https://www.ceskearchivy.cz/Archiv královéhradecké diecéze je uložen ve Státním okresním archivu v Hradci Králové: http://www.bihk.cz/biskupství/diecézní-kurie/archiv-biskupství

Dobrý den, zajímalo by mě, zda existují zpovědní seznamy arcidiecéze pražské pro Jičín a okolí a pro Klatovsko a kde se dají případně najít.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,nejstarší zpovědní seznamy jsou zmíněny v knihách:ČÁŇOVÉ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1, nejstarší zpovědní seznamy 1570-1666. Praha: Státní ústřední archiv, 1973. 2 sv. (xXx, 753 s.). Edice dokumentů z fondů St. stř. archívu v Praze; sv. 3.http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=002996566&Local_base=NKCČÁŇOVÁ, Eliška, ed. Prameny pro hospodářské a sociální dějiny. 1., nejstarší zpovědní seznamy: 1628-1670: [faksimile]. III. svazek. Praha: Státní ústřední archiv, 1983. x, 369 s. Edice dokumentů z fondů státního ústředního archivu v Praze; 3.http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000035481&Local_base=NK dostupnost v jiných knihovnách v ČR - viz: http://alepp.nku.cz/cze/KCNA tyto nejstarší seznamy poté navazují tiskem vydané "zpovědní seznamy arcidiecéze pražské".Pro Plzeňsko, tedy pravděpodobně i Klatovsko, byly zápisy tiskem vydány v publikaci:ŠIMÁK, Josef Vítězslav, ed. Zpovědní seznamy arcidiecéze pražské z r. 1671-1725. IX., X., (díl 3. sv. 1), Plzeňsko a Loketsko. V Praze: nákladem History. spolku za pomoci ministr. školství a národní osvěty, zem. správního výboru, nadání Hlávkova, České akademie, 1935. 239 stran.Uvedený dokument dosud nebyl digitalizován. Vlastní jej ovšem poměrně velké množství českých knihoven: vizhttps://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=000595124&Local_base=SKCJičín a jeho okolí v té době již nespadal pod arcidiecézi pražskou, ale pod nově založenou arcidiecézi královéhradeckou (zal. 1664).Zpovědní seznamy této diecéze dosud tiskem nevyšly. Pravděpodobně budou stále součástí archivního fondu diecéze.Více se o zpovědních seznamech královéhradecké diecéze můžete dočíst v příspěvku:PAVLÍK, Jiří a Radek POKORNÝ, soupisy duší a zpovědní seznamy jako historické prameny k poznání dějin královéhradecké diecéze a jejích obyvatel v 18. a 19. století. LN: KATOLICKÁ CÍRKEV. Biskupství královéhradecké a POLEHLA, Petr, ed. 350 let královéhradecké diecéze. Červený Kostelec: Pavel Mervart, 2015.str. 55 – 68.V souvislosti s královéhradeckou diecézí byly tiskem vydávány pouze následující osobní a místní soupisy:Katalogu alphabeticus personálum et lacrum in diecesi episcopali Regina-Hradecensi, continens cerum in Cura animatum expozitur ano ... Venero-Prague: Typus & expansi Francisca Carol hladký, typographi archy-episcopalis, 1751-1942.http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=002091422&Local_base=NKCCatalogus ecclesiasticus alma Diecesi bohem-Budvicensis: sub gloriolo regiment reverendissimi et illustrissimi domini domini joannis Prokopii dei grata prime episcopi bohem-Budvicensis ...: pro Anno ... Bohem-Bukvici: Caracteribus joannis Franc. Zdarma, [1797-1948].http://alepp.nku.cz/F/?fun=direct&doc_number=002095543&Local_base=NKCNovější zpovědní seznamy pro Klatovy a okolí by pravděpodobně měly být uloženy v archivu arcidiecéze českobudějovické (vznikla r. 1785), v roce 1993 byla tato oblast předána pod správu nově vzniklé plzeňské diecéze.Archiv je v současné době pod správou státního oblastního archivu v Třeboni: http://www.ceskearchivy.cz/archiv královéhradecké diecéze je uložen ve státním okresním archivu v Hradci Králové: http://www.bik.cz/biskupství/diecézní-kurie/archiv-biskupství

Zpracoval někdo souhrnně odsun Němců z Prahy? Statistiky, odsunuté osobnosti... oběti

Dobrý den, našla jsem odpověď vaší knihovny na podobný dotaz z roku 2011 (zde)http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/odsun-nemcu-praha,chtěla jsem se zeptat, jestli za 6 let nepřibyly nějaké práce, které by se tématu týkaly, a chtěla jsem se zeptat, zda vyhledáváte i různé disertační a diplomové práce, (knihu Jiřího Padevěta Krvavé léto mám), děkuji.

Dobrý den, na základě výsledků hledání v katalogu naší knihovny, v Souborném katalogu knihoven ČR, v katalozích institucí sdružených v projektu Knihovny.cz i v databázích Historického ústavu AV ČR a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR usuzujeme, že žádné nové dokumenty na dané téma nebyly od r. 2010 vydány. Částečně se tématu pravděpodobně týkají následující texty: * Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (I. část)Pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy, Scriptorium, 2015559 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-64-5Sv. 42, (2015), s. 89-127 * Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (II. část) Zdrojový dokument:Pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy ; Scriptorium, 2015704 s. : fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-69-0Sv. 43, (2015), s. 121-199 Studie, která mapuje proměny modřanské obce a její komunity v uvedených letech. Autor stati propojuje výklad o osudech obce Modřany za druhé světové války a bezprostředně po válce s historií barákového tábora, postaveného v roce 1944 u bývalé modřanské továrny Rupa pro nuceně nasazené dělníky říšskoněmecké firmy Junkers. V poválečné době tábor fungoval jako místo, kde čekali Němci na odsun. * Junek, Václav. ...celé to hnízdo musí hořet!: literární dokument o odvrácené tváři Květnového povstání v Čechách v roce 1945.První vydání. Velké Přílepy: Olympia, 2015. 293 stran, 48 stran obrazových příloh v různém stránkování. ISBN 978-80-7376-392-3. * Bryant, Chad Carl.Praha v černém: nacistická vláda a český nacionalismus.Vyd. 1. Praha: Argo, 2012. 350 s. Historické myšlení. Totalitarismus a šoa. ISBN 978-80-257-0790-6. Období Protektorátu Čechy a Morava a problematika v něm žijících národností - český nacionalismus a vlastenectví v konfrontaci s pokusem o násilnou germanizaci českých zemí. * Härtl-Coccolini, Erika.Praha-Vinohrady, Čáslavská 15: toulky pozoruhodnou dobou.Překlad Milan Kouřimský. Vydání první. Praha: Ikar, 2015. 253 strany. ISBN 978-80-249-2680-3. Životní příběh Němky Eriky Härtl Coccolini narozené v Praze. Druhou světovou válku prožila malá Erika s matkou převážně v Praze a na své rodné město si uchovala mnoho zajímavých vzpomínek. Krutým zážitkem pro osmileté dítě bylo Pražské povstání v květnu 1945 a násilnosti, které je provázely. Eričina matka se pokusila o sebevraždu a byla umístěna v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Dívka se spolu s ostatními německými obyvateli domu v Čáslavské ulici ocitla ve sběrném táboře na Hagiboru. V dubnu 1946 matka nevyužila možnosti požádat o československé státní občanství, a tak byly obě v jednom z posledních transportů odsunuty do Hesenska v americkém okupačním pásmu, kde strávily velmi krušné období... Obecně o tématu odsunu Němců pojednávají pravděpodobně i následující texty z poslední doby: * Cílek, Roman. Čechy a Morava, jaro 1945(in: Přísně tajné, 3/2013) * DVOŘÁK, Tomáš.Vnitřní odsun 1947-1953: závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa.Brno: Matice moravská, 2012. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-92-9. S. 136 - Otázka vnitřního odsunu Němcu v Praze a na Slovensku. * ŘEHÁČEK, Karel. Osidlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze: umístění, personální obsazení a organizační struktura centrály a oblastních úřadoven v letech 1945-1951.Paginae historiae. 2011, 19, 158-204. * Hahnová, Eva. Němci v poválečném Československu:jedinečná edice dokumentů z českých archivů boří tradované legendy = The Germans in post-war Czechoslovakia: a unique edition of documents from Czech archives buries traditional legends.Soudobé dějiny, 2014,21(4), s. 635-653. ISSN 1210-7050. Autorka představuje a hodnotí tři vydané svazky rozsáhlého edičního projektu Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, který je převážně dílem švýcarského historika Adriana von Arburga a jeho českého kolegy Tomáše Staňka, a zasazuje tento badatelský a publikační počin do širokého pole soudobého diskurzu o masových migracích (odsunech, vysídleních, vyhnáních) obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce. V této souvislosti kritizuje koncept etnických čistek, tak jak jej vyložil a zpopularizoval zejména americký historik Norman M. Naimark. Uvedený koncept podle ní nevěnuje pozornost empirickému výzkumu specifických historických situací, a zejména politických aspektů různých forem migrací, a namísto toho konstruuje na základě povrchních podobností migrací zevšeobecňující obraz univerzálního pomýlení Evropanů ve dvacátém století. V této optice pak někteří autoři užívají i zavádějící analogie represivních praktik v nacistickém režimu a poválečném Československu, v personifikované podobě mezi Adolfem Hitlerem a Edvardem Benešem. Podle zjištění Evy Hahnové tyto přístupy často jen oživují legendy a stereotypy tradované v německých interpretacích vysídlení Němců z Československa a předešlých událostí, což autorka ilustruje na tezích poválečných propagandistických spisů vůdce německých sociálních demokratů v exilu Wenzela Jaksche a jeho stoupenců určených pro mezinárodní veřejnost. Dále autorka podává přehled dosavadních edicí historických pramenů k vysídlení Němců z Československa a zdůrazňuje nový přístup Tomáše Staňka a Adriana von Arburga. Reflektují sice stejné historické události, narozdíl od jiných edicí však neužívají emocionálně zabarvenou rétoriku a nesledují politické cíle. Nesoudí, ale osvětlují, a díky tomu nabízejí přesvědčivější důkazy o těžkých zkušenostech německých obyvatel než propagandistické výklady. Kromě toho poprvé systematicky zpřístupňují dosud opomíjené dokumenty k tématu z desítek českých archivů a výpovědi pamětníků kriticky porovnávají s jinými dostupnými informacemi. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že uplatňují teritoriální pohled na migrace v poválečném Československu oproti dosud běžnému, historicky ale již překonanému pohledu etnickému. To jim umožňuje uchopit vysidlování Němců a nové osidlování jimi obývaného území jako dva propojené, komplementární procesy a podat celostní obraz poměrů v tehdejším československém pohraničí. Autorka rekapituluje nové poznatky v dosud vydaných svazcích, které podle ní proměňují zažitý obraz poválečného Československa, a závěrem upozorňuje na vážné překážky v dokončení celé edice.

Praha

Městská knihovna v Praze

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpracoval-nekdo-souhrnne-odsun-nemcu-z-prahy-statistiky-odsunute-osobnosti-obeti

cs

Dobrý den, našla jsem odpověď vaší knihovny na podobný dotaz z roku 2011 (zde)http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/odsun-němců-praha,chtěla jsem se zeptat, jestli za 6 let nepřibyly nějaké práce, které by se tématu týkaly, a chtěla jsem se zeptat, zda vyhledáváte i různé disertační a diplomové práce, (knihu Jiřího Padevěta Krvavé léto mám), děkuji.

Dobrý den, na základě výsledků hledání v katalogu naší knihovny, v Souborném katalogu knihoven ČR, v katalozích institucí sdružených v projektu Knihovny.cz i v databázích Historického ústavu AV ČR a Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR usuzujeme, že žádné nové dokumenty na dané téma nebyly od r. 2010 vydány. Částečně se tématu pravděpodobně týkají následující texty: * Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (I. část)Pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy, Scriptorium, 2015559 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-64-5Sv. 42, (2015), s. 89-127 * Dejmková, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (II. část) Zdrojový dokument:Pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy ; Scriptorium, 2015704 s. : fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-69-0Sv. 43, (2015), s. 121-199 Studie, která mapuje proměny modřanské obce a její komunity v uvedených letech. Autor stati propojuje výklad o osudech obce Modřany za druhé světové války a bezprostředně po válce s historií barákového tábora, postaveného v roce 1944 u bývalé modřanské továrny Rupá pro nuceně nasazené dělníky říšskoněmecké firmy Junkers. V poválečné době tábor fungoval jako místo, kde čekali Němci na odsun. * Junek, Václav. ...celé to hnízdo musí hořet!: literární dokument o odvrácené tváři Květnového povstání v Čechách v roce 1945.První vydání. Velké Přílepy: Olympia, 2015. 293 stran, 48 stran obrazových příloh v různém stránkování. ISBN 978-80-7376-392-3. * Bryant, Chad Carl.Praha v černém: nacistická vláda a český nacionalismus.Vyd. 1. Praha: Argo, 2012. 350 s. Historické myšlení. Totalitarismus a šoa. ISBN 978-80-257-0790-6. Období Protektorátu Čechy a Morava a problematika v něm žijících národností - český nacionalismus a vlastenectví v konfrontaci s pokusem o násilnou germanizaci českých zemí. * Härtl-Coccolini, Erika.Praha-Vinohrady, Čáslavská 15: toulky pozoruhodnou dobou.Překlad Milan Kouřimský. Vydání první. Praha: Ikar, 2015. 253 strany. ISBN 978-80-249-2680-3. Životní příběh Němky Eriky Härtl Coccolini narozené v Praze. Druhou světovou válku prožila malá Erika s matkou převážně v Praze a na své rodné město si uchovala mnoho zajímavých vzpomínek. Krutým zážitkem pro osmileté dítě bylo Pražské povstání v květnu 1945 a násilností, které je provázely. Eričina matka se pokusila o sebevraždu a byla umístěna v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Dívka se spolu s ostatními německými obyvateli domu v Čáslavské ulici ocitla ve sběrném táboře na Hagiboru. V dubnu 1946 matka nevyužila možnosti požádat o československé státní občanství, a tak byly obě v jednom z posledních transportů odsunuty do Hesenska v americkém okupačním pásmu, kde strávily velmi krušné období... Obecně o tématu odsunu Němců pojednávají pravděpodobně i následující texty z poslední doby: * Cílek, Roman. Čechy a Morava, jaro 1945(in: Přísně tajné, 3/2013) * DVOŘÁK, Tomáš.Vnitřní odsun 1947-1953: závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa.Brno: Matice moravská, 2012. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-92-9. S. 136 - Otázka vnitřního odsunu Němců v Praze a na Slovensku. * ŘEHÁČEK, Karel. Osídlovací úřad a Fond národní obnovy v Praze: umístění, personální obsazení a organizační struktura centrály a oblastních úřadoven v letech 1945-1951.Paginae historiae. 2011, 19, 158-204. * Hahnová, Eva. Němci v poválečném Československu:jedinečná edice dokumentů z českých archivů boří tradované legendy = The Germans in post-war Czechoslovakia: a unique edition of documents from Czech archives buries traditional legends.Soudobé dějiny, 2014,21(4), s. 635-653. ISSN 1210-7050. Autorka představuje a hodnotí tři vydané svazky rozsáhlého edičního projektu Vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, který je převážně dílem švýcarského historika Adriana von Arburga a jeho českého kolegy Tomáše Staňka, a zasazuje tento badatelský a publikační počin do širokého pole soudobého diskurzu o masových migracích (odsunech, vysídleních, vyhnáních) obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce. V této souvislosti kritizuje koncept etnických čistek, tak jak jej vyložil a zpopularizoval zejména americký historik Norman M. Naimark. Uvedený koncept podle ní nevěnuje pozornost empirickému výzkumu specifických historických situací, a zejména politických aspektů různých forem migrací, a namísto toho konstruuje na základě povrchních podobností migrací zevšeobecňující obraz univerzálního pomýlení Evropanů ve dvacátém století. V této optice pak někteří autoři užívají i zavádějící analogie represivních praktik v nacistickém režimu a poválečném Československu, v personifikované podobě mezi Adolfem Hitlerem a Edvardem Benešem. Podle zjištění Evy Hahnové tyto přístupy často jen oživují legendy a stereotypy tradované v německých interpretacích vysídlení Němců z Československa a předešlých událostí, což autorka ilustruje na tezích poválečných propagandistických spisů vůdce německých sociálních demokratů v exilu Wenzela Jaksche a jeho stoupenců určených pro mezinárodní veřejnost. Dále autorka podává přehled dosavadních edicí historických pramenů k vysídlení Němců z Československa a zdůrazňuje nový přístup Tomáše Staňka a Adriana von Arburga. Reflektují sice stejné historické události, narozdíl od jiných edicí však neužívají emocionálně zabarvenou rétoriku a nesledují politické cíle. Nesoudí, ale osvětlují, a díky tomu nabízejí přesvědčivější důkazy o těžkých zkušenostech německých obyvatel než propagandistické výklady. Kromě toho poprvé systematicky zpřístupňují dosud opomíjené dokumenty k tématu z desítek českých archivů a výpovědí pamětníků kriticky porovnávají s jinými dostupnými informacemi. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že uplatňují teritoriální pohled na migrace v poválečném Československu oproti dosud běžnému, historicky ale již překonanému pohledu etnickému. To jim umožňuje uchopit vysídlování Němců a nové osídlování jimi obývaného území jako dva propojené, komplementární procesy a podat celostní obraz poměrů v tehdejším československém pohraničí. Autorka rekapituluje nové poznatky v dosud vydaných svazcích, které podle ní proměňují zažitý obraz poválečného Československa, a závěrem upozorňuje na vážné překážky v dokončení celé edice.

Dobrý den, našla jsem odpověď vaší knihovny na podobný dotaz z roku 2011 (zde)http://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/odsun-nemu-Praha,chtěla jsem se zeptat, jestli za 6 let nepřibyly nějaké práce, které by se tématu týkaly, a chtěla jsem se zeptat, zda vyhledáváte i různé disertační a diplomové práce, (knihu Jiřího Padevěta krvavé léto mám), děkuji.

Dobrý den, na základě výsledků hledání v katalogu naší knihovny, v souborném katalogu knihoven ČR, v katalozích institucí sdružených v projektu knihovny.cz i v databázích historického ústavu AV ČR a ústavu pro soudobé dějiny AV ČR usuzujeme, že žádné nové dokumenty na dané téma nebyly od r. 2010 vydány. Částečně se tématu pravděpodobně týkají následující texty: * Dejmkové, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (I. část)pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy, scriptorium, 2015559 s. : ilustrace, fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-64-Sv. 42, (2015), s. 89-127 * Dejmkové, Ivana. Modřany 1938-1947konfrontace obce na periferii Prahy s problémy válečné a poválečné Evropy. (II. část) zdrojový dokument:Pražský sborník historický /Ledvinka, Václav,Praha : Archiv hlavního města Prahy ; scriptorium, 2015704 s. : fotografie, obrazové přílohy0555-0238978-80-86852-69-Sv. 43, (2015), s. 121-199 studie, která mapuje proměny modřanské obce a její komunity v uvedených letech. Autor stati propojuje výklad o osudech obce Modřany za druhé světové války a bezprostředně po válce s historií barákového tábora, postaveného v roce 1944 u bývalé modřanské továrny ropa pro nuceně nasazené dělníky říšskoněmecké firmy Junkers. V poválečné době tábor fungoval jako místo, kde čekali Němci na odsun. * Junek, Václav. ...celé to hnízdo musí hořet!: literární dokument o odvrácené tváři květnového povstání v Čechách v roce 1945.První vydání. Velké přílepy: Olympia, 2015. 293 stran, 48 stran obrazových příloh v různém stránkování. ISBN 978-80-7376-392-3. * Bryant, had Carl.Praha v černém: nacistická vláda a český nacionalismus.Vyd. 1. Praha: Argo, 2012. 350 s. Historické myšlení. Totalitarismus a šoa. ISBN 978-80-257-0790-6. Období protektorátu Čechy a Morava a problematika v něm žijících národností - český nacionalismus a vlastenectví v konfrontaci s pokusem o násilnou germanizaci českých zemí. * Hartl-Coccolini, Erika.Praha-Vinohrady, čáslavská 15: toulky pozoruhodnou dobou.Překlad Milan kouřimský. Vydání první. Praha: Ikar, 2015. 253 strany. ISBN 978-80-249-2680-3. Životní příběh Němky Eriky Hartl Coccolini narozené v Praze. Druhou světovou válku prožila malá Erika s matkou převážně v Praze a na své rodné město si uchovala mnoho zajímavých vzpomínek. Krutým zážitkem pro osmileté dítě bylo pražské povstání v květnu 1945 a násilnosti, které je provázely. Erwina matka se pokusila o sebevraždu a byla umístěna v ústavu pro choromyslné v Bohnicích. Dívka se spolu s ostatními německými obyvateli domu v čáslavské ulici ocitla ve sběrném táboře na Hagiboru. V dubnu 1946 matka nevyužila možnosti požádat o československé státní občanství, a tak byly obě v jednom z posledních transportů odsunuty do Hesenska v americkém okupačním pásmu, kde strávily velmi krušné období... Obecně o tématu odsunu Němců pojednávají pravděpodobně i následující texty z poslední doby: * Cílek, Roman. Čechy a Morava, jaro 1945(in: Přísně tajné, 3/2013) * DVOŘÁK, Tomáš.Vnitřní odsun 1947-1953: závěrečná fáze "očisty pohraničí" v politických a společenských souvislostech poválečného Československa.Brno: Matice moravská, 2012. Knižnice Matice moravské. ISBN 978-80-86488-92-9. S. 136 - otázka vnitřního odsunu Němců v Praze a na Slovensku. * ŘEHÁČEK, Karel. Osidlovací úřad a fond národní obnovy v Praze: umístění, personální obsazení a organizační struktura centrály a oblastních úřadoven v letech 1945-1951.Paginace historie. 2011, 19, 158-204. * Hahnová, Eva. Němci v poválečném Československu:jedinečná edice dokumentů z českých archivů boří tradované legendy = the German in post-War Czechoslovakia: a unie Editin of dokument from Czech archive bureš tradicionál legend.Soudobé dějiny, 2014,21(4), s. 635-653. ISBN 1210-7050. Autorka představuje a hodnotí tři vydané svazky rozsáhlého edičního projektu vysídlení Němců a proměny českého pohraničí 1945-1951, který je převážně dílem švýcarského historika Adriana von Artura a jeho českého kolegy Tomáše Staňka, a zasazuje tento badatelský a publikační počin do širokého pole soudobého diskurzu o masových migracích (odsunech, vysídlených, vyhnáních) obyvatelstva v Evropě po druhé světové válce. V této souvislosti kritizuje koncept etnických čistek, tak jak jej vyložil a zpopularizoval zejména americký historik Norman M. Nazmar. Uvedený koncept podle ní nevěnuje pozornost empirickému výzkumu specifických historických situací, a zejména politických aspektů různých forem migrací, a namísto toho konstruuje na základě povrchních podobností migrací zevšeobecňující obraz univerzálního pomýlení Evropanů ve dvacátém století. V této optice pak někteří autoři užívají i zavádějící analogie represivních praktik v nacistickém režimu a poválečném Československu, v personifikované podobě mezi Adolfem Hitlerem a Edvardem Benešem. Podle zjištění Evy Hahnové tyto přístupy často jen oživují legendy a stereotypy tradované v německých interpretacích vysídlení Němců z Československa a předešlých událostí, což autorka ilustruje na tezích poválečných propagandistických spisů vůdce německých sociálních demokratů v exilu Wenzela Jaksche a jeho stoupenců určených pro mezinárodní veřejnost. Dále autorka podává přehled dosavadních edicí historických pramenů k vysídlení Němců z Československa a zdůrazňuje nový přístup Tomáše Staňka a Adriana von Artura. Reflektují sice stejné historické události, narozdíl od jiných edicí však neužívají emocionálně zabarvenou rétoriku a nesledují politické cíle. Nesoudí, ale osvětlují, a díky tomu nabízejí přesvědčivější důkazy o těžkých zkušenostech německých obyvatel než propagandistické výklady. Kromě toho poprvé systematicky zpřístupňují dosud opomíjené dokumenty k tématu z desítek českých archivů a výpovědi pamětníků kriticky porovnávají s jinými dostupnými informacemi. Další podstatný rozdíl spočívá v tom, že uplatňují teritoriální pohled na migrace v poválečném Československu oproti dosud běžnému, historicky ale již překonanému pohledu etnickému. To jim umožňuje uchopit vysidlování Němců a nové osidlování jimi obývaného území jako dva propojené, komplementární procesy a podat celostní obraz poměrů v tehdejším československém pohraničí. Autorka rekapituluje nové poznatky v dosud vydaných svazcích, které podle ní proměňují zažitý obraz poválečného Československa, a závěrem upozorňuje na vážné překážky v dokončení celé edice.

Zpracování ovčího rouna

Můžete mi prosím poradit, jak zpracovat ovčí rouno,v čem vyprat atd,aby mohlo být použíto ako utěsnění mezi trámy při stavbě srubu?

Dobrý den, děkujeme Vám za zaslání Vašeho dotazu. Prohledala jsem Souborný katalog ČR a nalezlapublikaci "Zateplování ovčí vlnou" viz bibliografický záznam níže: Zateplování ovčí vlnou / [spoluautoři Jan Hollan, Vladimír Štork, Rostislav Trávníček]. --Valašské Meziříčí : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 1999. -- [8] s. : il. ; 21 cmISBN 80-239-4276-X (v knize neuvedeno : brož.) Dostupné v těchto knihovnách:ABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčněBOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. 2-1148.996 Pokud zadáte do Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/F/?func=file&file_name=find-b&local_base=skc) termín "tepelná izolace staveb", zobrazí se Vám 24 záznamů, v případě termínu "ovčí vln?" katalog vyhledá celkem 41 záznamů. V prostředí volného internetu jsem našla mnoho materiálu, který by Vámmohl býti užitečný, zadáním termínu "zateplování ovčí vlnou srub" ve vyhledávačiGoogle  (www.google.cz) či zadání termínu "zateplování ovčí vlnou".

Národní technická knihovna

Technika, technologie, inženýrství

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpracovani-ovciho-rouna

cs

Můžete mi prosím poradit, jak zpracovat ovčí rouno,v čem vyprat atd,aby mohlo být použíto ako utěsnění mezi trámy při stavbě srubu?

Dobrý den, děkujeme Vám za zaslání Vašeho dotazu. Prohledala jsem Souborný katalog ČR a nalezlapublikaci "Zateplování ovčí vlnou" viz bibliografický záznam níže: Zateplování ovčí vlnou / [spoluautoři Jan Hollan, Vladimír Štork, Rostislav Trávníček]. --Valašské Meziříčí : Český svaz ochránců přírody Valašské Meziříčí, 1999. -- [8] s. : il. ; 21 cmISBN 80-239-4276-X (v knize neuvedeno : brož.) Dostupné v těchto knihovnách:ABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčněBOA001 [Moravská zemská knihovna Brno] -- sign. 2-1148.996 Pokud zadáte do Souborného katalogu ČR (http://aleph.nkp.cz/F/?func=filé&filé_name=find-b&local_base=skc) termín "tepelná izolace staveb", zobrazí se Vám 24 záznamů, v případě termínu "ovčí vln?" katalog vyhledá celkem 41 záznamů. V prostředí volného internetu jsem našla mnoho materiálů, který by Vámmohl býti užitečný, zadáním termínu "zateplování ovčí vlnou srub" ve vyhledávačiGoogle  (www.google.cz) či zadání termínu "zateplování ovčí vlnou".

Můžete mi prosím poradit, jak zpracovat ovčí rouno,v čem vyprat atd,aby mohlo být použito ako utěsnění mezi trámy při stavbě srubu?

Dobrý den, děkujeme vám za zaslání vašeho dotazu. Prohledala jsem souborný katalog ČR a nalezlapublikaci "zateplování ovčí vlnou" viz bibliografický záznam níže: Zateplování ovčí vlnou / [spoluautoři Jan Hollan, Vladimír Stork, Rostislav Trávníček]. --valašské meziříčí : Český svaz ochránců přírody valašské meziříčí, 1999. -- [8] s. : il. ; 21 ISBN 80-239-4276-X (v knize neuvedeno : brož.) Dostupné v těchto knihovnách:ABA001 [NK ČR Praha] -- prezenčněBOA001 [moravská zemská knihovna Brno] -- sign. 2-1148.996 pokud zadáte do souborného katalogu ČR (http://alepp.nku.cz/F/?fun=filé&file_nam=find-b&Local_base=sk) termín "tepelná izolace staveb", zobrazí se vám 24 záznamů, v případě termínu "ovčí vln?" katalog vyhledá celkem 41 záznamů. V prostředí volného internetu jsem našla mnoho materiálu, který by Vymohl býti užitečný, zadáním termínu "zateplování ovčí vlnou srub" ve vyhledávačiGoogle  (www.Google.cz) či zadání termínu "zateplování ovčí vlnou".

Zpracování zákaznických objednávek

Optimalizace řešení zpracování systémuzákaznických objednávek ve výrobní firmě.

Dobrý den, v seznamu je uvedena možná literatura k uvedenému tématu. Další můžete najít v Souborném katalogu VŠE na adresehttps://katalog.vse.cz/nebo prostřednictvím portálu Knihovnyhttps://www.knihovny.cz/. Literatura: Tomek, Gustav: Jak zvýšit konkurenční schopnost firmy. Praha : C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-098-0 (brož.) Tomek, Gustav: Řízení výroby a nákupu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1479-0 (váz.). Tomek, Gustav: Střety marketingu :  uplatnění principu marketingu ve firemní praxi. Praha : Beck, 2004. ISBN 80-7179-887-8 (brož.). Tomek, Gustav: Výrobek a jeho úspěch na trhu. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0053-0 (brož.). Keřkovský, Miloslav: Strategické řízení : teorie pro praxi. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-453-8 (brož.). Keřkovský, Miloslav: Strategické řízení firemních informací :  teorie pro praxi. Praha : Beck, 2003. ISBN 80-7179-730-8 (brož.) Keřkovský, Miloslav: Moderní přístupy k řízení výroby. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-471-6 (brož.) Basl, Josef: Inovace podnikových informačních systémů :  podpora konkurenceschopnosti podniků. Praha : Professional Publishing, 2011. ISBN 978-80-7431-045-4 (váz.). Basl, Josef: Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5 (váz.) Sodomka, Petr: Informační systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1200-4 (brož.) Veber, Jaromír: Management :  základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0 (váz.) Veber, Jaromír: Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6 (váz.) Svobodová, Hana: Produktový a provozní management. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1083-9 (brož.)

Centrum informačních a knihovnických služeb Vysoké školy ekonomické v Praze

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpracovani-zakaznickych-objednavek

cs

Optimalizace řešení zpracování systémuzákaznických objednávek ve výrobní firmě.

Dobrý den, v seznamu je uvedena možná literatura k uvedenému tématu. Další můžete najít v Souborném katalogu VŠE na adresehttps://katalog.vse.cz/nebo prostřednictvím portálu Knihovnyhttps://www.knihovny.cz/. Literatura: Tomek, Gustav: Jak zvýšit konkurenční schopnost firmy. Praha : C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-098-0 (brož.) Tomek, Gustav: Řízení výroby a nákupu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1479-0 (váz.). Tomek, Gustav: Střety marketingu :  uplatnění principu marketingu ve firemní praxi. Praha : Beck, 2004. ISBN 80-7179-887-8 (brož.). Tomek, Gustav: Výrobek a jeho úspěch na trhu. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0053-0 (brož.). Keřkovský, Miloslav: Strategické řízení : teorie pro praxi. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-453-8 (brož.). Keřkovský, Miloslav: Strategické řízení firemních informací :  teorie pro praxi. Praha : Beck, 2003. ISBN 80-7179-730-8 (brož.) Keřkovský, Miloslav: Moderní přístupy k řízení výroby. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-471-6 (brož.) Basl, Josef: Inovace podnikových informačních systémů :  podpora konkurenceschopnosti podniků. Praha : Professional Publishing, 2011. ISBN 978-80-7431-045-4 (váz.). Basl, Josef: Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5 (váz.) Sodomka, Petr: Informační systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1200-4 (brož.) Veber, Jaromír: Management :  základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0 (váz.) Veber, Jaromír: Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6 (váz.) Svobodová, Hana: Produktový a provozní management. Praha : Oeconomica, 2006. ISBN 80-245-1083-9 (brož.)

Optimalizace řešení zpracování systémuzákaznických objednávek ve výrobní firmě.

Dobrý den, v seznamu je uvedena možná literatura k uvedenému tématu. Další můžete najít v souborném katalogu VŠE na adresehttps://katalog.vse.cz/nebo prostřednictvím portálu Knihovnyhttps://www.knihovny.cz/. Literatura: Tomek, Gustav: Jak zvýšit konkurenční schopnost firmy. Praha : C.H. Beck, 2009. ISBN 978-80-7400-098-0 (brož.) Tomek, Gustav: Řízení výroby a nákupu. Praha : Grada, 2007. ISBN 978-80-247-1479-0 (váz.). Tomek, Gustav: Střety marketingu :  uplatnění principu marketingu ve firemní praxi. Praha : Beck, 2004. ISBN 80-7179-887-8 (brož.). Tomek, Gustav: Výrobek a jeho úspěch na trhu. Praha : Grada, 2001. ISBN 80-247-0053-0 (brož.). Čeřovský, Miloslav: Strategické řízení : teorie pro praxi. Praha : C.H. Beck, 2006. ISBN 80-7179-453-8 (brož.). Čeřovský, Miloslav: Strategické řízení firemních informací :  teorie pro praxi. Praha : Beck, 2003. ISBN 80-7179-730-8 (brož.) Čeřovský, Miloslav: Moderní přístupy k řízení výroby. Praha : C.H. Beck, 2001. ISBN 80-7179-471-6 (brož.) Basl, Josef: Inovace podnikových informačních systémů :  podpora konkurenceschopnosti podniků. Praha : Profesionál Publishing, 2011. ISBN 978-80-7431-045-4 (váz.). Basl, Josef: Podnikové informační systémy : podnik v informační společnosti. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2279-5 (váz.) Sodoma, Petr: Informační systémy v podnikové praxi. Brno : Computer Press, 2006. ISBN 80-251-1200-4 (brož.) Veber, Jaromír: Management :  základy, moderní manažerské přístupy, výkonnost a prosperita. Praha : Management Press, 2009. ISBN 978-80-7261-200-0 (váz.) Veber, Jaromír: Podnikání malé a střední firmy. Praha : Grada, 2008. ISBN 978-80-247-2409-6 (váz.) Svobodová, Hana: Produktový a provozní management. Praha : Economia, 2006. ISBN 80-245-1083-9 (brož.)

zpravidla, veskrze

Dotaz na význam slov "zpravidla" a "vesměs" - jak se liší?

Dobry den, slovo zpravidla je prislovce,  znamena obycejne, obvykle, pravidelne,vetsinou: vecer se zpravidla divame na televizi; kraj porostly lesy, zpravidla borovymi vesmes - prislovce 1. bez vyjimky, vseobecne, veskrze: vsichni vesmes kvalifikovani odbornici 2. az na male vyjimky, prevazne: odpovedi byly vesmes kriticke Zdroj: Slovnik spisovne cestiny pro skolu a verejnost. Praha: Academia, 1994. vesmes - slozeno z v a smes (viz vs'mes  praslovanske jery, pouzit znak '(tvrde i mekke), do cestiny presly castecne jako e podle jeroveho pravidla... ; viz misiti Zdroj: HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. Strucny etymologicky slovnik jazyka ceskeho se zvlastnim zretelem k slovum kulturnim a cizim. Praha: SPN, 1967. vesmes - prevazne, vseobecne, bez vyjimky, do jednoho, kniz. veskrze zpravidla - obycejne, obvykle, pravidelne, vetsinou, casto Zdroj: PALA, Karel a VSIANSKY, Jan. Slovnik ceskych synonym.  Praha:Nakladatelstvi Lidove noviny, 1994. Pokud byste potreboval podrobnejsi informace, obratte se na pracovniky Jazykove poradny Ustavu pro cesky jazyk AV CRhttp://www.ujc.cas.cz/oddeleni/index.php?page=poradna, kde Vam mohou odborneji poradit.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpravidla-veskrze

cs

Dotaz na význam slov "zpravidla" a "vesměs" - jak se liší?

Dobrý den, slovo zpravidla je příslovce,  znamená obyčejné, obvykle, pravidelně,většinou: večer se zpravidla díváme na televizi; kraj porostlý lesy, zpravidla borovými vesměs - příslovce 1. bez výjimky, všeobecné, veskrze: všichni vesměs kvalifikovaní odborníci 2. až na malé výjimky, převážně: odpovědi byly vesměs kritické Zdroj: Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. vesměs - složeno z v a směs (viz vsmes  praslovanské jery, použít znak (tvrdé i měkké), do češtiny přešly částečně jako e podle jeroveho pravidla... ; viz mísiti Zdroj: HOLUB, Josef a LYER, Stanislav. Stručný etymologický slovník jazyka českého se zvláštním zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1967. vesměs - převážně, všeobecně, bez výjimky, do jednoho, kniz. veskrze zpravidla - obyčejně, obvykle, pravidelně, většinou, často Zdroj: PÁLA, Karel a VŠIANSKÝ, Jan. Slovník českých synonym.  Praha:Nakladatelství Lidové noviny, 1994. Pokud byste potřeboval podrobnější informace, obraťte se na pracovníky Jazykové poradny Ústavu pro český jazyk AV CRhttp://www.újč.cas.cz/oddělení/index.php?page=poradna, kde Vám mohou odborněji poradit.

Dotaz na význam slov "zpravidla" a "vesměs" - jak se liší?

Dobrý den, slovo zpravidla je příslovce,  znamená obyčejné, obvykle, pravidelně,vetsinou: večer se zpravidla divme na televizi; kraj porostly lesy, zpravidla borovými vesměs - příslovce 1. bez výjimky, všeobecné, veskrze: všichni vesměs kvalifikovaní odborníci 2. až na malé výjimky, převaze: odpovědi byly vesměs kritické zdroj: Slovník spisovné šestiny pro školu a veřejnost. Praha: Academia, 1994. vesměs - složeno z v a směs (viz vesměs  praslovanské jevy, použit znak (tvrdě i mekka), do šestiny Presly bastene jako e podle jevového pravidla... ; viz misii zdroj: HOLUB, Josef a LYE, Stanislav. Struny etymologický slovník jazyka českého se vlastnim zřetelem k slovům kulturním a cizím. Praha: SPN, 1967. vesměs - převaze, všeobecně, bez výjimky, do jednoho, kněz. veskrze zpravidla - obyčejně, obvykle, pravidelně, vetsinou, často zdroj: Pala, Karel a VŠIANSKÝ, Jan. Slovník ceských synonym.  Praha:Nakladatelství lidové noviny, 1994. Pokud byste potřeboval podrobněji informace, obraťte se na pracovníky jazykové poradny stavu pro cesky jazyk AV http://www.ují.cas.cz/odděleni/index.ph?page=poradna, kde vám mohou odborněji poradit.

zpřístupnění norem

Jakým způsobem knihovna zpřístupňuje české státnínormy? Ptal jsem se knihovnic v oddělení časopisů a ty nevěděly vůbec nic.Kde jsou uskladněny a jak se k nim může čtenář dostat? V jakém katalogu jemohu vyhledat? Kolik stojí vyhotovení reprografické kopie?

Dobrý den, Národní knihovna ČR české státní normy nezpřístupňuje. Normy ČSN naleznete v samostatné bázi Národní technické knihovny,http://www.techlib.cz/cs/,http://as.ntkcz.cz/stm/el_cas.normy_package.normy. Pro studium tištěných norem je nutné navštívit Ústřední knihovnu ČVUT v 5. NP budovy NTK - sektor A, kopírování norem není povoleno. Plné znění platných norem ČSN je také zpřístupněno v jejich bázi ČSN online,http://www.techlib.cz/cs/354-csn-online. Jakožto úřední díla jsou sice normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem, jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[1] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. ČSN je chráněné označení českých technických norem. ČSN bylo rovněž oficiální označení československých státních norem (od roku 1964), od roku 1991 československých norem (československých technických norem). Od 1. ledna 2009 tvorbu a vydávání ČSN zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,http://www.unmz.cz/urad/unmzahttp://www.unmz.cz/urad/seznam-csn.

Národní knihovna ČR

Informace o vydaných dokumentech

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpristupneni-norem

cs

Jakým způsobem knihovna zpřístupňuje české státnínormy? Ptal jsem se knihovnic v oddělení časopisů a ty nevěděly vůbec nic.Kde jsou uskladněny a jak se k nim může čtenář dostat? V jakém katalogu jemohu vyhledat? Kolik stojí vyhotovení reprografické kopie?

Dobrý den, Národní knihovna ČR české státní normy nezpřístupňuje. Normy ČSN naleznete v samostatné bázi Národní technické knihovny,http://www.techlib.cz/čs/,http://as.ntkcz.cz/stm/el_čas.normy_package.normy. Pro studium tištěných norem je nutné navštívit Ústřední knihovnu ČVUT v 5. NP budovy NTK - sektor A, kopírování norem není povoleno. Plné znění platných norem ČSN je také zpřístupněno v jejich bázi ČSN online,http://www.techlib.cz/čs/354-čsn-online. Jakožto úřední díla jsou sice normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem, jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[1] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. ČSN je chráněné označení českých technických norem. ČSN bylo rovněž oficiální označení československých státních norem (od roku 1964), od roku 1991 československých norem (československých technických norem). Od 1. ledna 2009 tvorbu a vydávání ČSN zajišťuje Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,http://www.únmz.cz/úřad/unmzahttp://www.únmz.cz/úřad/seznam-čsn.

Jakým způsobem knihovna zpřístupňuje české státnínormy? Ptal jsem se knihovnice v oddělení časopisů a ty nevěděly vůbec nic.Kde jsou uskladněny a jak se k nim může čtenář dostat? V jakém katalogu nemohu vyhledat? Kolik stojí vyhotovení reprografické kopie?

Dobrý den, národní knihovna ČR české státní normy nezpřístupňuje. Normy ČSN naleznete v samostatné bázi národní technické knihovny,http://www.nechlub.cz/cs/,http://s.ntsc.cz/st/el_cas.normy_packale.normy. Pro studium tištěných norem je nutné navštívit ústřední knihovnu ČVUT v 5. Na budovy ČTK - sektor a, kopírování norem není povoleno. Plné znění platných norem ČSN je také zpřístupněno v jejich bázi ČSN online,http://www.nechlub.cz/cs/354-sn-online. Jakožto úřední díla jsou sice normy ČSN vyloučeny z ochrany autorským zákonem, jsou však chráněna speciálním ustanovením zákona č. 22/1997 Sb.[1] (§ 5, odstavec 8), jímž je zakázáno rozmnožování a rozšiřování českých norem nebo jejich částí bez souhlasu vydavatele. ČSN je chráněné označení českých technických norem. ČSN bylo rovněž oficiální označení československých státních norem (od roku 1964), od roku 1991 československých norem (československých technických norem). Od 1. ledna 2009 tvorbu a vydávání ČSN zajišťuje úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví,http://www.nm.cz/rad/unmzahttp://www.nm.cz/rad/seznam-cen.

zpřístupnění Pražského orloje

Dobrý deň, chcel by som sa informovať, v ktorom roku bol sprístupnený Pražský orloj verejnosti? Vopred vďaka za vašu odpoveď.

Dobrý den, Orloj přitahuje každou celou hodinu ohromné množství turistů, kteří s očekáváním sledují průvod apoštolů. Některé součástky prastarého stroje jsou ještě původní. Jde o dílo královského hodináře Mikuláše z Kadaně a astronoma Jana Šindela z roku 1410. Drobná figurální plastika, součást výzdoby orloje, pochází s největší pravděpodobností z parléřovské hutě. Kolem roku 1490 se na zdokonalení a opravách orloje podílel mistr Hanuš Růže, tvůrce kalendářního stroje...Po roce 1550 začal o stroj pečovat Jan Táborský z Klokotské Hory...Současná podoba orloje pochází z 60. Let 19. století. Medailony dvanácti měsíců namaloval v roce 1866 Josef Mánes... Čerpáno z: Pražské radnice. Praha: Milpo Media, 2002.

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpristupneni-prazskeho-orloje

sk

zprostředkování fulltextů

Dobrý den, v rámci rešerše pro svou bakalářskou práci jsem narazila na dva(pro mě velice zásadní zdroje) - konkrétněaumrind, D. (1967) Child care practices anteceding three patterns ofpreschool behavior. Genetic Psychology Monographs, 1967, 75(1), 43-88.Maccoby, E. E., & Martin, J. A. (1983). Socialization in the contextof the family: Parent-child interaction. In P. H. Mussen & E. M.Hetherington, Handbook of child psychology: Vol. 4. Socialization,personality, and social development (4th ed.). New York: Wiley.Fulltexty těchto článků se mi ovšem doposud nepodařilo najít v žádněmně dostupné databázi. Chci se tedy zeptat, zda by bylo možné zprostředkovatjejich vypůjčení prostřednictvím NK, a případně za jaký poplatek. Nejsemčtenářkou NK. Mockrát děkuji za odpověď.

Dobrý den,bohužel se nám nepodařilo nalézt periodikum General Psycholog Monographs z roku 1967 v některé české knihovně. Pokud byste měla zájem o kopii hledaného článku, obraťte se, prosím na Vaši knihovnu a požádajte o zprostředkování tzv. mezinárodní meziknihovní služby.

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zprostredkovani-fulltextu

cs

Dobrý den, v rámci rešerše pro svou bakalářskou práci jsem narazila na dva(pro mě velice zásadní zdroje) - konkrétněaumrind, D. (1967) Child čáře practices anteceding three patterns ofpreschool behavior. Genetic Psychology Monographs, 1967, 75(1), 43-88.Maccoby, E. E., & Martin, J. A. (1983). Socialization in the contextof the family: Parent-child interaction. In P. H. Mussen & E. M.Hetherington, Handbook of child psychology: Vol. 4. Socialization,personality, and social development (4th ed.). New York: Wiley.Fulltexty těchto článků se mi ovšem doposud nepodařilo najít v žádněmně dostupné databázi. Chci se tedy zeptat, zda by bylo možné zprostředkovatjejich vypůjčení prostřednictvím NK, a případně za jaký poplatek. Nejsemčtenářkou NK. Mockrát děkuji za odpověď.

Dobrý den,bohužel se nám nepodařilo nalézt periodikum Generál Psycholog Monographs z roku 1967 v některé české knihovně. Pokud byste měla zájem o kopii hledaného článku, obraťte se, prosím na Vaši knihovnu a požádajte o zprostředkování tzv. mezinárodní meziknihovní služby.

Dobrý den, v rámci rešerše pro svou bakalářskou práci jsem narazila na dva(pro mě velice zásadní zdroje) - konkrétněaumrind, D. (1967) Child care praktice antecedent Three pattern ofpreschool behavior. Genetici psychology Monographs, 1967, 75(1), 43-88.Maccabi, E. E., & Martin, J. A. (1983). Socialization in the contextof the family: Parent-Child interaction. In P. H. Musset & E. M.Hetherington, Handbook of Child psychology: Vol. 4. Socialization,personality, and Social Development (th ed.). New York: Wiley.Fulltext těchto článků se mi ovšem doposud nepodařilo najít v žádněmně dostupné databázi. Chci se tedy zeptat, zda by bylo možné zprostředkovatjejich vypůjčení prostřednictvím NK, a případně za jaký poplatek. Nejsemčtenářkou NK. Mockrát děkuji za odpověď.

Dobrý den,bohužel se nám nepodařilo nalézt periodikum General psycholog Monographs z roku 1967 v některé české knihovně. Pokud byste měla zájem o kopii hledaného článku, obraťte se, prosím na vaši knihovnu a požádejte o zprostředkování tzv. mezinárodní meziknihovní služby.

Způsob ukládání mrtvých do země u polabských Slovanů, 12. století?

Dobrý den,z nálezů u nás známe často ukládání mrtvých na pravém/levém boku hlavou k jihu/severu (ale i jinak), obvykle podle pohlaví mrtvého atp.Zajímá mě, prosím, jak ve středověku (ideálně ve 12. století) ukládali své mrtvé v oblastech obývaných polabskými Slovany (nejlépe na Rujáně)?Moc děkuji a s pozdravem...

Dobrý den, dostupné prameny, které nám podávají zprávy o pohřebních ritech Slovanů se shodují víceméně v tom, že původně převládal u Slovanů ritus žárový (spalování mrtvých), který se od postupně proměnil od žárového hrobu v hrob kostrový. Tato změna probíhala pozvolna pod vlivem jak křesťanství, tak také nomádských národů (uváděni jsou například Avarové, Bulhaři a Chazaři). Kdy k pohřbívání nespálených těl začalo přesně docházet se názory autorů liší. Někteří tuto změnu zasahují až do 8.-9. století, jiní podotýkají, že již v 5. a 6. století ve střední a západní Evropě převládal ritus kostrový, který, jak je doloženo, převládal v 5. století již u nás. Rujána je často zmiňována jako jakési poslední útočiště Slovanů, kde k přechodu od slovanských zvyků došlo až úplně nejpozději. Informace o inventáři i rozmístění hrobů podle jsou velmi různorodé a podrobné informace najdete například v knize Jaroslava Maliny Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. Co se týče Vaší otázky ohledně pohřbívání polabských Slovanů - Ránů, je o to zajímavější, že ve Vámi jmenovaném 12. století bylo dánským křesťanským králem Valdemarem I. dobito náboženské centrum ostrova, Svantovítův chrám v hradišti Arkona. Rujána byla připojena ke království ve vazalském vztahu jako Rujánské knížectví a Ránové byli donuceni přijmout křest s čímž jistě přibyl i zákaz spalování nebožtíků a nastolení křesťanských zvyků, včetně těch pohřebních. Téma pohřebních ritů Slovanů je velmi obsáhlé, nicméně se mnoho pramenů nedochovalo a písemné zkazky jsou poskrovné. Níže proto najdete výběr z dostupných zdrojů, doporučujeme například zejména Helmholdovu kroniku, která se zaměřuje zejména na historii polabských Slovanů. Zdroje a doporučená literatura: *BIERMANN, Felix. "Medieval elite burials in eastern Mecklenburg and Pomerania." Antiquity, vol. 82, no. 315, 1 Mar. 2008, pp. 87+. Gale Academic OneFile, link.gale.com/apps/doc/A177449643/AONE?u=anon~fe1568b8&sid=googleScholar&xid=073df0ec. Accessed 30 Apr. 2022. https://brill.com/view/book/9789004331488/BP000012.xml *HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta, 2006. s. 183. ISBN 80-86829-18-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:341ccd50-7814-11e5-8f50-001018b5eb5c *HELMHOLD. Vyhubení Slovanů pobaltských: Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. V Praze: Šolc a Šimáček, 1925. s. [1a]. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:cb15c8f0-2bbe-11e3-b62e-005056825209 * GANINA, Natalija Aleksandrovna. Enigmas of the Rügen Slavs. Studia Slavica et Balcanica Petropolitana, [s. l.], n. 2, p. 65–81, 2015. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edselr&AN=edselr.25619519&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022. * JUNGKLAUS, B.; BIERMANN, F. New observations of the burial rite: Traces of fire exposure in Early Medieval inhumations burials — examples from the Slavic cemetery of Wusterhausen/Dosse (North-Eastern Germany). Anthropologischer Anzeiger, [s. l.], v. 78, n. 1/2, p. 115–122, 2021. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edsbl&AN=RN626648251&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022. *LUTOVSKÝ, Michal. Hroby předků: sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha: Academia, 1996. s. 82. ISBN 80-200-0567-6. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:42f4bd30-bdf9-11e5-82dc-5ef3fc9bb22f * KAJKOWSKI, K. Slavic Journeys to the Otherworld. Remarks on the Eschatology of Early Medieval Pomeranians. Studia Mythologica Slavica, [s. l.], n. 18, p. 15–34, 2015. DOI 10.3986/sms.v18i0.2828. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edb&AN=110225499&lang=cs. Acesso em: 2 maio. 2022. *PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. *UNGER, Josef a MALINA, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů, 25: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. V Brně: Nadace Universitas Masarykiana, 2006. s. 43. ISBN 80-86258-59-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7fdf420-6368-11e3-ae93-001018b5eb5c *VÁŇA, Zdeněk et al. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. s. 133. ISBN 80-7038-187-6. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:17ef693c79f5ff8aa9b2db0c8f227c1e ZAROFF, Roman. 2007. «Politics and Priests in a Pagan Slavic Principality». Collegium Medievale 20 (mai). Oslo, Norge. http://ojs.novus.no/index.php/CM/article/view/75. ZAROFF, Roman (2000). The Origins and Evolution of the North-Eastern and Central Polabian (Wendish) Religious and Political System. PhD Thesis, School of History, Philosophy, Religion and Classics, The University of Queensland. ZAROFF, Roman. "Perception of Christianity by the pagan Polabian Slavs." Studia mythologica Slavica letnik 4 (2001) str. 81-96.<http://www.dlib.si/?URN=URN:NBN:SI:DOC-ALI93AP4> Internetové odkazy: https://en.wikipedia.org/wiki/Rani_(Slavic_tribe) https://en.wikipedia.org/wiki/R%C3%BCgen https://en.wikipedia.org/wiki/Cape_Arkona https://en.wikipedia.org/wiki/Jaromarsburg

Národní knihovna ČR

Antropologie, etnografie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusob-ukladani-mrtvych-do-zeme-u-polabskych-slovanu-12-stoleti

cs

Dobrý den,z nálezů u nás známé často ukládání mrtvých na pravém/levém boku hlavou k jihu/severu (ale i jinak), obvykle podle pohlaví mrtvého atp.Zajímá mě, prosím, jak ve středověku (ideálně ve 12. století) ukládali své mrtvé v oblastech obývaných polabskými Slovany (nejlépe na Rujáně)?Moc děkuji a s pozdravem...

Dobrý den, dostupné prameny, které nám podávají zprávy o pohřebních ritech Slovanů se shodují víceméně v tom, že původně převládal u Slovanů ritus žárový (spalování mrtvých), který se od postupně proměnil od žárového hrobu v hrob kostrový. Tato změna probíhala pozvolna pod vlivem jak křesťanství, tak také nomádských národů (uvádění jsou například Avarové, Bulhaři a Chazaři). Kdy k pohřbívání nespálených těl začalo přesně docházet se názory autorů liší. Někteří tuto změnu zasahují až do 8.-9. století, jiní podotýkají, že již v 5. a 6. století ve střední a západní Evropě převládal ritus kostrový, který, jak je doloženo, převládal v 5. století již u nás. Rujána je často zmiňována jako jakési poslední útočiště Slovanů, kde k přechodu od slovanských zvyků došlo až úplně nejpozději. Informace o inventáři i rozmístění hrobů podle jsou velmi různorodé a podrobné informace najdete například v knize Jaroslava Maliny Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. Co se týče Vaší otázky ohledně pohřbívání polabských Slovanů - Ránů, je o to zajímavější, že ve Vámi jmenovaném 12. století bylo dánským křesťanským králem Valdemarem I. dobito náboženské centrum ostrova, Svantovítův chrám v hradišti Arkona. Rujána byla připojena ke království ve vazalském vztahu jako Rujánské knížectví a Ránové byli donuceni přijmout křest s čímž jistě přibyl i zákaz spalování nebožtíků a nastolení křesťanských zvyků, včetně těch pohřebních. Téma pohřebních ritů Slovanů je velmi obsáhlé, nicméně se mnoho pramenů nedochovalo a písemné zkazky jsou poskrovné. Níže proto najdete výběr z dostupných zdrojů, doporučujeme například zejména Helmholdovu kroniku, která se zaměřuje zejména na historii polabských Slovanů. Zdroje a doporučená literatura: *BIERMANN, Felix. "Medieval elite burials in eastern Mecklenburg and Pomerania." Antiquity, vol. 82, no. 315, 1 Mar. 2008, pp. 87+. Gale Academic OneFile, link.gale.com/apps/doc/A177449643/AONE?u=anon~fe1568b8&sid=googleScholar&xid=073df0ec. Accessed 30 Apr. 2022. https://brill.com/view/book/9789004331488/BP000012.xml *HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta, 2006. s. 183. ISBN 80-86829-18-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:341ccd50-7814-11e5-8f50-001018b5eb5c *HELMHOLD. Vyhubení Slovanů pobaltských: Slovanská kronika bošovského kněze Helmholda. V Praze: Šolc a Šimáček, 1925. s. [1a]. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:cb15c8f0-2bbe-11e3-b62e-005056825209 * GANINA, Natalija Aleksandrovna. Enigmas of the Rügen Slavs. Studia Slavica et Balcanica Petropolitana, [s. l.], n. 2, p. 65–81, 2015. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edselr&AN=edselr.25619519&lang=čs. Acesso em: 2 maio. 2022. * JUNGKLAUS, B.; BIERMANN, F. New observations of the burial řitě: Traces of fire exposure in Early Medieval inhumations burials — examples from the Slavic cemetery of Wusterhausen/Dosse (North-Eastern Germany). Anthropologischer Anzeiger, [s. l.], v. 78, n. 1/2, p. 115–122, 2021. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edsbl&AN=RN626648251&lang=čs. Acesso em: 2 maio. 2022. *LUTOVSKÝ, Michal. Hroby předků: sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha: Academia, 1996. s. 82. ISBN 80-200-0567-6. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:42f4bd30-bdf9-11e5-82dc-5ef3fc9bb22f * KAJKOWSKI, K. Slavíč Journeys to the Otherworld. Remarks on the Eschatology of Early Medieval Pomeranians. Studia Mythologica Slavica, [s. l.], n. 18, p. 15–34, 2015. DOI 10.3986/sms.v18i0.2828. Disponível em:https://search.ebscohost.com/login.aspx?direct=true&db=edb&AN=110225499&lang=čs. Acesso em: 2 maio. 2022. *PROFANTOVÁ, Naďa; PROFANT, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. *UNGER, Josef a MALINA, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: modulové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů, 25: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. V Brně: Nadace Universitas Masarykiana, 2006. s. 43. ISBN 80-86258-59-9. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:d7fdf420-6368-11e3-ae93-001018b5eb5c *VÁŇA, Zdeněk et al. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. s. 133. ISBN 80-7038-187-6. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/uuid/uuid:17ef693c79f5ff8aa9b2db0c8f227c1e ZAROFF, Roman. 2007. «Politics and Priests in a Pagan Slavíč Principality». Collegium Medievale 20 (mai). Oslo, Norge. http://ojs.novus.no/index.php/CM/article/view/75. ZAROFF, Roman (2000). The Origins and Evolution of the North-Eastern and Central Polabian (Wendish) Religious and Political Systém. PhD Thesis, School of History, Philosophy, Religion and Classics, The University of Queensland. ZAROFF, Roman. "Perception of Christianity by the pagan Polabian Slavs." Studia mythologica Slavica letnik 4 (2001) str. 81-96.<http://www.dlib.si/?URN=URN:NBN:SI:DOC-ALI93AP4> Internetové odkazy: https://en.wikipedia.org/wiki/Raní_(Slavíč_tříbě) https://en.wikipedia.org/wiki/R%C3%BCgen https://en.wikipedia.org/wiki/Cape_Arkona https://en.wikipedia.org/wiki/Jaromarsburg

Dobrý den,z nálezů u nás známe často ukládání mrtvých na pravém/levém boku hlavou k jihu/severu (ale i jinak), obvykle podle pohlaví mrtvého atp.Zajímá mě, prosím, jak ve středověku (ideálně ve 12. století) ukládali své mrtvé v oblastech obývaných polabskými Slovany (nejlépe na Rujaně)?Moc děkuji a s pozdravem...

Dobrý den, dostupné prameny, které nám podávají zprávy o pohřebních rtech Slovanů se shodují víceméně v tom, že původně převládal u Slovanů ritus žárové (spalování mrtvých), který se od postupně proměnil od žánrového hrobu v hrob kostrový. Tato změna probíhala pozvolna pod vlivem jak křesťanství, tak také nomádských národů (uváděni jsou například avarové, Bulhaři a Chazaři). Kdy k pohřbívání nespálených těl začalo přesně docházet se názory autorů liší. Někteří tuto změnu zasahují až do 8.-9. století, jiní podotýkají, že již v 5. a 6. století ve střední a západní Evropě převládal ritus kostrový, který, jak je doloženo, převládal v 5. století již u nás. Rujana je často zmiňována jako jakési poslední útočiště Slovanů, kde k přechodu od slovanských zvyků došlo až úplně nejpozději. Informace o inventáři i rozmístění hrobů podle jsou velmi různorodé a podrobné informace najdete například v knize Jaroslava maliny pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. Co se týče vaší otázky ohledně pohřbívání polabských Slovanů - Ránů, je o to zajímavější, že ve vámi jmenovaném 12. století bylo dánským křesťanským králem Valdemarem I. dobito náboženské centrum ostrova, Svantovítů chrám v Hradišti Arkana. Rujana byla připojena ke království ve vazalským vztahu jako Románské knížectví a pánové byli donuceni přijmout křest s čímž jistě přibyl i zákaz spalování nebožtíků a nastolení křesťanských zvyků, včetně těch pohřebních. Téma pohřebních rtů Slovanů je velmi obsáhlé, nicméně se mnoho pramenů nedochovalo a písemné zkazky jsou poskrovnu. Níže proto najdete výběr z dostupných zdrojů, doporučujeme například zejména Helmholtzovu kroniku, která se zaměřuje zejména na historii polabských Slovanů. Zdroje a doporučená literatura: *BIERMANN, Felix. "medieval elite burian in ester Mecklenburg and Pomeranč." Antiquity, vol. 82, no. 315, 1 Mar. 2008, pp. 87+. Ale Academia nemile, link.ale.com/apus/doc/A177449643/ONE?u=ano~fe1568b8&id=googleScholar&id=073df0ec. Accesse 30 pr. 2022. http://bill.com/View/book/9789004331488/BP000012.ml *HRABOVÁ, Libuše. Stopy zapomenutého lidu: obraz dějin polabských Slovanů v historiografii. České Budějovice: Veduta, 2006. s. 183. ISBN 80-86829-18-9. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:341ccd50-7814-11e5-8f50-001018b5eb5c *HELMHOLTZ. Vyhubení Slovanů pobaltských: Slovanská kronika Tošovského kněze Helmholtz. V Praze: Šolc a Šimáček, 1925. s. [za]. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:cb15c8f0-Ebbe-11e3-bae-005056825209 * GALINA, Natalija Aleksandrovi. Enigma of the Regen Slave. Studia Slavia et Balcanica Metropolitan, [s. l.], n. 2, p. 65–81, 2015. Disponoval em:http://Search.ebscohost.com/login.apx?direct=Tre&db=edel&AN=edel.25619519&Lang=cs. Access em: 2 mail. 2022. * JUNGKLAUS, B.; BIERMANN, F. New observations of the burian rite: Tracey of Fire exposice in early medieval inhumations burian — exemplem from the lavic demeter of Wusterhausen/Doss (North-Ester Germany). Anthropologischer Anzeiger, [s. l.], v. 78, n. 1/2, p. 115–122, 2021. Disponoval em:http://Search.ebscohost.com/login.apx?direct=trub&b=debl&AN=RN626648251&Lang=cs. Access em: 2 mail. 2022. *LUTOVSKÝ, Michal. Hroby předků: sonda do života a smrti dávných Slovanů. Praha: Academia, 1996. s. 82. ISBN 80-200-0567-6. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:42f4bd30-pdf-11e5-82dc-5ef3fc9bb22f * KAJKOWSKI, K. Slavia Journeys to the Otherworld. Remake on the Eschatologie of early medieval Pomeranians. Studia Mythologica Slavia, [s. l.], n. 18, p. 15–34, 2015. Do 10.3986/sms.v18i0.2828. Disponoval em:http://Search.ebscohost.com/login.apx?direct=Tre&db=ed&AN=110225499&Lang=cs. Access em: 2 mail. 2022. *PROFANTOVÁ, Naďa; PROPAN, Martin. Encyklopedie slovanských bohů a mýtů. Praha: Libri, 2004. ISBN 80-7277-219-8. *UNGER, Josef a MALINA, Jaroslav. Panoráma biologické a sociokulturní antropologie: modelové učební texty pro studenty antropologie a "příbuzných" oborů, 25: Pohřební ritus 1. až 20. století v Evropě z antropologicko-archeologické perspektivy. V Brně: Nadace universita Masarykama, 2006. s. 43. ISBN 80-86258-59-9. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:d7fdf420-6368-11e3-ae-001018b5eb5c *Váňa, Zdeněk et al. Svět slovanských bohů a démonů. Praha: Panorama, 1990. s. 133. ISBN 80-7038-187-6. Dostupné také z:http://Kramerius.nku.cz/id/id:17ef693c79f5ff8aa9b2db0c8f227c1e ZARO, Roman. 2007. «Politici and Priest in a Pagan lavic Principaly». Collegium medieval 20 (ma). Oslo, Norge. http://os.novus.no/index.ph/M/Article/View/75. ZARO, Roman (2000). The Originál and Evolution of the North-Western and Central Polabin (Wendech) Religiosa and political System. PhD Themis, School of History, Philosophy, Region and Classic, the University of Queensland. ZARO, Roman. "Perceptron of Christianii by the pagan Polabin Slave." Studia mythologica Slavia etnik 4 (2001) str. 81-96.<http://www.slib.se/?SRN=URL:NBÚ:SI:Do-ALI93AP4> internetové odkazy: http://en.wikipedia.org/Miki/Reni_(Slavii_Uribe) http://en.wikipedia.org/Miki/R%C%Bugen http://en.wikipedia.org/Miki/Cape_Arkana http://en.wikipedia.org/Miki/Jaromarsburg

Způsoby odvození vzorce pro objem koule.

Jak se odvozuje vzorec pro objem koule? Existuje k tomu nejaká litetatura?

Dobrý den, základní vzorce pro výpočet různých parametrů koule naleznete zde:http://www.wikina.cz/a/Koule. Pro podrobnější popis přikládáme odkaz na článek od učitele matematiky:http://www.michalrepik.cz/matematika/objem_a_povrch_koule.html. Pro interaktivnější informace o odvození objemu koule si můžete prohlédnout video z portálu Mathematicator zde:https://mathematicator.com/video/431-objem-koule-jak-odvodit-objem-koule-bez-integralu. Co se týče literatury, touto látkou by se určitě měli zabývat všechny učebnice matematiky pro střední školy, matematické příručky k přípravě na maturitu, na přijímačky na vysoké školy apod. Můžete je vyhledávat pomocí zadaní klíčového slova třeba na portálu Knihovny.cz zde:https://www.knihovny.cz/. Portál zároveň nabízí seznam knihoven, které mají svolený titul k dispozici ve svém fondu.

Národní knihovna ČR

Matematika

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusoby-odvozeni-vzorce-pro-objem-koule

cs

Jak se odvozuje vzorec pro objem koule? Existuje k tomu nějaká litetatura?

Dobrý den, základní vzorce pro výpočet různých parametrů koule naleznete zde:http://www.wikina.cz/a/Koule. Pro podrobnější popis přikládáme odkaz na článek od učitele matematiky:http://www.michalrepik.cz/matematika/objem_a_povrch_koule.html. Pro interaktivnější informace o odvození objemu koule si můžete prohlédnout video z portálu Mathematicator zde:https://mathematicator.com/video/431-objem-koule-jak-odvodit-objem-koule-bez-integrálů. Co se týče literatury, touto látkou by se určitě měli zabývat všechny učebnice matematiky pro střední školy, matematické příručky k přípravě na maturitu, na přijímačky na vysoké školy apod. Můžete je vyhledávat pomocí zadání klíčového slova třeba na portálu Knihovny.cz zde:https://www.knihovny.cz/. Portál zároveň nabízí seznam knihoven, které mají svolený titul k dispozici ve svém fondu.

Jak se odvozuje vzorec pro objem koule? Existuje k tomu nějaká literatura?

Dobrý den, základní vzorce pro výpočet různých parametrů koule naleznete zde:http://www.mikina.cz/a/koule. Pro podrobnější popis přikládáme odkaz na článek od učitele matematiky:http://www.michalrepik.cz/matematika/objem___povrch_koule.html. Pro interaktivnější informace o odvození objemu koule si můžete prohlédnout video z portálu Mathematicator zde:http://mathematicator.com/video/431-objem-koule-jak-odvodit-objem-koule-bez-integrálu. Co se týče literatury, touto látkou by se určitě měli zabývat všechny učebnice matematiky pro střední školy, matematické příručky k přípravě na maturitu, na přijímačky na vysoké školy apod. Můžete je vyhledávat pomocí zadání klíčového slova třeba na portálu knihovny.cz zde:http://www.knihovny.cz/. Portál zároveň nabízí seznam knihoven, které mají zvolený titul k dispozici ve svém fondu.

způsoby písemného oslovení potencionálních zákazníků

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké možnosti má malá firma, jak písemně kontaktovatsvé potencionální zákazníky s nabídkou konkrétních služeb firmy čispolupráce, tak aby tímto neporušovala antispamový zákon. Respektive jakéjsou povolené způsoby písemného oslovení zákazníků.

Dobrý den, způsob, jakým je možné zaslat potencionálním zákazníkům nebo obchodním partnerům obchodní sdělení, aniž by došlo k porušení tzv. antispamového zákona, je pěkně popsán např. v článku: *http://www.podnikatel.cz/clanky/obchodni-sdeleni-zakon-klepl-podnikatele/ Snažili jsme se v našich katalozích nalézt dokument, který by se konkrétně věnoval možnostem oslovení zákazníků pro malé firmy, ale žádný vhodný zdroj jsme bohužel nenalezli. Určité informace či tipy by Vám snad mohly poskytnout následující publikace (z elektronického katalogu NK ČR -http://aleph.nkp.cz/cze/nkc): BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. 197 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-251-3320-0. VERWEYEN, Alexander. Jak získávat nové zákazníky: direct mailing, e-maily, telefonování, osobní jednání. Praha : Grada, 2007. 152 s. ; 24 cm. (Manažer. Prodej). ISBN 978-80-247-1970-2. VÁŇA, Petr. Jak získávat nové zákazníky. II., Kdy a jak využít přímou reklamu. Praha: Omega, 2006. 131 s. : il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-1-9. VÁŇA, Petr. Jak získávat nové zákazníky. I., Direct marketing v teorii a praxi. Praha: Omega, 2006. 128 s.: il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-0-0. KŘÍŽEK, Zdeněk; CRHA, Ivan. Jak psát reklamní text. Praha: Grada, 2008. 220 s.; 24 cm. (Manažer. Marketing). ISBN 978-80-247-2452-2 (brož.). * reklamní texty * marketingová komunikace Případně také kapitoly týkající se marketingové komunikace v knihách: PŘIKRYLOVÁ, Jana; JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada, 2010. 303 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), mapy ; 25 cm. (Expert). ISBN 978-80-247-3622-8. BEDNÁŘOVÁ, Dagmar; ŠKODOVÁ PARMOVÁ, Dagmar. Malé a střední podnikání. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2010.146 s. : il. ; 26 cm. ISBN 978-80-7394-229-8. VEBER, Jaromír a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada, 2008. 311 s.; 25 cm. (Expert). ISBN 978-80-247-2409-6.

Národní knihovna ČR

Ekonomické vědy, obchod

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusoby-pisemneho-osloveni-potencionalnich-zakazniku

cs

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké možnosti má malá firma, jak písemně kontaktovatsvé potencionální zákazníky s nabídkou konkrétních služeb firmy čispolupráce, tak aby tímto neporušovala antispamový zákon. Respektive jakéjsou povolené způsoby písemného oslovení zákazníků.

Dobrý den, způsob, jakým je možné zaslat potencionálním zákazníkům nebo obchodním partnerům obchodní sdělení, aniž by došlo k porušení tzv. antispamového zákona, je pěkně popsán např. v článku: *http://www.podnikatel.cz/články/obchodní-sdělení-zákon-klepl-podnikatele/ Snažili jsme se v našich katalozích nalézt dokument, který by se konkrétně věnoval možnostem oslovení zákazníků pro malé firmy, ale žádný vhodný zdroj jsme bohužel nenalezli. Určité informace či tipy by Vám snad mohly poskytnout následující publikace (z elektronického katalogu NK ČR -http://aleph.nkp.cz/cze/nkc): BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twitteru. Brno: Computer Press, 2011. 197 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-251-3320-0. VERWEYEN, Alexander. Jak získávat nové zákazníky: direct mailing, e-maily, telefonování, osobní jednání. Praha : Grada, 2007. 152 s. ; 24 cm. (Manažer. Prodej). ISBN 978-80-247-1970-2. VÁŇA, Petr. Jak získávat nové zákazníky. II., Kdy a jak využít přímou reklamu. Praha: Omega, 2006. 131 s. : il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-1-9. VÁŇA, Petr. Jak získávat nové zákazníky. I., Direct marketing v teorii a praxi. Praha: Omega, 2006. 128 s.: il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-0-0. KŘÍŽEK, Zdeněk; CRHA, Ivan. Jak psát reklamní text. Praha: Grada, 2008. 220 s.; 24 cm. (Manažer. Marketing). ISBN 978-80-247-2452-2 (brož.). * reklamní texty * marketingová komunikace Případně také kapitoly týkající se marketingové komunikace v knihách: PŘIKRYLOVÁ, Jana; JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada, 2010. 303 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), mapy ; 25 cm. (Expert). ISBN 978-80-247-3622-8. BEDNÁŘOVÁ, Dagmar; ŠKODOVÁ PARMOVÁ, Dagmar. Malé a střední podnikání. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, Ekonomická fakulta, 2010.146 s. : il. ; 26 cm. ISBN 978-80-7394-229-8. VEBER, Jaromír a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada, 2008. 311 s.; 25 cm. (Expert). ISBN 978-80-247-2409-6.

Dobrý den,chtěla bych se zeptat, jaké možnosti má malá firma, jak písemně kontaktovatsvé potencionální zákazníky s nabídkou konkrétních služeb firmy spolupráce, tak aby tímto neporušovala antispamový zákon. Respektive jakéjsou povolené způsoby písemného oslovení zákazníků.

Dobrý den, způsob, jakým je možné zaslat potencionálním zákazníkům nebo obchodním partnerům obchodní sdělení, aniž by došlo k porušení tzv. antispamového zákona, je pěkně popsán např. v článku: *http://www.podnikatel.cz/clánky/obchodní-sděleni-zákon-klepl-podnikatele/ snažili jsme se v našich katalozích nalézt dokument, který by se konkrétně věnoval možnostem oslovení zákazníků pro malé firmy, ale žádný vhodný zdroj jsme bohužel nenalezli. Určité informace či tipy by vám snad mohly poskytnout následující publikace (z elektronického katalogu NK ČR -http://alepp.nku.cz/cze/noc): BEDNÁŘ, Vojtěch. Marketing na sociálních sítích: prosaďte se na Facebooku a Twisteru. Brno: Computer Press, 2011. 197 s. : il. ; 22 cm. ISBN 978-80-251-3320-0. VERWEYEN, Alexander. Jak získávat nové zákazníky: direct mailing, e-maily, telefonování, osobní jednání. Praha : Grada, 2007. 152 s. ; 24 cm. (manažer. Prodej). ISBN 978-80-247-1970-2. Váňa, Petr. Jak získávat nové zákazníky. II., kdy a jak využít přímou reklamu. Praha: Omega, 2006. 131 s. : il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-1-9. Váňa, Petr. Jak získávat nové zákazníky. I., Direct marketing v teorii a praxi. Praha: Omega, 2006. 128 s.: il. ; 21 cm. ISBN 80-903726-0-0. KŘÍŽE, Zdeněk; CRA, Ivan. Jak psát reklamní text. Praha: Grada, 2008. 220 s.; 24 cm. (manažer. Marketing). ISBN 978-80-247-2452-2 (brož.). * reklamní texty * marketingová komunikace případně také kapitoly týkající se marketingové komunikace v knihách: PŘIKRYLOVÁ, Jana; JAHODOVÁ, Hana. Moderní marketingová komunikace. Praha: Grada, 2010. 303 s., [16] s. obr. příl. : il. (některé barev.), mapy ; 25 cm. (expert). ISBN 978-80-247-3622-8. BEDNÁŘOVÁ, Dagmar; ŠKODOVÁ PARMOVÁ, Dagmar. Malé a střední podnikání. V Českých Budějovicích: Jihočeská univerzita, ekonomická fakulta, 2010.146 s. : il. ; 26 cm. ISBN 978-80-7394-229-8. VEBER, Jaromír a kol. Podnikání malé a střední firmy. Praha: Grada, 2008. 311 s.; 25 cm. (expert). ISBN 978-80-247-2409-6.

Způsoby řazení v českých knihovnách s velkým volným výběrem

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Způsobů, jak řadit fond ve volném výběru je několik. Mezi nejrozšířenější univerzální systémy patří Deweyho desetinné třídění (DDC), Mezinárodní desetinné třídění (MDT) a Třídění Kongresové knihovny ve Washingtonu (LCC).V ČR je nejrozšířenější MDT. Národní technická knihovna používá v ČR jako jediná LCC. Více informací zde: https://www.nkp.cz/o-knihovne/odborne-cinnosti/zpracovani-fondu/informativni-materialy/mdt-www#char) https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/13_poradani_knihov_fondu_06.pdf(od s. 7) http://cz.udc-hub.com/cs/intro.php#notation https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=2ahUKEwjotf7r3IbiAhVIyhoKHSH5BmcQFjADegQICBAC&url=https%3A%2F%2Fdspace.cvut.cz%2Fbitstream%2Fhandle%2F10467%2F61002%2FLibrary%2520of%2520Congress_CVUT.ppt%3Fsequence%3D3%26isAllowed%3Dy&usg=AOvVaw1IPeLQw1T4XPyWW2wi2YhN K dotazu, jak se tyto systémy osvědčuji v praxi, bych Vás odkázal na jednotlivé knihovny a požádal je o více informací, abyste měla komplexní informace. Nelze obecně říci, který ze systému je nejvhodnější.

Národní technická knihovna

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusoby-razeni-v-ceckych-knihovnach-s-velkym-volnym-vyberem-1

cs

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Způsobů, jak řadit fond ve volném výběru je několik. Mezi nejrozšířenější univerzální systémy patří Deweyho desetinné třídění (DDC), Mezinárodní desetinné třídění (MDT) a Třídění Kongresové knihovny ve Washingtonu (LCC).V ČR je nejrozšířenější MDT. Národní technická knihovna používá v ČR jako jediná LCC. Více informací zde: https://www.nkp.cz/o-knihovně/odborné-činnosti/zpracování-fondu/informativní-materiály/mdt-www#char) https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/13_pořádání_knihov_fondu_06.pdf(od s. 7) http://cz.udc-hub.com/cs/intro.php#notation https://www.google.com/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=4&ved=2ahUKEwjotf7r3IbiAhVIyhoKHSH5BmcQFjADegQICBAC&url=https%3A%2F%2Fdspace.čvut.cz%2Fbitstream%2Fhandle%2F10467%2F61002%2FLibrary%2520of%2520Congress_ČVUT.ppt%3Fsequence%3D3%26isAllowed%3Dy&usg=AOvVaw1IPeLQw1T4XPyWW2wi2YhN K dotazu, jak se tyto systémy osvědčují v praxi, bych Vás odkázal na jednotlivé knihovny a požádal je o více informací, abyste měla komplexní informace. Nelze obecně říci, který ze systému je nejvhodnější.

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, děkujeme za váš dotaz. Způsobů, jak řadit fond ve volném výběru je několik. Mezi nejrozšířenější univerzální systémy patří Deweyho desetinné třídění (TDC), mezinárodní desetinné třídění (MDS) a třídění kongresové knihovny ve Washingtonu (LCC).V ČR je nejrozšířenější MIT. Národní technická knihovna používá v ČR jako jediná LCC. Více informací zde: http://www.nku.cz/a-knihovně/odborné-cinnosti/zpracované-fondu/informativní-materiály/md-www#chat) http://www.mrk.cz/sitek/mák.cz/fils/13_poradami_knihou_fondu_06.pdf(od s. 7) http://cz.ud-hub.com/cs/intra.ph#nation http://www.Google.com/rl?sa=t&ct=j&q=&src=s&soudce=web&cd=4&ved=2ahUKEwjotf7r3IbiAhVIyhoKHSH5BmcQFjADegQICBAC&rl=http%A%F%2Fdspace.cvut.cz%2Fbitstream%handle%2F10467%2F61002%2FLibrary%2520of%2520Congress_CVUT.pp%3Fsequence%D3%26isAllowed%kdy&sg=AOvVaw1IPeLQw1T4XPyWW2wi2YhN k dotazu, jak se tyto systémy osvědčují v praxi, bych vás odkázal na jednotlivé knihovny a požádal je o více informací, abyste měla komplexní informace. Nelze obecně říci, který ze systému je nejvhodnější.

Způsoby řazení v českých knihovnách s velkým volným výběrem

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy by Vám mohly poskytnout zejména níže uvedené dokumenty: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2019-05-07]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z:http://ikaros.cz/node/12000 * JANSOVÁ, Linda a ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Možnosti stavění volně přístupného knihovního fondu podle hesel z PSH. Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006. s. 348-367. ISBN 80-86249-41-7. Dostupné také z:http://wayback.webarchiv.cz/secure/http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/KS2006/2006-3-348.pdf. * RIDLOVÁ, Daniela. Volný výběr knih a periodik v SVK HK - správné a osvědčené řešení. Volný výběr knih. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, 2012, 22(2), s. 15-17. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/20120210.pdf. * DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna, 2013. 59 s. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-prirucka_pro_knihovniky.pdf. * FOSKETT, A.C. The Subject approach to information. 5th ed. London: Library Association Publishing, 1996. 456 s. ISBN 1-85604-048-8. Kniha je částečně volně dostupná prostřednictvím portálu Google Knihy -https://books.google.cz/books?isbn=1856040488 (Chapter 14 - Uses of pre-coordinate indexing) * LIDMILA, Jan. Pořádání knihovních fondů. Brno: Moravská zemská knihovna. Dostupné z:https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/13_poradani_knihov_fondu_06.pdf. * TOMAN, Jiří. Metody a technika informační činnosti. 1. vyd. Praha: SNTL, 1970. 307, [1] s. Řada ekon. literatury. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:c52dbc00-a44e-11e3-b833-005056827e52 * ULLMANNOVÁ, Renata. Informační fondy pro 1. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. 189 s. Učebnice pro stř. školy. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ecc74810-eaff-11e3-b72e-005056827e52 Ve studovně Knihovny knihovnické literatury NK ČR (https://ipk.nkp.cz/knihovnicky-institut/knihovna-knihovnicke-literatury, katalog -https://aleph.nkp.cz/cze/kkl) jsou k dispozici i některé další publikace: * RECHTOŘÍK, Jaroslav. Stavění fondů v odborných knihovnách. Brno: Státní vědecká knihovna v Brně, 1984. 15 s. Metodický list; č. 35/84. * PŘEROSTOVÁ, Lea. Organizace knižního fondu ve volném výběru: pro vnitřní potřebu veřejných knihoven. Brno: Státní vědecká knihovna, 1990. 45 s. ISBN 80-7051-035-8. * FISCHER, Natalie. Kundenorientierte Platzierung der Medien in Öffentlichen Bibliotheken. Berlin: Logos, 2007. 191 s. Berliner Arbeiten zur Bibliotheks- und Informationswissenschaft ., Bd. 18. ISBN 978-3-8325-1501-0. * PILAŘ, Jindřich, ed. Volný výběr [rešerše]. Praha: Národní knihovna ČR, odbor knihovnictví, 2002. 156 záznamů. Pro získání dalších informací můžete využít například i texty vysokoškolských prací: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Transformace knihovních fondů ČVUT: implementace Třídění Kongresové knihovny [online]. 2007 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/27999. Vedoucí práce Hana Landová. * SLABOCHOVÁ, Jitka. Optimalizace organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů). Praha, 2011. 95 s., xxiii s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108775/38188135. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková. * VENCLÁKOVÁ, Jitka. Restrukturalizace fondu knihovny Technické univerzity v Liberci. Praha, 2008-04-27. 43 l., [18] l. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60693/38188135/. Vedoucí bakalářské práce Anna Stöcklová. Několik praktických ukázek: *https://www.lib.cas.cz/sluzby/studovna/volne-pristupny-fond/ *https://www.techlib.cz/cs/83305-mapa-fondu *https://svkpk.cz/wp-content/uploads/2015/02/trideni-volneho-vyberu-podle-vednich-oboru-2016-04-NEW.pdf *https://www.loc.gov/aba/cataloging/classification/

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusoby-razeni-v-ceckych-knihovnach-s-velkym-volnym-vyberem-4

cs

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, odpovědi na Vaše dotazy by Vám mohly poskytnout zejména níže uvedené dokumenty: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v Národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2019-05-07]. urn:nbn:cz:ik-12000. ISSN 1212-5075. Dostupné z:http://ikaros.cz/nodě/12000 * JANSOVÁ, Linda a ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Možnosti stavění volně přístupného knihovního fondu podle hesel z PSH. Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006. s. 348-367. ISBN 80-86249-41-7. Dostupné také z:http://wayback.webarchiv.cz/secure/http://www.svkos.cz/data/xinha/sdruk/KS2006/2006-3-348.pdf. * RIDLOVÁ, Daniela. Volný výběr knih a periodik v SVK HK - správné a osvědčené řešení. Volný výběr knih. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj Královéhradeckého kraje, 2012, 22(2), s. 15-17. ISSN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.svkhk.cz/SVKHK/u-nas-pdf_archiv/20120210.pdf. * DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna, 2013. 59 s. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/souboryMZK/pdf/mzk-příručka_pro_knihovníky.pdf. * FOSKETT, A.C. The Subject approach to information. 5th ed. London: Library Association Publishing, 1996. 456 s. ISBN 1-85604-048-8. Kniha je částečně volně dostupná prostřednictvím portálu Google Knihy -https://books.google.cz/books?isbn=1856040488 (Chapter 14 - Úses of pře-coordinate indexing) * LIDMILA, Jan. Pořádání knihovních fondů. Brno: Moravská zemská knihovna. Dostupné z:https://www.mzk.cz/sites/mzk.cz/files/13_pořádání_knihov_fondu_06.pdf. * TOMAN, Jiří. Metody a technika informační činnosti. 1. vyd. Praha: SNTL, 1970. 307, [1] s. Řada ekon. literatury. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:c52dbc00-a44e-11e3-b833-005056827e52 * ULLMANNOVÁ, Renata. Informační fondy pro 1. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. 189 s. Učebnice pro stř. školy. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://kramerius4.nkp.cz/search/i.jsp?pid=uuid:ecc74810-eaff-11e3-b72e-005056827e52 Ve studovně Knihovny knihovnické literatury NK ČR (https://ipk.nkp.cz/knihovničky-institut/knihovna-knihovnické-literatury, katalog -https://aleph.nkp.cz/cze/kkl) jsou k dispozici i některé další publikace: * RECHTOŘÍK, Jaroslav. Stavění fondů v odborných knihovnách. Brno: Státní vědecká knihovna v Brně, 1984. 15 s. Metodický list; č. 35/84. * PŘEROSTOVÁ, Lea. Organizace knižního fondu ve volném výběru: pro vnitřní potřebu veřejných knihoven. Brno: Státní vědecká knihovna, 1990. 45 s. ISBN 80-7051-035-8. * FISCHER, Natalie. Kundenorientierte Platzierung děr Medien in Öffentlichen Bibliotheken. Berlín: Logos, 2007. 191 s. Berliner Arbeiten zuř Bibliotheks- und Informationswissenschaft ., Bd. 18. ISBN 978-3-8325-1501-0. * PILAŘ, Jindřich, ed. Volný výběr [rešerše]. Praha: Národní knihovna ČR, odbor knihovnictví, 2002. 156 záznamů. Pro získání dalších informací můžete využít například i texty vysokoškolských prací: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Transformace knihovních fondů ČVUT: implementace Třídění Kongresové knihovny [online]. 2007 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/27999. Vedoucí práce Hana Landová. * SLABOCHOVÁ, Jitka. Optimalizace organizace knihovního fondu Knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů). Praha, 2011. 95 s., xxiii s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/108775/38188135. Vedoucí diplomové práce Barbora Drobíková. * VENCLÁKOVÁ, Jitka. Restrukturalizace fondu knihovny Technické univerzity v Liberci. Praha, 2008-04-27. 43 l., [18] l. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, Filozofická fakulta, Ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/60693/38188135/. Vedoucí bakalářské práce Anna Stöcklová. Několik praktických ukázek: *https://www.lib.cas.cz/služby/studovna/volně-přístupný-fond/ *https://www.techlib.cz/čs/83305-mapa-fondu *https://svkpk.cz/wp-content/uploads/2015/02/třídění-volného-výběru-podle-vědních-oborů-2016-04-NEW.pdf *https://www.loc.gov/aba/cataloging/classification/

Dobrý den,chtěla bych si udělat obrázek o tom, jakým způsobem jsou v českých (případně i některých zahraničních) knihovnách řazeny knihy tam, kde mají volný výběr naučné literatury cca 100 000 svazků a víc. Jaké způsoby řazení jednotlivé knihovny používají? Abecední řazení, řazení podle signatur, případně ještě jiné způsoby? Jaké jsou klady a zápory těchto způsobů řazení, co se více osvědčuje (nebo je oblíbené) z hlediska knihovníka i z hlediska čtenáře? Zajímaly by mne i konkrétní příklady třeba i s popisem či obrázkem toho, jak jsou knihy v jednotlivých knihovnách označovány (štítky na hřbetech, na deskách,...).Děkuji.

Dobrý den, odpovědi na vaše dotazy by vám mohly poskytnout zejména níže uvedené dokumenty: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Možnosti uspořádání fondu v národní technické knihovně ČR. Ikaros [online]. 2006, ročník 10, číslo 1 [cit. 2019-05-07]. urny:abn:cz:ik-12000. ISBN 1212-5075. Dostupné z:http://Ikaros.cz/nože/12000 * JANSOVÁ, Linda a ŠEVČÍKOVÁ, Barbora. Možnosti stavění volně přístupného knihovního fondu podle hesel z PSH. Knihovny současnosti 2006. Brno: Sdružení knihoven ČR, 2006. s. 348-367. ISBN 80-86249-41-7. Dostupné také z:http://playback.webarchiv.cz/sacre/http://www.skos.cz/data/Linha/sdruž/KS2006/2006-3-348.pdf. * RÉDLOVÁ, Daniela. Volný výběr knih a periodik v SK HK - správné a osvědčené řešení. Volný výběr knih. U nás: knihovnicko-informační zpravodaj královéhradeckého kraje, 2012, 22(2), s. 15-17. ISBN 0862-9366. Dostupné také z: http://www.skok.cz/SKK/u-nas-pdf_archiv/20120210.pdf. * DILHOFOVÁ, Adéla, Monika KRATOCHVÍLOVÁ a Jan LIDMILA. Příručka pro knihovníky veřejných knihoven. Brno: Moravská zemská knihovna, 2013. 59 s. ISBN 978-80-7051-199-2. Dostupné také z: http://www.mrk.cz/sitek/mák.cz/fils/souboryMZK/pdf/mrk-prirucka_pro_knihovníky.pdf. * FOSSETT, A.C. The Subjekt approach to Information. th ed. London: Libnary Association Publishing, 1996. 456 s. ISBN 1-85604-048-8. Kniha je částečně volně dostupná prostřednictvím portálu Google knihy -http://book.Google.cz/book?ibn=1856040488 (Chapters 14 - ses of pre-coordinate indexní) * LIDMILA, Jan. Pořádání knihovních fondů. Brno: Moravská zemská knihovna. Dostupné z:http://www.mrk.cz/sitek/mák.cz/fils/13_poradami_knihou_fondu_06.pdf. * ROMAN, Jiří. Metody a technika informační činnosti. 1. vyd. Praha: SNPL, 1970. 307, [1] s. Řada ikon. literatury. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://Kramerius.nku.cz/Search/I.jp?id=id:c52dbc00-ale-11e3-b833-005056827e52 * ULLMANNOVÁ, Renata. Informační fondy pro 1. ročník středních knihovnických škol, studijní obor vědecké informace a knihovnictví. 1. vyd. Praha: SPN, 1984. 189 s. Učebnice pro stř. školy. Dostupné také z digitální knihovny Kramerius 5 (pouze z počítačů NK ČR):http://Kramerius.nku.cz/Search/I.jp?id=id:ecc74810-eff-11e3-bae-005056827e52 ve studovně knihovny knihovnické literatury NK ČR (http://ik.nku.cz/knihovničky-institut/knihovna-knihovnické-literatury, katalog -http://alepp.nku.cz/cze/kol) jsou k dispozici i některé další publikace: * RECHTOŘÍK, Jaroslav. Stavění fondů v odborných knihovnách. Brno: Státní vědecká knihovna v Brně, 1984. 15 s. Metodický list; č. 35/84. * PŘEROSTOVÉ, Lea. Organizace knižního fondu ve volném výběru: pro vnitřní potřebu veřejných knihoven. Brno: Státní vědecká knihovna, 1990. 45 s. ISBN 80-7051-035-8. * FISCHER, Natalie. Kundenorientierte Platzierung der Medin in Öffentlichen Bibliothek. Berlin: Logos, 2007. 191 s. Berliner Arbiter sur bibliothek- und Informationswissenschaft ., B. 18. ISBN 978-3-8325-1501-0. * PILAŘ, Jindřich, ed. Volný výběr [rešerše]. Praha: Národní knihovna ČR, odbor knihovnictví, 2002. 156 záznamů. Pro získání dalších informací můžete využít například i texty vysokoškolských prací: * MACHÁČKOVÁ, Tereza. Transformace knihovních fondů ČVUT: implementace třídění kongresové knihovny [online]. 2007 [cit. 2019-05-07]. Dostupné z:http://s.Cuny.cz/webapps/zip/detail/27999. Vedoucí práce Hana Landová. * SLABOCHOVI, Jitka. Optimalizace organizace knihovního fondu knihovny společenských věd T.G. Masaryka v Jinonicích (s důrazem na volný výběr dokumentů). Praha, 2011. 95 s., xxiii s. příl. Diplomová práce (Mgr.). Univerzita Karlova v Praze, filozofická fakulta, ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:http://s.Cuny.cz/webapps/zip/detail/108775/38188135. Vedoucí diplomové práce Barbora Drábková. * VENCLÍKOVÉ, Jitka. Restrukturalizace fondu knihovny technické univerzity v Liberci. Praha, 2008-04-27. 43 l., [18] l. příl. Bakalářská práce. Univerzita Karlova v Praze, filozofická fakulta, ústav informačních studií a knihovnictví. Dostupné z:http://s.Cuny.cz/webapps/zip/detail/60693/38188135/. Vedoucí bakalářské práce Anna Stöcklová. Několik praktických ukázek: *http://www.Lib.cas.cz/služby/studovna/volne-přístupny-fond/ *http://www.nechlub.cz/cs/83305-mapa-fondu *http://skok.cz/p-comment/upload/2015/02/trident-volného-vyberu-podle-vědních-oboru-2016-04-NEW.pdf *http://www.doc.gov/aba/cataloging/classification/

Způsoby zakončení středoškolského vzdělání ve Velké Británii

Dobrý den. Rád bych se zeptal, jaké jsou způsoby zakončení středoškolského vzdělání ve Velké Británii. Vím, že existuje něco jako "General Certificate of Education", ale nepodařilo se mi najít informace o tom, jestli existují různé zkoušky podle obtížnosti, zda se výsledek zkoušky využívá při přihlášení na vysokou školu nebo z jakých předmětů se tato zkouška skládá. Předem děkuji za odpověď.

Vážený pane (…), děkujeme za dotaz. Podařilo se nám dohledat dokument "Odborné vzdělávání ve Spojeném království", který obsahuje přehled osvědčení, kvalifikací, titulů a hodností, vizhttp://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2006/Zp0603pIIa.pdf. V něm naleznete část věnovanou přímo tomuto certifikátu: "General Certificate of Secondary Education(Anglie, Wales, Severní Irsko) – všeobecné osvědčení sekundárního vzdělání (GCSE) úroveň: ISCED 3 Jednopředmětová kvalifikace, jež je udílena po absolvování prvních dvou ročníků vyššího sekundárního vzdělávání (poslední dva ročníky povinného vzdělává- ní) žákům ve věku 15-16 let, kteří splnili požadovaný standard. Může být udílena i ve vzdělávání dospělých a někdy i mladším nadanějším žákům. GCSE je hlavní metodou hodnocení žáků v rámci národního kurikula. Je osvědčováno nezávislými hodnotícími orgány a regulováno hodnotícími orgány a úřady pro kurikulum. Jsou k dispozici sylaby pro velkou řadu předmětů národního kurikula a dalších předmětů; některé předměty jsou vyučovány v krátkých kurzech, jejichž délka je poloviční délkou plného GCSE. Většina žáků skládá GCSE v angličtině, matematice, přírodních vědách a v několika dalších předmětech. GCSE jsou od září 2002 k dispozici v profesních předmětech, a tak nahrazují první část všeobecné národní profesní kvalifikace (General National Vocational Qualification – GNVQ). Sylaby mohou být lineární, s hodnocením na konci kurzu, nebo modulové, s hodnocením na konci každé- ho modulu i na konci kurzu. Hodnocení se liší, vždy však obsahuje externě stanovené a známkované součásti, které jsou zkoušeny pod dohledem a v určeném čase ústně, písemně nebo prakticky podle povahy předmětu. K výsledné známce může přispívat i ročníková práce. Osvědčení obsahuje název předmětu a získané známky podle sestupné škály A*, A, B, C, D, E, F a G. Známky A* až C jsou považovány za vyšší a střední úroveň (2) v Národním rámci kvalifikací. Známky D až G jsou považovány za nižší a základní úroveň (1) v Národním rámci kvalifikací. Známka U (unclassified) znamená nesložení zkoušky. Tato kvalifikace umožňuje vstup do zaměstnání, do některých forem profesní přípravy a do mnoha programů postobligatorního vyššího sekundárního vzdělávání." Tato příloha Zpravodaje Národního ústavu pro vzdělávání je ale již 10 let stará. Proto doporučuji kontaktovat buď NÚV a nebo třeba British Council pro aktuálnější informace: http://www.nuv.cz/kontaktyhttps://www.britishcouncil.cz/en/brno Níže uvádím několik odkazů, na který naleznete další podrobnější informace o uvedeném certifikátu, případně o celém vzdělávacím systému v UK.

Moravská zemská knihovna v Brně

Výchova a vzdělávání

https://en.wikipedia.org/[…]/General_Certificate_of_Secondary_Educationhttp://www.politics.co.uk/reference/gcseshttp://www.mobilecollege.sk/[…]/O-skolskom-systeme-v-UKhttp://www.ceskaskola.cz/20[…]k-se-maturuje-ve-velke.htmlhttp://www.icm.cz/britsky-vzdelavaci-system

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zpusoby-zakonceni-stredoskolskeho-vzdelani-ve-velke-britanii

cs

Dobrý den. Rád bych se zeptal, jaké jsou způsoby zakončení středoškolského vzdělání ve Velké Británii. Vím, že existuje něco jako "Generál Certificate of Education", ale nepodařilo se mi najít informace o tom, jestli existují různé zkoušky podle obtížnosti, zda se výsledek zkoušky využívá při přihlášení na vysokou školu nebo z jakých předmětů se tato zkouška skládá. Předem děkuji za odpověď.

Vážený pane (…), děkujeme za dotaz. Podařilo se nám dohledat dokument "Odborné vzdělávání ve Spojeném království", který obsahuje přehled osvědčení, kvalifikací, titulů a hodností, vizhttp://www.nuv.cz/uploads/Periodika/ZPRAVODAJ/2006/Zp0603pIIa.pdf. V něm naleznete část věnovanou přímo tomuto certifikátu: "Generál Certificate of Secondary Education(Anglie, Wales, Severní Irsko) – všeobecné osvědčení sekundárního vzdělání (GCSE) úroveň: ISCED 3 Jednopředmětová kvalifikace, jež je udílena po absolvování prvních dvou ročníků vyššího sekundárního vzdělávání (poslední dva ročníky povinného vzdělává- ní) žákům ve věku 15-16 let, kteří splnili požadovaný standard. Může být udílena i ve vzdělávání dospělých a někdy i mladším nadanějším žákům. GCSE je hlavní metodou hodnocení žáků v rámci národního kurikula. Je osvědčováno nezávislými hodnotícími orgány a regulováno hodnotícími orgány a úřady pro kurikulum. Jsou k dispozici sylaby pro velkou řadu předmětů národního kurikula a dalších předmětů; některé předměty jsou vyučovány v krátkých kurzech, jejichž délka je poloviční délkou plného GCSE. Většina žáků skládá GCSE v angličtině, matematice, přírodních vědách a v několika dalších předmětech. GCSE jsou od září 2002 k dispozici v profesních předmětech, a tak nahrazují první část všeobecné národní profesní kvalifikace (General National Vocational Qualification – GNVQ). Sylaby mohou být lineární, s hodnocením na konci kurzu, nebo modulové, s hodnocením na konci každé- ho modulu i na konci kurzu. Hodnocení se liší, vždy však obsahuje externě stanovené a známkované součástí, které jsou zkoušeny pod dohledem a v určeném čase ústně, písemně nebo prakticky podle povahy předmětů. K výsledné známce může přispívat i ročníková práce. Osvědčení obsahuje název předmětů a získané známky podle sestupné škály A*, A, B, C, D, E, F a G. Známky A* až C jsou považovány za vyšší a střední úroveň (2) v Národním rámci kvalifikací. Známky D až G jsou považovány za nižší a základní úroveň (1) v Národním rámci kvalifikací. Známka U (unclassified) znamená nesložení zkoušky. Tato kvalifikace umožňuje vstup do zaměstnání, do některých forem profesní přípravy a do mnoha programů postobligatorního vyššího sekundárního vzdělávání." Tato příloha Zpravodaje Národního ústavu pro vzdělávání je ale již 10 let stará. Proto doporučuji kontaktovat buď NÚV a nebo třeba British Council pro aktuálnější informace: http://www.nuv.cz/kontaktyhttps://www.britishcouncil.cz/en/brno Níže uvádím několik odkazů, na který naleznete další podrobnější informace o uvedeném certifikátu, případně o celém vzdělávacím systému v UK.

Dobrý den. Rád bych se zeptal, jaké jsou způsoby zakončení středoškolského vzdělání ve velké Británii. Vím, že existuje něco jako "General Certifikáte of Education", ale nepodařilo se mi najít informace o tom, jestli existují různé zkoušky podle obtížnosti, zda se výsledek zkoušky využívá při přihlášení na vysokou školu nebo z jakých předmětů se tato zkouška skládá. Předem děkuji za odpověď.

Vážený pane (…), děkujeme za dotaz. Podařilo se nám dohledat dokument "odborné vzdělávání ve spojeném království", který obsahuje přehled osvědčení, kvalifikací, titulů a hodností, vizhttp://www.nov.cz/upload/periodika/ZPRAVODAJ/2006/Zp0603pIIa.pdf. V něm naleznete část věnovanou přímo tomuto certifikátu: "General Certifikáte of Secondary Education(Anglie, Wales, severní Irsko) – všeobecné osvědčení sekundárního vzdělání (CSE) úroveň: SICE 3 Jednopředmětová kvalifikace, jež je udílena po absolvování prvních dvou ročníků vyššího sekundárního vzdělávání (poslední dva ročníky povinného vzdělává- ní) žákům ve věku 15-16 let, kteří splnili požadovaný standard. Může být udílena i ve vzdělávání dospělých a někdy i mladším nadanějším žákům. CSE je hlavní metodou hodnocení žáků v rámci národního kurikula. Je osvědčováno nezávislými hodnotícími orgány a regulováno hodnotícími orgány a úřady pro kurikulum. Jsou k dispozici Slaby pro velkou řadu předmětů národního kurikula a dalších předmětů; některé předměty jsou vyučovány v krátkých kurzech, jejichž délka je poloviční délkou plného CSE. Většina žáků skládá CSE v angličtině, matematice, přírodních vědách a v několika dalších předmětech. CSE jsou od září 2002 k dispozici v profesních předmětech, a tak nahrazují první část všeobecné národní profesní kvalifikace (General National Vocational Qualification – KNV). Slaby mohou být lineární, s hodnocením na konci kurzu, nebo modelové, s hodnocením na konci každé- ho modulu i na konci kurzu. Hodnocení se liší, vždy však obsahuje externě stanovené a oznámkované součásti, které jsou zkoušeny pod dohledem a v určeném čase ústně, písemně nebo prakticky podle povahy předmětu. K výsledné známce může přispívat i ročníková práce. Osvědčení obsahuje název předmětu a získané známky podle sestupné škály a*, A, B, C, D, E, F a G. Známky a* až C jsou považovány za vyšší a střední úroveň (2) v národním rámci kvalifikací. Známky D až G jsou považovány za nižší a základní úroveň (1) v národním rámci kvalifikací. Známka u (unclassified) znamená nesložení zkoušky. Tato kvalifikace umožňuje vstup do zaměstnání, do některých forem profesní přípravy a do mnoha programů postobligatorního vyššího sekundárního vzdělávání." Tato příloha zpravodaje národního ústavu pro vzdělávání je ale již 10 let stará. Proto doporučuji kontaktovat buď ÚV a nebo třeba British Council pro aktuálnější informace: http://www.nov.cz/kontaktyhttps://www.britishcouncil.cz/en/Brno níže uvádí několik odkazů, na který naleznete další podrobnější informace o uvedeném certifikátu, případně o celém vzdělávacím systému v UK.

zrak

Chtěla bych se zeptat,jak to že když se chvíli zrakem soustředím do jednoho místa a potom zavřu oči, tak ten výjev pořád (i když černobíle) vidím?

Dobrý den, zrakové vjemy, které přetrvávají i v době, kdy samotný podnět již na zrak nepůsobí, se nazývají paobrazy. Psychologický slovník přibližuje daný jevnásledovně:"paobraz (afterimage) zrakový vjem, který zůstává ve vědomí po vjemu optického podnětu; existuje paobraz pozitivní (pačitek, pavjem), který má stejné barvy jako vjem a trvá velmi krátce, má původ v doznívání nervového podráždění, a paobraz negativní (sukcesivní kontrast), který má komplementární barvy s původními vjemy, trvá déle a je způsoben regeneračním procesem na sítnici." HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha : Portál, 2000. s.395. Při zavření očí, poté, co jste se nějaký čas dívala na určitý předmět, dojde k přenosu negativního obrazu v komplementárních barvách na pozadí očních víček. Jev trvá pouze několik vteřin, než dojde k regeneraci sítnice. Podrobnější informace naleznete v následujících zdrojích:*http://www.sci.muni.cz/botany/rotreklova/pokusy/Zrak_opticke_klamyII.PDF*http://www1.osu.cz/~soban/studmat_2psys.pdf*http://en.wikipedia.org/wiki/Afterimage*http://www.visualexperiments.org/afterimages.html * ROBINSON, J. O. (James Outram). The psychology of visual illusion. New York : Dover Publications, 1998.* GREGORY, Richard Langton. Eye and brain : the psychology of seeing. 5th ed. Oxford : Oxford University Press, 1998. Další literaturu k tématu můžete dohledat v Online katalogu Národní knihovny:http://sigma.nkp.cz/cze/nkc, Souborném katalogu ČR:http://sigma.nkp.cz/cze/skcči v Jednotné informační bráně:http://www.jib.cz/.

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrak

cs

Chtěla bych se zeptat,jak to že když se chvíli zrakem soustředím do jednoho místa a potom zavřu oči, tak ten výjev pořád (i když černobíle) vidím?

Dobrý den, zrakové vjemy, které přetrvávají i v době, kdy samotný podnět již na zrak nepůsobí, se nazývají paobrazy. Psychologický slovník přibližuje daný jevnásledovně:"paobraz (afterimage) zrakový vjem, který zůstává ve vědomí po vjemu optického podnětu; existuje paobraz pozitivní (pačitek, pavjem), který má stejné barvy jako vjem a trvá velmi krátce, má původ v doznívání nervového podráždění, a paobraz negativní (sukcesivní kontrast), který má komplementární barvy s původními vjemy, trvá déle a je způsoben regeneračním procesem na sítnici." HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha : Portál, 2000. s.395. Při zavření očí, poté, co jste se nějaký čas dívala na určitý předmět, dojde k přenosu negativního obrazu v komplementárních barvách na pozadí očních víček. Jev trvá pouze několik vteřin, než dojde k regeneraci sítnice. Podrobnější informace naleznete v následujících zdrojích:*http://www.sci.muni.cz/botany/rotreklova/pokusy/Zrak_optické_klamyII.PDF*http://www1.osu.cz/~šobáň/studmat_2psys.pdf*http://en.wikipedia.org/wiki/Afterimage*http://www.visualexperiments.org/afterimages.html * ROBINSON, J. O. (James Outram). The psychology of visual illusion. New York : Dover Publications, 1998.* GREGORY, Richard Langton. Eye and brain : the psychology of seeing. 5th ed. Oxford : Oxford University Press, 1998. Další literaturu k tématu můžete dohledat v Online katalogu Národní knihovny:http://sigma.nkp.cz/cze/nkc, Souborném katalogu ČR:http://sigma.nkp.cz/cze/skcči v Jednotné informační bráně:http://www.jib.cz/.

Chtěla bych se zeptat,jak to že když se chvíli zrakem soustředím do jednoho místa a potom zavřu oči, tak ten výjev pořád (i když černobíle) vidím?

Dobrý den, zrakové vjemy, které přetrvávají i v době, kdy samotný podnět již na zrak nepůsobí, se nazývají praobrazy. Psychologický slovník přibližuje daný nenásledovně:"praobraz (afterimage) zrakový vjem, který zůstává ve vědomí po vjemu optického podnětu; existuje praobraz pozitivní (počitek, Pajem), který má stejné barvy jako vjem a trvá velmi krátce, má původ v doznívání nervového podráždění, a praobraz negativní (sukcesivní kontrast), který má komplementární barvy s původními vjemy, trvá déle a je způsoben regeneračním procesem na sítnici." HARTL, Pavel. Psychologický slovník. 1.vyd. Praha : Portál, 2000. s.395. Při zavření očí, poté, co jste se nějaký čas dívala na určitý předmět, dojde k přenosu negativního obrazu v komplementárních barvách na pozadí očních víček. Jev trvá pouze několik vteřin, než dojde k regeneraci sítnice. Podrobnější informace naleznete v následujících zdrojích:*http://www.sci.mini.cz/Botany/Rotreklova/pokusy/zrak_optické_klamy.PDF*http://www.osu.cz/~zoban/studna_psy.pdf*http://en.wikipedia.org/Miki/Afterimage*http://www.visualexperiments.org/afterimages.html * ROBINSON, J. O. (James Oubram). The psychology of Visual Illusion. New York : Dover Publications, 1998.* GREGORY, Richard Langdon. Eve and bran : the psychology of seeking. th ed. Oxford : Oxford University Press, 1998. Další literaturu k tématu můžete dohledat v online katalogu národní knihovny:http://sigma.nku.cz/cze/noc, souborném katalogu ČR:http://sigma.nku.cz/cze/skeči v jednotné informační bráně:http://www.ji.cz/.

Žralok bílý

Čím se živí žralok bílý?

Dobrý den, Žralok bílý (také někdy označovaný jako žralok lidožrout nebo žralok lidožravý) se v mládí (než doroste určiré délky, uváděné 2-3 m) živí téměř výhradně rybami. Jakmile doroste a dosáhne fyzické dospělosti, začně chytat větší kořist, především tuleně a lachtany. Dále se žralok bílý živí i mořskými ptáky, ostatními rybami a žraloky, případně také zdechlinami. Žralok bílý je veřejností často vnímán jako člověku vysoce nebezpečný živočich, útočící výhradně na lidi. Tak tomu naštěstí není, přestože je zodpovědný za velkou část z nevyprovokovaných útoků žraloka na člověka a je schopný ho i usmrtit. Počet útaků nepřesahuje 10 případů za rok. K nevyprovokovanému útoku dojde ve chvíli, kdy oběť omylem překročí útěkovou vzdálenost žraloka a vyvolá v něm tak pocit bezprostředního ohrožení. Do této situace se mohou snadno dostat např. surfaři nebo windsurfaři. Většina útoků na lidi zapříčiněna dvojími situacemi. První z nich je ta, při které se žralok cítí ohrožen a očekává útok (vyprovokované, nevyprovokované útoky), druhá nastává ve chvíli, kdy si žralok shání potravu a člověka omylem považuje za vhodnou kořist. Použitá literatura: TRICAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraloci. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zralok-bily

cs

Čím se živí žralok bílý?

Dobrý den, Žralok bílý (také někdy označovaný jako žralok lidožrout nebo žralok lidožravý) se v mládí (než doroste určiré délky, uváděné 2-3 m) živí téměř výhradně rybami. Jakmile doroste a dosáhne fyzické dospělosti, začně chytat větší kořist, především tuleně a lachtany. Dále se žralok bílý živí i mořskými ptáky, ostatními rybami a žraloky, případně také zdechlinami. Žralok bílý je veřejností často vnímán jako člověku vysoce nebezpečný živočich, útočící výhradně na lidi. Tak tomu naštěstí není, přestože je zodpovědný za velkou část z nevyprovokovaných útoků žraloka na člověka a je schopný ho i usmrtit. Počet útaků nepřesahuje 10 případů za rok. K nevyprovokovanému útoku dojde ve chvíli, kdy oběť omylem překročí útěkovou vzdálenost žraloka a vyvolá v něm tak pocit bezprostředního ohrožení. Do této situace se mohou snadno dostat např. surfaři nebo windsurfaři. Většina útoků na lidi zapříčiněna dvojími situacemi. První z nich je ta, při které se žralok cítí ohrožen a očekává útok (vyprovokované, nevyprovokované útoky), druhá nastává ve chvíli, kdy si žralok shání potravu a člověka omylem považuje za vhodnou kořist. Použitá literatura: TRICAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraločí. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

Čím se živí žralok bílý?

Dobrý den, žralok bílý (také někdy označovaný jako žralok lidožrout nebo žralok lidožravý) se v mládí (než doroste určité délky, uváděné 2-3 m) živí téměř výhradně rybami. Jakmile doroste a dosáhne fyzické dospělosti, začne chytat větší kořist, především tuleně a lachtany. Dále se žralok bílý živí i mořskými ptáky, ostatními rybami a žraloky, případně také zdechlinami. Žralok bílý je veřejností často vnímán jako člověku vysoce nebezpečný živočich, útočící výhradně na lidi. Tak tomu naštěstí není, přestože je zodpovědný za velkou část z nevyprovokovaných útoků žraloka na člověka a je schopný ho i usmrtit. Počet útoků nepřesahuje 10 případů za rok. K nevyprovokovaném útoku dojde ve chvíli, kdy oběť omylem překročí útěkovou vzdálenost žraloka a vyvolá v něm tak pocit bezprostředního ohrožení. Do této situace se mohou snadno dostat např. surfaři nebo windsurfama. Většina útoků na lidi zapříčiněna dvojími situacemi. První z nich je ta, při které se žralok cítí ohrožen a očekává útok (vyprovokované, nevyprovokované útoky), druhá nastává ve chvíli, kdy si žralok shání potravu a člověka omylem považuje za vhodnou kořist. Použitá literatura: TRIAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraloci. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

Žralok bílý

Kolik váží žralok bílý?

Dobrý den, v obou knihách, které jsme Vám uvedli v předchozí odpovědi, naleznete mnoho dalších informací a zajímavostí o žraloku bílém. Jsou zde uvedeny také údaje o jeho hmotnosti. Velikost, stejně jako váha, jsou velice individuální, obecně je však velikost žraloka bílého uváděna kolem 6m a hmotnost přes dvě tuny. Největší úlovek měřil 6,6m a vážil 3285kg. Použitá literatura: TRICAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraloci. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

Národní knihovna ČR

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zralok-bily-1

cs

Kolik váží žralok bílý?

Dobrý den, v obou knihách, které jsme Vám uvedli v předchozí odpovědi, naleznete mnoho dalších informací a zajímavostí o žraloku bílém. Jsou zde uvedeny také údaje o jeho hmotnosti. Velikost, stejně jako váha, jsou velice individuální, obecně je však velikost žraloka bílého uváděna kolem 6m a hmotnost přes dvě tuny. Největší úlovek měřil 6,6m a vážil 3285kg. Použitá literatura: TRICAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraločí. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

Kolik váží žralok bílý?

Dobrý den, v obou knihách, které jsme vám uvedli v předchozí odpovědi, naleznete mnoho dalších informací a zajímavostí o žraloku bílém. Jsou zde uvedeny také údaje o jeho hmotnosti. Velikost, stejně jako váha, jsou velice individuální, obecně je však velikost žraloka bílého uváděna kolem m a hmotnost přes dvě tuny. Největší úlovek měřil 6,m a vážil 3285kg. Použitá literatura: TRIAS, Timothy C. et al. Žraloci a rejnoci. 1. české vyd.. Praha : Svojtka & Co., 2006. 288 s. ISBN 80-7352-231-4. MACQUITTYOVÁ, Miranda. Žraloci. 1. vyd.. Praha : Fortuna Print, 2001. 62 s. ISBN 80-86144-14-3.

zřícenina u obce Třemešné

Hledám info o zřícenině u obce Třemešné, mělo by se snad jednat o kostel

Dobrý den, k Vašemu dotazu sděluji, že se jedná o zničený kostel Panny Marie, který se nacházel v obci Třemešné v okrese Tachov (vikariát Tachov).K tomu jsou v publikaci: KRČMÁŘ, Luděk, SOUKUP, Jan a PROCHÁZKA, Zdeněk.Zničené kostely. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2004, s. 172-173. Průvodce historií západních Čech; č. 14. ISBN 80-86125-46-7. otištěny 3 fotografie zaniklé památky a z popisu vyplývá, že kostel byl zdemolován v roce 1982.Signatura Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, dále jen SVK PK): 31B5500Shodná fotografie je uvedena též na stánkách Památkového katalogu Národního památkového ústavu: Kostel Panny Marie. In:www.pamatkovykatalog.cz[online]. Národní památkový ústav, © 2015 [cit. 2019-09-16]. Dostupné na:https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-panny-marie-2169693V textu popisu zaniklé památky je též uvedeno, že kostel požíval památkové ochrany od 3.5.1958 do 13.2.1980. Již tedy není památkově chráněn.Také na webových stránkách Místopisného průvodce po České republice je uvedeno, že Třemešenský kostel Panny Marie stával v hájku nad železničním přejezdem. Drobná jednolodní stavba s malou věžičkou byla vystavěna ve zlidovělém pozdně barokním slohu. Kolem roku 1982 byl chátrající kostel zbořen. Dávno před ním zmizelo i cenné zařízení – pozdně gotický oltář a socha madony z konce 15. století.viz Třemešné: Památky a zajímavosti Třemešné. In:www.mistopisy.cz[online]. Valašské Meziříčí: WANET, [cit. 2019-09-16]. Dostupné na: https://www.mistopisy.cz/pruvodce/obec/9767/tremesne/pamatky-turistika/Dále v publikaci:POCHE, Emanuel, ed. a kol.Umělecké památky Čech. 4, T-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 1982. 636 s. je na straně 107 uvedeno: Třemešné (Tachov). Obec doložená r. 1532 kolem širší obdél. návsi; jižně nad obcí na stráni kostel. Kostel P. Marie – pozdně barok., jednolodní, obdél., s užším obdél. presbytářem, ukončený odsazeným polokruhem, s obdél. okny s cibulovitou bání. Vnitřek prochostropý; dřev. kruchta. Zařízení: na hlav. oltáři pozdně gotic. Madona z konce 15. stol.; dva procesní barok. svícny.Sig. SVK PK: 214219-4V Další publikaci:PROCHÁZKA, Zdeněk.Český les: Tachovsko = Böhmischer Wald - Kreis Tachau. Překlad Winfried Baumann. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 1994. 176 s. Historicko-turistický průvodce; č. 2. ISBN 80-901122-2-6. Zde je na s. 168 uvedeno: Die Zemschener Marienkirch stand in einen kleinen Hain oberhalb des Eisenbahnürbergangs. Der kleine einschiffige Bau mit dem niedrigen Türmchen war in einem volkstümlichen Stil, später Barockstil errichtet worden. Um 1982 wurde das baufällige Kirchenbäude abgerissen. Lange zuvor verschwand auch seine wertvolle Inneneinrichtung - der  spätgotische Altar und eine Madonnenstatue vom Ende des 15. Jh.Sig. SVK PK: 31A55213Uvedené publikace si můžete objednat prostřednictvím elektronického katalogu SVK PK

Plzeň-město

Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje v Plzni

Umění, architektura, muzeologie

Elektronický katalog SVK PKSouborný katalog ČRPortálhttps://knihovny.czInternet

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zricenina-u-obce-tremesne

cs

Hledám info o zřícenině u obce Třemešné, mělo by se snad jednat o kostel

Dobrý den, k Vašemu dotazu sdělují, že se jedná o zničený kostel Panny Marie, který se nacházel v obci Třemešné v okrese Tachov (vikariát Tachov).K tomu jsou v publikaci: KRČMÁŘ, Luděk, SOUKUP, Jan a PROCHÁZKA, Zdeněk.Zničené kostely. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2004, s. 172-173. Průvodce historií západních Čech; č. 14. ISBN 80-86125-46-7. otištěny 3 fotografie zaniklé památky a z popisu vyplývá, že kostel byl zdemolován v roce 1982.Signatura Studijní a vědecké knihovny Plzeňského kraje, dále jen SVK PK): 31B5500Shodná fotografie je uvedena též na stánkách Památkového katalogu Národního památkového ústavu: Kostel Panny Marie. In:www.pamatkovykatalog.cz[online]. Národní památkový ústav, © 2015 [cit. 2019-09-16]. Dostupné na:https://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-panny-marie-2169693V textů popisu zaniklé památky je též uvedeno, že kostel požíval památkové ochrany od 3.5.1958 do 13.2.1980. Již tedy není památkově chráněn.Také na webových stránkách Místopisného průvodce po České republice je uvedeno, že Třemešenský kostel Panny Marie stával v hájku nad železničním přejezdem. Drobná jednolodní stavba s malou věžičkou byla vystavěna ve zlidovělém pozdně barokním slohu. Kolem roku 1982 byl chátrající kostel zbořen. Dávno před ním zmizelo i cenné zařízení – pozdně gotický oltář a socha madony z konce 15. století.víz Třemešné: Památky a zajímavosti Třemešné. In:www.místopisy.cz[online]. Valašské Meziříčí: WANET, [cit. 2019-09-16]. Dostupné na: https://www.místopisy.cz/průvodce/obec/9767/třemešné/památky-turistika/Dále v publikaci:POCHE, Emanuel, ed. a kol.Umělecké památky Čech. 4, T-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 1982. 636 s. je na straně 107 uvedeno: Třemešné (Tachov). Obec doložená r. 1532 kolem širší obdél. návsi; jižně nad obcí na stráni kostel. Kostel P. Marie – pozdně barok., jednolodní, obdél., s užším obdél. presbytářem, ukončený odsazeným polokruhem, s obdél. okny s cibulovitou bání. Vnitřek prochostropý; dřev. kruchta. Zařízení: na hlav. oltáři pozdně gotic. Madona z konce 15. stol.; dva procesní barok. svícny.Sig. SVK PK: 214219-4V Další publikaci:PROCHÁZKA, Zdeněk.Český les: Tachovsko = Böhmischer Wald - Kreis Tachau. Překlad Winfried Baumann. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 1994. 176 s. Historicko-turistický průvodce; č. 2. ISBN 80-901122-2-6. Zde je na s. 168 uvedeno: Die Zemschener Marienkirch stand in einen kleinen Hain oberhalb des Eisenbahnürbergangs. Der kleine einschiffige Bau mít dem niedrigen Türmchen war in einem volkstümlichen Stil, später Barockstil errichtet worden. Um 1982 wurde daš baufällige Kirchenbäude abgerissen. Lange zuvor verschwand auch seině wertvolle Inneneinrichtung - der  spätgotische Altar und eině Madonnenstatue vom Ende děs 15. Jh.Sig. SVK PK: 31A55213Uvedené publikace si můžete objednat prostřednictvím elektronického katalogu SVK PK

Hledám info o zřícenině u obce Třemešné, mělo by se snad jednat o kostel

Dobrý den, k vašemu dotazu sděluji, že se jedná o zničený kostel panny Marie, který se nacházel v obci Třemešné v okrese Tachov (vikariát Tachov).K tomu jsou v publikaci: KRČMÁŘ, Luděk, SOUKUP, Jan a PROCHÁZKA, Zdeněk.Zničené kostely. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 2004, s. 172-173. Průvodce historií západních Čech; č. 14. ISBN 80-86125-46-7. otištěny 3 fotografie zaniklé památky a z popisu vyplývá, že kostel byl zdemolován v roce 1982.Signatura studijní a vědecké knihovny plzeňského kraje, dále jen SK PK): 31B5500Shodná fotografie je uvedena též na stánkách památkového katalogu národního památkového ústavu: Kostel panny Marie. In:www.pamatkovykatalog.cz[online]. Národní památkový ústav, © 2015 [cit. 2019-09-16]. Dostupné na:http://www.pamatkovykatalog.cz/kostel-panny-Marie-2169693V textu popisu zaniklé památky je též uvedeno, že kostel požíval památkové ochrany od 3.5.1958 do 13.2.1980. Již tedy není památkově chráněn.Také na webových stránkách místopisného průvodce po České republice je uvedeno, že Třemšínský kostel panny Marie stával v hájku nad železničním přejezdem. Drobná jednolodní stavba s malou věžičkou byla vystavěna ve zlidovělé pozdně barokním slohu. Kolem roku 1982 byl chátrající kostel zbořen. Dávno před ním zmizelo i cenné zařízení – pozdně gotický oltář a socha madony z konce 15. století.viz Třemešné: Památky a zajímavosti Třemešné. In:www.místopisy.cz[online]. Valašské meziříčí: WANT, [cit. 2019-09-16]. Dostupné na: http://www.místopisy.cz/průvodce/obec/9767/temene/památky-turistika/dále v publikaci:POCHEV, Emanuel, ed. a kol.Umělecké památky Čech. 4, T-Ž. Vyd. 1. Praha: Academia, 1982. 636 s. je na straně 107 uvedeno: Třemešné (Tachov). Obec doložená r. 1532 kolem širší oddíl. návsi; jižně nad obcí na stráni kostel. Kostel P. Marie – pozdně barok., jednolodní, obden., s užším oddíl. presbytářem, ukončený osazeným polokruhem, s obden. okny s cibulovitou bání. Vnitřek prochostropý; dřev. kuchta. Zařízení: na hlav. oltáři pozdně Votic. Madona z konce 15. stol.; dva procesní barok. svícny.Sig. SK PK: 214219-V další publikaci:PROCHÁZKA, Zdeněk.Český les: Tachovsko = Böhmische Wald - Kreis Dachau. Překlad Winfried Baumann. V Domažlicích: Nakladatelství Českého lesa, 1994. 176 s. Historicko-turistický průvodce; č. 2. ISBN 80-901122-2-6. Zde je na s. 168 uvedeno: Die Zemschener Marienkách stane in vinen Kleinem Hain obelhal des Eisenbahnürbergangs. Der Kleine einschiffige Bau mit dem niedrigen Türmchen War in činem volkstümlichen styl, peter Barockstil errichtet Borden. Um 1982 worde das baufällige Kirchenbäude abgerissen. Lange závor verschwand ach sine wertvolle Inneneinrichtung - der  spätgotische Altar und ein Madonnenstatue von Ende des 15. J.Sig. SK PK: 31A55213Uvedené publikace si můžete objednat prostřednictvím elektronického katalogu SK PK

zřízení dětské průkazky

Dobrý den, chtěla bych 7leté dceři zřídit průkaz do knihovny v HK na Slezském předměstí. Co k tomu potřebuji za doklady a kolik stojí členství na 1 rok?

Dobrý den, je potřeba, abyste osobně došla na pobočku na Slezském Předměstí a podepsala dceřinu přihlášku do knihovny (vězměte si s sebou prosím občanský průkaz), děti do 15 let mají registraci zdarma.

Hradec Králové

Knihovna města Hradce Králové

Informace o knihovně

https://www.knihovnahk.cz/o-knihovne/jak-se-stat-ctenarem

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrizeni-detske-prukazky

cs

Dobrý den, chtěla bych 7leté dceři zřídit průkaz do knihovny v HK na Slezském předměstí. Co k tomu potřebují za doklady a kolik stojí členství na 1 rok?

Dobrý den, je potřeba, abyste osobně došla na pobočku na Slezském Předměstí a podepsala dceřinu přihlášku do knihovny (vězměte si s sebou prosím občanský průkaz), děti do 15 let mají registraci zdarma.

Dobrý den, chtěla bych leté dceři zřídit průkaz do knihovny v HK na slezském předměstí. Co k tomu potřebuji za doklady a kolik stojí členství na 1 rok?

Dobrý den, je potřeba, abyste osobně došla na pobočku na slezském předměstí a podepsala dceřinu přihlášku do knihovny (vezměte si s sebou prosím občanský průkaz), děti do 15 let mají registraci zdarma.

Zřizování katastrálních území

Sháním informace o způsobu zřizování katastrálních území v ČR. V katastrálním zákonu č.344/1992 Sb. jsem ustanovení přímo k této věci nenašel. Je zde jen definice katastrálního území v §27 h). Jak vím, je katastrálních území přes 13 tisíc, za několik let se množství mění v řádu desítek. Kdo je ale kompetentní o jejich zřizování či rušenírozhodovat? Mají například občané obývající určité souvislé území možnostpožádat o ustavení nového katastrálního území?Vzhledem k tomu, že se u služby Ptejte se knihovny nejedná o právníporadenství, nežádám přímo právní výklad, uvítám odkazy na právní předpisy a jiné informační zdroje.Předem děkuji.

Dobrý den, zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech v §5 mimo jiné uvádí, že změny hranic katastrálních území schvalují katastrální úřady (http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/14504?kam=cinnost&kod=01064). Podrobnější informace o podmínkách změny katastrálního území naleznete na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (http://www.cuzk.cz): *http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?ID=27954- Změna hranice katastrálního území *http://www.cuzk.cz/Dokument.aspxPRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10NAVODY_CUZK- Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, bod 5.2 a 5.3 Další informace by Vám zajisté poskytli pracovníci ČÚZK nebo Odvětvového informačního střediska a Zeměměřické knihovny VÚGTK (http://www.vugtk.cz/odis/index1.html).

Národní knihovna ČR

Právo

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrizovani-katastralni-uzemi

cs

Sháním informace o způsobu zřizování katastrálních území v ČR. V katastrálním zákonu č.344/1992 Sb. jsem ustanovení přímo k této věci nenašel. Je zde jen definice katastrálního území v §27 h). Jak vím, je katastrálních území přes 13 tisíc, za několik let se množství mění v řádu desítek. Kdo je ale kompetentní o jejich zřizování či rušenírozhodovat? Mají například občané obývající určité souvislé území možnostpožádat o ustavení nového katastrálního území?Vzhledem k tomu, že se u služby Ptejte se knihovny nejedná o právníporadenství, nežádám přímo právní výklad, uvítám odkazy na právní předpisy a jiné informační zdroje.Předem děkuji.

Dobrý den, zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech v §5 mimo jiné uvádí, že změny hranic katastrálních území schvalují katastrální úřady (http://portál.gov.cz/wps/portál/_s.155/14504?kam=činnost&kód=01064). Podrobnější informace o podmínkách změny katastrálního území naleznete na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (http://www.cuzk.cz): *http://www.cuzk.cz/GenerujSoubor.ashx?ID=27954- Změna hranice katastrálního území *http://www.cuzk.cz/Dokument.aspxPRARESKOD=998&MENUID=10376&AKCE=DOC:10NAVODY_CUZK- Návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, bod 5.2 a 5.3 Další informace by Vám zajisté poskytli pracovníci ČÚZK nebo Odvětvového informačního střediska a Zeměměřické knihovny VÚGTK (http://www.vugtk.cz/odis/index1.html).

Sháním informace o způsobu zřizování katastrálních území v ČR. V katastrálním zákonu č.344/1992 Sb. jsem ustanovení přímo k této věci nenašel. Je zde jen definice katastrálního území v §27 h). Jak vím, je katastrálních území přes 13 tisíc, za několik let se množství mění v řádu desítek. Kdo je ale kompetentní o jejich zřizování či rušenírozhodovat? Mají například občané obývající určité souvislé území možnostpožádat o ustavení nového katastrálního území?Vzhledem k tomu, že se u služby ptejte se knihovny nejedná o právníporadenství, nežádám přímo právní výklad, uvítám odkazy na právní předpisy a jiné informační zdroje.Předem děkuji.

Dobrý den, zákon č. 359/1992 Sb. o zeměměřických a katastrálních orgánech v §5 mimo jiné uvádí, že změny hranic katastrálních území schvalují katastrální úřady (http://portál.gov.cz/ps/portál/_s.155/14504?kam=činnost&kod=01064). Podrobnější informace o podmínkách změny katastrálního území naleznete na stránkách Českého úřadu zeměměřického a katastrálního (http://www.cuk.cz): *http://www.cuk.cz/GenerujSoubor.Ash?Id=27954- změna hranice katastrálního území *http://www.cuk.cz/dokument.aspxPRARESKOD=998&MENU=10376&ACE=IOC:10NAVODY_CZK- návod pro správu a vedení katastru nemovitostí, bod 5.2 a 5.3 další informace by vám zajisté poskytli pracovníci ČÚZA nebo odvětvového informačního střediska a zeměměřický knihovny VÚT (http://www.vogt.cz/opis/index.html).

zrnko rýže

Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda je možné dohledat, zda / kde a kdy bylo na územíčeských zemí objeveno zrnko rýže v průběhu archeologických prací a k jakémustoletí je datováno.

Dobrý den, v článku Věry Čulíkové "Ovoce, koření a léčiva z raně novověké jímky hradčanského špitálu" uveřejněném v Archeologických rozhledech (2008) se můžete o historii rýže na našem území dočíst následující: "Na území ČR byla rýže jako potravina s diabetickými vlastnostmi konzumována podle nejstaršího archeobotanického dokladu pocházejícího z Jihlavy (Kühn, 1995) nejpozději ve 14. století. Mimo Prahu je doložena ve středověkých sedimentech z 15. stol. z Opavy (Čulíková nepubl.). Rýže je také již uvedena jako léčivo v Herbáři Křišťana z Prachatic z počátku 15. stol. (srov. Čížek, 1994). Historii šíření rýže shrnuje Opravil (1986b) v souvislosti s opavskými raně novověkými nálezy. Na území Německa je rýže prokázána kromě doby římské (srov. Knörzel 1970) z několika lokalit až z vrcholného středověku." Zdroj: Archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. 2008, roč. 60, č. 2, s. 236 - 237.) (rozsah celého článku: s. 229-260). Použitá literatura v článku: * Kühn, 1995: Ein neuer Fund mittelalterlichen Samen und Früchte aus Jihlava. In: C. Kroll - R. Pasternak eds., Res archaeobotanicae - 9th Symposium IWGP Kiel, Kiel, 145-148. * Opravil 1986b: Archeobotanické nálezy z areálu Jaktařské brány v Opavě (býv. hotel Koruna), Časopis Slezského muzea A35, 227-253. * Čížek, K. 1994: Křišťan z Prachatic a jeho dílo z hlediska botaniky, Sborník Západočeského Muzea v Plzni - Příroda 90, 1-39. * Knörzer, K.-H. 1970: Römerzeitliche Pflanzenfunde aus Neuss. Limesforschungen Bd. 10. Novaesium 4. Berlin.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrnko-ryze

cs

Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda je možné dohledat, zda / kde a kdy bylo na územíčeských zemí objeveno zrnko rýže v průběhu archeologických prací a k jakémustoletí je datováno.

Dobrý den, v článku Věry Čulíkové "Ovoce, koření a léčiva z raně novověké jímky hradčanského špitálu" uveřejněném v Archeologických rozhledech (2008) se můžete o historii rýže na našem území dočíst následující: "Na území ČR byla rýže jako potravina s diabetickými vlastnostmi konzumována podle nejstaršího archeobotanického dokladů pocházejícího z Jihlavy (Kühn, 1995) nejpozději ve 14. století. Mimo Prahu je doložena ve středověkých sedimentech z 15. stol. z Opavy (Čulíková nepubl.). Rýže je také již uvedena jako léčivo v Herbáři Křišťana z Prachatic z počátku 15. stol. (srov. Čížek, 1994). Historii šíření rýže shrnuje Opravil (1986b) v souvislosti s opavskými raně novověkými nálezy. Na území Německa je rýže prokázána kromě doby římské (srov. Knörzel 1970) z několika lokalit až z vrcholného středověku." Zdroj: Archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. 2008, roč. 60, č. 2, s. 236 - 237.) (rozsah celého článku: s. 229-260). Použitá literatura v článku: * Kühn, 1995: Ein neuer Fund mittelalterlichen Samen und Früchte aus Jihlava. In: C. Kroll - R. Pasternak eds., Res archaeobotanicae - 9th Symposium IWGP Kiel, Kiel, 145-148. * Opravil 1986b: Archeobotanické nálezy z areálu Jaktařské brány v Opavě (býv. hotel Koruna), Časopis Slezského muzea A35, 227-253. * Čížek, K. 1994: Křišťan z Prachatic a jeho dílo z hlediska botaniky, Sborník Západočeského Muzea v Plzni - Příroda 90, 1-39. * Knörzer, K.-H. 1970: Römerzeitliche Pflanzenfunde aus Neuss. Limesforschungen Bd. 10. Novaesium 4. Berlín.

Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda je možné dohledat, zda / kde a kdy bylo na územíčeských zemí objeveno zrnko rýže v průběhu archeologických prací a k jakémustoletí je datováno.

Dobrý den, v článku Věry Čulíkové "ovoce, koření a léčiva z raně novověké jímky hradčanského špitálu" uveřejněném v archeologických rozhledech (2008) se můžete o historii rýže na našem území dočíst následující: "na území ČR byla rýže jako potravina s diabetickými vlastnostmi konzumována podle nejstaršího archeobotanického dokladu pocházejícího z Jihlavy (Kühn, 1995) nejpozději ve 14. století. Mimo Prahu je doložena ve středověkých sedimentech z 15. stol. z Opavy (Čulíkové nepul.). Rýže je také již uvedena jako léčivo v herbáři Křišťana z Prachatic z počátku 15. stol. (srov. Čížek, 1994). Historii šíření rýže shrnuje opravil (1986b) v souvislosti s opavskými raně novověkými nálezy. Na území Německa je rýže prokázána kromě doby římské (srov. Körbel 1970) z několika lokalit až z vrcholného středověku." Zdroj: Archeologické rozhledy : Informační orgán archeologických a příbuzných vědeckých ústavů v ČR. 2008, roč. 60, č. 2, s. 236 - 237.) (rozsah celého článku: s. 229-260). Použitá literatura v článku: * Kühn, 1995: Ein neue Fund mittelalterlichen amen und Fichte aus Jihlava. In: C. Kroll - R. Pasternak es., Res archaeobotanicae - th symposium GP Kiel, Kiel, 145-148. * opravil 1986b: Archeobotanické nálezy z areálu Jachtařské brány v Opavě (býv. hotel koruna), časopis slezského muzea A, 227-253. * čížek, K. 1994: Křišťan z Prachatic a jeho dílo z hlediska botaniky, sborník západočeského muzea v Plzni - příroda 90, 1-39. * Körber, K.-H. 1970: Römerzeitliche Pflanzenfunde aus Neuss. Limesforschungen d. 10. Novaesium 4. Berlin.

Zrušené pražské kostely

Dobrý den,existuje v literatuře přehled kostelů a kaplí, které byly zrušeny na území tehdejší Prahy v rámci reforem Josefa II.?

Dobrý den, literatura, kterou jsme prověřili,  zpravidla uvádí jen počty zrušených kostelů a kaplí a některé z nich jako příklady (kostely sv. Valentina, sv. Linharta, chrám Panny Marie Na louži, Betlémská kaple, univerzitní kaple Božiho těla, kostely sv. Mikulaše, sv. Martina ve zdi, sv. Michala nebo rotunda sv. Kříže Menšího). Jmenný soupis jsme nalezli  v knize T.Bílka "Statky a jmění kollejí jesuitských …",  uvedeno je zde s bližším popisem 70 pražských svatostánků (23 na Starém Městě, 22 na Novém Městě, 2 na Vyšehradě, 15 na Malé Straně a 8 na Hradčanech) a 4 v blízkém okolí Prahy. Tento seznam můžete srovnat se soupisem uvedeným v knize  "Dějiny Čech a Moravy nové doby". V knize "Staré město pražské" jsme dále nalezli plánek, na němž je zachyceno 20 zrušených kostelů, kláterů a kaplí na pražském Starém Městě. Použitá literatura:* BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. s. [370]-389. Kniha je volně přístupná v Digitální knihovně Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/10731959), pro její využívání je nutné na počítač nejprve naistalovat DjVu plug-in (http://www.celartem.com/en/download/djvu.asp).* PRÁŠEK, Justin. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha VII, Panování císaře a krále Josefa II. Část 1. V Praze: I.L.Kober, 1903. s. 435-436.* LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Staré město pražské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. s. 399. ISBN 80-7106-167-0.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrusene-prazske-kostely

cs

Dobrý den,existuje v literatuře přehled kostelů a kaplí, které byly zrušeny na území tehdejší Prahy v rámci reforem Josefa II.?

Dobrý den, literatura, kterou jsme prověřili,  zpravidla uvádí jen počty zrušených kostelů a kaplí a některé z nich jako příklady (kostely sv. Valentina, sv. Linharta, chrám Panny Marie Na louži, Betlémská kaple, univerzitní kaple Božího těla, kostely sv. Mikuláše, sv. Martina ve zdi, sv. Michala nebo rotunda sv. Kříže Menšího). Jmenný soupis jsme nalezli  v knize T.Bílka "Statky a jmění kollejí jesuitských …",  uvedeno je zde s bližším popisem 70 pražských svatostánků (23 na Starém Městě, 22 na Novém Městě, 2 na Vyšehradě, 15 na Malé Straně a 8 na Hradčanech) a 4 v blízkém okolí Prahy. Tento seznam můžete srovnat se soupisem uvedeným v knize  "Dějiny Čech a Moravy nové doby". V knize "Staré město pražské" jsme dále nalezli plánek, na němž je zachyceno 20 zrušených kostelů, kláterů a kaplí na pražském Starém Městě. Použitá literatura:* BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. s. [370]-389. Kniha je volně přístupná v Digitální knihovně Kramerius (http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/10731959), pro její využívání je nutné na počítač nejprve naistalovat DjVu plug-in (http://www.celartem.com/en/download/djvu.asp).* PRÁŠEK, Justin. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha VII, Panování císaře a krále Josefa II. Část 1. V Praze: I.L.Kober, 1903. s. 435-436.* LÍBAL, Dobroslav; MUK, Jan. Staré město pražské. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 1996. s. 399. ISBN 80-7106-167-0.

Dobrý den,existuje v literatuře přehled kostelů a kaplí, které byly zrušeny na území tehdejší Prahy v rámci reforem Josefa II.?

Dobrý den, literatura, kterou jsme prověřili,  zpravidla uvádí jen počty zrušených kostelů a kaplí a některé z nich jako příklady (kostely sv. Valentina, sv. Linharta, chrám panny Marie na louži, betlémská kaple, univerzitní kaple božího těla, kostely sv. Mikuláše, sv. Martina ve zdi, sv. Michala nebo rotunda sv. Kříže menšího). Jmenný soupis jsme nalezli  v knize T.Bílka "statky a jmění kolejí jezuitských …",  uvedeno je zde s bližším popisem 70 pražských svatostánků (23 na starém městě, 22 na novém městě, 2 na Vyšehradě, 15 na malé Straně a 8 na Hradčanech) a 4 v blízkém okolí Prahy. Tento seznam můžete srovnat se soupisem uvedeným v knize  "dějiny Čech a Moravy nové doby". V knize "staré město pražské" jsme dále nalezli plánek, na němž je zachyceno 20 zrušených kostelů, klášterů a kaplí na pražském starém městě. Použitá literatura:* BÍLEK, Tomáš Václav. Statky a jmění kolejí jezuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. s. [370]-389. Kniha je volně přístupná v digitální knihovně Kramerius (http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/handle/ABA001/10731959), pro její využívání je nutné na počítač nejprve naistalovat dva plus-in (http://www.celerem.com/en/download/divu.ap).* PRÁŠEK, Justin. Dějiny Čech a Moravy nové doby. Kniha VII, panování císaře a krále Josefa II. Část 1. V Praze: I.L.Kober, 1903. s. 435-436.* LÍBAL, Dobroslav; UK, Jan. Staré město pražské. Praha: Nakladatelství lidové noviny, 1996. s. 399. ISBN 80-7106-167-0.

zrušení KČT

Kdy a jakým předpisem byl zrušen samostatný KČT (klub českých turistů, konkrétně lyžařský svaz) a včleněn násilím do sportovních klubů jiných ?

Dobrý den, přesné údaje se nám nepodařilo zjistit, pouze to, že zanikl v r. 1948, kdy došlo ke sjednocení čs. tělovýchovy. V r. 1957, kdy vznikl Československý svaz tělesné výchovy a sportu, byla do něho začleněna i turistika.Doporučujeme Vám, abyste se obrátil na Muzeum tělesné výchovy a sportu (Tyršův dům, Praha 1, Malá Strana, Újezd 10), kde jsou mj. i materiály Klubu českých turistů. Předpokládáme, že jeho pracovníci budou moci Váš dotaz zodpovědět:http://www.nm.cz/historicke-muzeum/dejiny-sportu-vice.phpArchiv Klubu českých turistů je uložen v Národním archivu ČR (6.odd. Fondy nestátní provenience a archivní sbírky):Oddělení fondů nestátní provenience a archviních sbírek: 6. oddělení vedoucí: PhDr. KŘESŤAN Jiří, Csc.tel.:974 847 422fax:974 847 219e-mail:[email protected]

Národní knihovna ČR

Tělesná výchova a sport. Rekreace

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zruseni-kct

cs

Kdy a jakým předpisem byl zrušen samostatný KČT (klub českých turistů, konkrétně lyžařský svaz) a včleněn násilím do sportovních klubů jiných ?

Dobrý den, přesné údaje se nám nepodařilo zjistit, pouze to, že zanikl v r. 1948, kdy došlo ke sjednocení čs. tělovýchovy. V r. 1957, kdy vznikl Československý svaz tělesné výchovy a sportu, byla do něho začleněna i turistika.Doporučujeme Vám, abyste se obrátil na Muzeum tělesné výchovy a sportu (Tyršův dům, Praha 1, Malá Strana, Újezd 10), kde jsou mj. i materiály Klubu českých turistů. Předpokládáme, že jeho pracovníci budou moci Váš dotaz zodpovědět:http://www.nm.cz/historické-muzeum/dějiny-sportu-více.phpArchiv Klubu českých turistů je uložen v Národním archivu ČR (6.odd. Fondy nestátní provenience a archivní sbírky):Oddělení fondů nestátní provenience a archviních sbírek: 6. oddělení vedoucí: PhDr. KŘESŤAN Jiří, Csc.tel.:974 847 422fax:974 847 219e-mail:[email protected]

Kdy a jakým předpisem byl zrušen samostatný KČT (klub českých turistů, konkrétně lyžařský svaz) a včleněn násilím do sportovních klubů jiných ?

Dobrý den, přesné údaje se nám nepodařilo zjistit, pouze to, že zanikl v r. 1948, kdy došlo ke sjednocení čs. tělovýchovy. V r. 1957, kdy vznikl československý svaz tělesné výchovy a sportu, byla do něho začleněna i turistika.Doporučujeme vám, abyste se obrátil na muzeum tělesné výchovy a sportu (Tyršův dům, Praha 1, malá Strana, Újezd 10), kde jsou mj. i materiály klubu českých turistů. Předpokládáme, že jeho pracovníci budou moci váš dotaz zodpovědět:http://www.nm.cz/historické-muzeum/dějiny-sportu-vice.phpArchiv klubu českých turistů je uložen v národním archivu ČR (6.odd. Fondy nestátní provenience a archivní sbírky):Oddělení fondů nestátní provenience a archivních sbírek: 6. oddělení vedoucí: PhDr. KŘESŤAN Jiří, CSc.tel.:974 847 422fax:974 847 219e-mail:[email protected]

Zrušení obecní knihovny

Dobrý den, prosím Vás o radu s úředním postupem zrušení obecní knihovny, ukončením její činosti. Co dělat, jak postupovat, kam, na jaký úřad hlásit, je-li nějaký standardní formulář atd. Děkuji za odpověď

Dobrý den, na Váš dotaz ohledně oficiálního zrušení obecní knihovny odpovídáme takto: 1. Důležité kroky před vlastním zrušením knihovny: Knihovní fond, který je ve vlastnictví knihovny- Knihovní zákon ve svém § 17 neřeší výslovně a jednoznačně, jak v případě rušení knihovny postupovat ohledně "běžných" knihovních dokumentů, tedy těch, které nejsou součástí historického nebo konzervačního fondu. Provozovatel knihovny ale nemůže s těmito dokumenty naložit libovolně, ale musí postupovat podle § 17 odst. 3 písm. a) knihovního zákona: nabídnout je primárně provozovateli jiné knihovny téhož druhu, a to ke koupi, tedy za úplatu. Zde vycházíme z účelu knihovního zákona: účelem knihovního zákona je pokud možno uchovat knihovní fond, již jednou vybudovaný a zkatalogizovaný, a předat jej jiné knihovně pro případ, že se určitá knihovna ruší. Ke splnění tohoto účelu byl měl provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžný" knihovní fond, resp. knihovní dokumenty, jiné knihovně téhož druhu. Pokud se nenajde taková knihovna, měl by provozovatel rušené knihovny nabídnout knihovní dokumenty knihovně, která je součástí školy (ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb.). Pokud není ani taková knihovna, může provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžné" knihovní dokumenty jakémukoli jinému zájemci, a pokud se nenajde žádný zájemce ochotný tyto knihovní dokumenty koupit, může provozovatel rušené knihovny tyto dokumenty darovat (komukoli) nebo je může zlikvidovat. Výměnný fond zapůjčený do knihovnyv rámci systému podpory knihovnám = Regionální funkce knihoven. Pokud je knihovna zapojená do systému Regionální funkce knihoven, to znamená, že jsou jí poskytovány služby v rámci této služby (knihovna má platnou smlouvu s pověřenou knihovnou = tato knihovna jí poskytuje konkrétní služby), je nezbytné pověřenou knihovnu kontaktovat a oznámit jí záměr knihovnu zrušit. V případě, že jsou v knihovně půjčené dokumenty z výměnného fondu pověřené knihovny, je nutné všechny dokumenty vrátit v takovém stavu, v jaké byly do knihovny půjčeny. V případě jakýkoli nesrovnalostí je třeba kontaktovat pověřenou knihovnu. Meziknihovní výpůjční služba(soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení) – pokud knihovna využívá nebo poskytuje meziknihovní výpůjční službu, před zrušením knihovny je nezbytné mít všechny závazky či pohledávky vyrovnány. Knihovnu je možné zrušit, až když nemá žádné závazky vůči jiným knihovnám. 2. Postup při samotném rušení obecní knihovny: Návrh na vyřazení se podává písemněna Ministerstvo kultury, oddělení literatury a knihoven, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 Ministerstvo kultury knihovnu vyřadí z evidence a oznámí tuto skutečnost provozovateli knihovny. 4. V případě, že knihovna byla příjemcem podpory regionálních funkcí knihoven, oznámí skutečnost, že knihovna byla zrušena své pověřené knihovně.

Národní knihovna ČR

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zruseni-obecni-knihovny

cs

Dobrý den, prosím Vás o řadu s úředním postupem zrušení obecní knihovny, ukončením její činosti. Co dělat, jak postupovat, kam, na jaký úřad hlásit, je-li nějaký standardní formulář atd. Děkuji za odpověď

Dobrý den, na Váš dotaz ohledně oficiálního zrušení obecní knihovny odpovídáme takto: 1. Důležité kroky před vlastním zrušením knihovny: Knihovní fond, který je ve vlastnictví knihovny- Knihovní zákon ve svém § 17 neřeší výslovně a jednoznačně, jak v případě rušení knihovny postupovat ohledně "běžných" knihovních dokumentů, tedy těch, které nejsou součástí historického nebo konzervačního fondu. Provozovatel knihovny ale nemůže s těmito dokumenty naložit libovolně, ale musí postupovat podle § 17 odst. 3 písm. a) knihovního zákona: nabídnout je primárně provozovateli jiné knihovny téhož druhu, a to ke koupi, tedy za úplatu. Zde vycházíme z účelu knihovního zákona: účelem knihovního zákona je pokud možno uchovat knihovní fond, již jednou vybudovaný a zkatalogizovaný, a předat jej jiné knihovně pro případ, že se určitá knihovna ruší. Ke splnění tohoto účelu byl měl provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžný" knihovní fond, resp. knihovní dokumenty, jiné knihovně téhož druhu. Pokud se nenajde taková knihovna, měl by provozovatel rušené knihovny nabídnout knihovní dokumenty knihovně, která je součástí školy (ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb.). Pokud není ani taková knihovna, může provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžné" knihovní dokumenty jakémukoli jinému zájemci, a pokud se nenajde žádný zájemce ochotný tyto knihovní dokumenty koupit, může provozovatel rušené knihovny tyto dokumenty darovat (komukoli) nebo je může zlikvidovat. Výměnný fond zapůjčený do knihovnyv rámci systému podpory knihovnám = Regionální funkce knihoven. Pokud je knihovna zapojená do systému Regionální funkce knihoven, to znamená, že jsou jí poskytovány služby v rámci této služby (knihovna má platnou smlouvu s pověřenou knihovnou = tato knihovna jí poskytuje konkrétní služby), je nezbytné pověřenou knihovnu kontaktovat a oznámit jí záměr knihovnu zrušit. V případě, že jsou v knihovně půjčené dokumenty z výměnného fondu pověřené knihovny, je nutné všechny dokumenty vrátit v takovém stavu, v jaké byly do knihovny půjčený. V případě jakýkoli nesrovnalostí je třeba kontaktovat pověřenou knihovnu. Meziknihovní výpůjční služba(soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení) – pokud knihovna využívá nebo poskytuje meziknihovní výpůjční službu, před zrušením knihovny je nezbytné mít všechny závazky či pohledávky vyrovnány. Knihovnu je možné zrušit, až když nemá žádné závazky vůči jiným knihovnám. 2. Postup při samotném rušení obecní knihovny: Návrh na vyřazení se podává písemněna Ministerstvo kultury, oddělení literatury a knihoven, Maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 Ministerstvo kultury knihovnu vyřadí z evidence a oznámí tuto skutečnost provozovateli knihovny. 4. V případě, že knihovna byla příjemcem podpory regionálních funkcí knihoven, oznámí skutečnost, že knihovna byla zrušena své pověřené knihovně.

Dobrý den, prosím vás o radu s úředním postupem zrušení obecní knihovny, ukončením její činnosti. Co dělat, jak postupovat, kam, na jaký úřad hlásit, je-li nějaký standardní formulář atd. Děkuji za odpověď

Dobrý den, na váš dotaz ohledně oficiálního zrušení obecní knihovny odpovídáme takto: 1. Důležité kroky před vlastním zrušením knihovny: Knihovní fond, který je ve vlastnictví knihovny- knihovní zákon ve svém § 17 neřeší výslovně a jednoznačně, jak v případě rušení knihovny postupovat ohledně "běžných" knihovních dokumentů, tedy těch, které nejsou součástí historického nebo konzervačního fondu. Provozovatel knihovny ale nemůže s těmito dokumenty naložit libovolně, ale musí postupovat podle § 17 odst. 3 písm. a) knihovního zákona: nabídnout je primárně provozovateli jiné knihovny téhož druhu, a to ke koupi, tedy za úplatu. Zde vycházíme z účelu knihovního zákona: účelem knihovního zákona je pokud možno uchovat knihovní fond, již jednou vybudovaný a zkatalogizovány, a předat jej jiné knihovně pro případ, že se určitá knihovna ruší. Ke splnění tohoto účelu byl měl provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžný" knihovní fond, resp. knihovní dokumenty, jiné knihovně téhož druhu. Pokud se nenajde taková knihovna, měl by provozovatel rušené knihovny nabídnout knihovní dokumenty knihovně, která je součástí školy (ve smyslu zákona č. 561/2004 Sb.). Pokud není ani taková knihovna, může provozovatel rušené knihovny nabídnout "běžné" knihovní dokumenty jakémukoli jinému zájemci, a pokud se nenajde žádný zájemce ochotný tyto knihovní dokumenty koupit, může provozovatel rušené knihovny tyto dokumenty darovat (komukoli) nebo je může zlikvidovat. Výměnný fond zapůjčený do knihovny rámci systému podpory knihovnám = regionální funkce knihoven. Pokud je knihovna zapojená do systému regionální funkce knihoven, to znamená, že jsou jí poskytovány služby v rámci této služby (knihovna má platnou smlouvu s pověřenou knihovnou = tato knihovna jí poskytuje konkrétní služby), je nezbytné pověřenou knihovnu kontaktovat a oznámit jí záměr knihovnu zrušit. V případě, že jsou v knihovně půjčené dokumenty z výměnného fondu pověřené knihovny, je nutné všechny dokumenty vrátit v takovém stavu, v jaké byly do knihovny půjčené. V případě jakýkoli nesrovnalostí je třeba kontaktovat pověřenou knihovnu. Meziknihovní výpůjční služba(soubor výpůjčních, informačních a reprografických služeb, které mezi sebou uskutečňují knihovny s cílem zpřístupnit svým uživatelům knihovní dokumenty bez ohledu na místo jejich uložení) – pokud knihovna využívá nebo poskytuje meziknihovní výpůjční službu, před zrušením knihovny je nezbytné mít všechny závazky či pohledávky vyrovnány. Knihovnu je možné zrušit, až když nemá žádné závazky vůči jiným knihovnám. 2. Postup při samotném rušení obecní knihovny: Návrh na vyřazení se podává písemně ministerstvo kultury, oddělení literatury a knihoven, maltézské náměstí 1, 118 11 Praha 1 ministerstvo kultury knihovnu vyřadí z evidence a oznámí tuto skutečnost provozovateli knihovny. 4. V případě, že knihovna byla příjemcem podpory regionálních funkcí knihoven, oznámí skutečnost, že knihovna byla zrušena své pověřené knihovně.

Zrušení rezervace

Dobrý den, mám připravený titul, který jsem si rezervoval, ale momentálně se mi to nehodí. Jak mám zrušit rezervaci?

Dobrý den, stačí napsat e-mail do půjčovny, ve které máte knihu rezervovanou, nejspíš to bude v ústřední půjčovně ve Wonkově ulici, e-mail [email protected] Do e-mailu prosím uveďte své jméno, číslo průkazky a název knihy, kterou máte rezervovanou. Pokud máte rezervaci v jiné půjčovně, příslušný e-mail najdetezde.

Hradec Králové

Knihovna města Hradce Králové

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zruseni-rezervace

cs

Dobrý den, mám připravený titul, který jsem si rezervoval, ale momentálně se mi to nehodí. Jak mám zrušit rezervaci?

Dobrý den, stačí napsat e-mail do půjčovny, ve které máte knihu rezervovanou, nejspíš to bude v ústřední půjčovně ve Wonkově ulici, e-mail [email protected] Do e-mailů prosím uveďte své jméno, číslo průkazky a název knihy, kterou máte rezervovanou. Pokud máte rezervaci v jiné půjčovně, příslušný e-mail najdetezde.

Dobrý den, mám připravený titul, který jsem si rezervoval, ale momentálně se mi to nehodí. Jak mám zrušit rezervaci?

Dobrý den, stačí napsat e-mail do půjčovny, ve které máte knihu rezervovanou, nejspíš to bude v ústřední půjčovně ve Wonkově ulici, e-mail UstredniPujc@knihovník.cz do e-mailu prosím uveďte své jméno, číslo průkazky a název knihy, kterou máte rezervovanou. Pokud máte rezervaci v jiné půjčovně, příslušný e-mail najdetezde.

Zrychlování pomocí gravitačního pole

Slyšel jsem o urychlování sond ve sluneční soustavě pomocí gravitačního pole jiných planet. Mohli byste mě obeznámit s tímto jevem, případně doporučit nějakou literaturu?

Dobry den, domivame se, ze jev, ktery popisujete, se nazyva gravitacni manevr nebo take gravitacni prak. V publikaci "Vesmir" je gravitacni prak definovan jako technika kosmickych letu spocivajicich ve vyuziti gravitace urcite planety k uprave smeru a zvyseni rychlosti kosmicke sondy bez spotreby paliva. Prvni sondou, ktera tento zpusob letu vyzkousela v praxi, byla podle knihy "Invaze robotu do vesmiru" sonda Mariner 10 k Merkuru.Mariner 10 odstartoval 3.11.1973, gravitacnim prakem, ktery sondu vymrstil dale k Merkuru, se stala Venuse. Kniha "Historie kosmickych lodi" uvadi, ze jako prvni vyuzila planetu jako praku kosmicka lod Pioneer 11 vypustena  v dubnu 1973. Pioneer 11 byl nasmerovan Jupiterem k Saturnu. S pomoci techniky gravitacniho praku byla napr. gravitaci Jupiteru urychlena cesta americko-evropska sonda Ulysses (http://en.wikipedia.org/wiki/Ulysses_probe,http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=33640).Gravitaci k uprave drahy lety a tim i rychlosti vyuzily i sondy Galileo a Voyager 2. Historii gravitacniho manevru naleznete napr. v knize Ivaze robotu do vesmiru. Dalsi informace o gravitacnim praku muzete ziskat napr. na nasledujicich strankach a publikacich:*http://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_assist*http://cs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_man%C3%A9vr*http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050412*http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050423* POKORNY, Zdenek; ZEJDA, Miloslav. Invaze robotu do vesmiru. Brno : Computer Press, 2004.  s. 9-10, 18. ISBN 80-251-0264-5.* FURNISS, Tim. Historie kosmickych lodi. Praha : Nase vojsko, 2006. s. 221-225. ISBN 80-206-0849-4.* POKORNY, Zdenek. Pribeh nesmrtelnych poutniku. Brno : Rovnost, 1995. s. 17-22. ISBN 80-85826-12-7. Online nahttp://www.ian.cz/detart_fr.php?pageNum_clanky=0&id=348*http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmir/_zprava/416009*http://technet.idnes.cz/k-planetam-slunecni-soustavy-exkluzivni-serial-o-dobyvani-vesmiru-1pa-/tec_vesmir.asp?c=A071029_184020_tec_vesmir_vse* Vesmir. Praha : Fortuna Print, 2003. s. 120. ISBN 80-7321-063-0.

Národní knihovna ČR

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zrychlovani-pomoci-gravitacniho-pole

cs

Slyšel jsem o urychlování sond ve sluneční soustavě pomocí gravitačního pole jiných planet. Mohli byste mě obeznámit s tímto jevem, případně doporučit nějakou literaturu?

Dobrý den, domivame se, že jev, který popisujete, se nazývá gravitační manévr nebo také gravitační prak. V publikaci "Vesmír" je gravitační prak definován jako technika kosmických letů spočívajících ve využití gravitace určité planety k úpravě směru a zvýšení rychlosti kosmické sondy bez spotřeby paliva. První sondou, která tento způsob letu vyzkoušela v praxi, byla podle knihy "Invaze robotů do vesmíru" sonda Mariner 10 k Merkuru.Mariner 10 odstartoval 3.11.1973, gravitačním prakem, který sondu vymrštil dále k Merkuru, se stala Venuše. Kniha "Historie kosmických lodí" uvádí, že jako první využila planetu jako praku kosmická loď Pioneer 11 vypuštěna  v dubnu 1973. Pioneer 11 byl nasměrován Jupiterem k Saturnu. S pomocí techniky gravitačního praku byla např. gravitaci Jupiteru urychlená cesta americko-evropská sonda Ulysses (http://en.wikipedia.org/wiki/Ulysses_probe,http://sci.esa.int/science-e/www/object/index.cfm?fobjectid=33640).Gravitaci k úpravě dráhy lety a tím i rychlosti využily i sondy Galileo a Voyager 2. Historii gravitačního manévru naleznete např. v knize Ivaze robotů do vesmíru. Další informace o gravitačním praku můžete získat např. na následujících stránkách a publikacích:*http://en.wikipedia.org/wiki/Gravity_assist*http://čs.wikipedia.org/wiki/Gravita%C4%8Dn%C3%AD_man%C3%A9vr*http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050412*http://www.21stoleti.cz/view.php?cisloclanku=2006050423* POKORNÝ, Zdeněk; ZEJDA, Miloslav. Invaze robotů do vesmíru. Brno : Computer Press, 2004.  s. 9-10, 18. ISBN 80-251-0264-5.* FURNISS, Tím. Historie kosmických lodí. Praha : Naše vojsko, 2006. s. 221-225. ISBN 80-206-0849-4.* POKORNÝ, Zdeněk. Příběh nesmrtelných poutníků. Brno : Rovnost, 1995. s. 17-22. ISBN 80-85826-12-7. Online nahttp://www.ian.cz/detart_fr.php?pageNum_články=0&id=348*http://www.rozhlas.cz/leonardo/vesmír/_zpráva/416009*http://technet.idnes.cz/k-planetám-sluneční-soustavy-exkluzivní-seriál-o-dobývání-vesmíru-1pa-/teč_vesmír.asp?c=A071029_184020_teč_vesmír_vše* Vesmír. Praha : Fortuna Print, 2003. s. 120. ISBN 80-7321-063-0.

Slyšel jsem o urychlování sond ve sluneční soustavě pomocí gravitačního pole jiných planet. Mohli byste mě obeznámit s tímto jevem, případně doporučit nějakou literaturu?

Dobrý den, domovama se, že jev, který popisujete, se nazývá gravitaci manévr nebo také gravitaci prak. V publikaci "vesmír" je gravitaci pak definován jako technika kosmických letu spocivajicich ve využiti gravitace urcite planety k prave směru a zvýšeni rychlosti kosmické sondy bez spotřeby paliva. První sondou, která tento způsob letu vyzkoušela v praxi, byla podle knihy "invaze robotu do vesmíru" sonda Mariner 10 k Merkuru.Mariner 10 odstartoval 3.11.1973, gravitačnim prakem, který sondu vymrštil dále k Merkuru, se stala Venuše. Kniha "historie kosmických lodí" uvadá, že jako první využila planetu jako praku kosmická loď Pioneer 11 vypuštěna  v dubnu 1973. Pioneer 11 byl nasměrován Jupiterem k Saturnu. S pomocí techniky gravitačního praku byla napr. gravitaci Jupiteru urychlena cesta americko-evropská sonda Ulysses (http://en.wikipedia.org/Miki/Ulysses_Probe,http://sci.esa.int/science-e/www/objekt/index.com?fobjectid=33640).Gravitaci k prave dráhy lety a tím i rychlosti využily i sondy Galileo a Voyager 2. Historii gravitačního manévru naleznete např. v knize vaze robotu do vesmíru. Dalsi informace o gravitačnim praku muzete získat napr. na nasledujicich stránkách a publikacích:*http://en.wikipedia.org/Miki/Granity_Assis*http://cs.wikipedia.org/Miki/Kravata%C%DN%CD%D_man%C%Av*http://www.21stoleti.cz/View.pop?cisloclanku=2006050412*http://www.21stoleti.cz/View.pop?cisloclanku=2006050423* POKORNÝ, Zdenek; ZEJDA, Miloslav. Invaze robotu do vesmíru. Brno : Computer Press, 2004.  s. 9-10, 18. ISBN 80-251-0264-5.* FURNISS, Tim. Historie kosmických lodí. Praha : Naše vojsko, 2006. s. 221-225. ISBN 80-206-0849-4.* POKORNÝ, Zdenek. Průběh nesmrtelných poutníku. Brno : Rovnost, 1995. s. 17-22. ISBN 80-85826-12-7. Online http://www.an.cz/Datart_fr.ph?pagerum_clánky=0&id=348*http://www.rozhlas.cz/Leonardo/vesmír/_zpráva/416009*http://technem.dnes.cz/k-planetám-sluneční-soustavy-exkluzivní-seriál-o-dobývaní-vesmíru-pa-/te_vesmír.ap?c=A071029_184020_te_vesmír_vse* vesmír. Praha : Fortuna Print, 2003. s. 120. ISBN 80-7321-063-0.

Ztopit / stopit

Dobrý den, stopen v tmách ve významu ztracen píšeme se s? Děkuji

Dobrý den, odpovídáme na Váš dotaz zaslaný v rámci chatu služby Ptejte se knihovny. Tvar slovesa "stopit" ve smyslu potopit, ponořit, celkově ukrýt (atd.) píšeme se s-. Jedná se o zastaralý, knižní výraz, jehož výklad uvádějí slovníky českého jazyka vydané do roku 1989. Jiný, dnes již nepoužívaný, význam slova vypisuje Josef Jungmann ve svém česko-německém slovníku (1838): "po stopě jíti, šlakovati". Přehledný soupis významů naleznete v Internetové jazykové příručce ÚJC AV ČR, vizhttps://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stopit(záložky ASCS, SSJČ). Níže uvádíme výklad zeSlovníku spisovného jazyka českého(1989): *"stopiti I dok. (3. mn- -í) 1. kniž. (co, koho) potopit 1, ponořit 1, pohroužit (do něj. kapaliny): s. pero v inkoustu; stopil kůrku chleba v pálence; přen. vesnice byla v ranní páře stopená (Podi.) 2. kniž. (Co, koho) (o vodě n. jiné kapalině) potopit 2, zatopit, zaplavit: povodeň stopila část vsi v kalných vodách; jak by louky rosou stopil (Ner.) pokropil; pot mu stopil skráně; přen. slunce stopilo kraj ve svých paprscích f3. (koho, 1. p.) utopit; opilí mne chtěli s. (Krásn.) 4. kniž. (co do čeho) prudkým pohybem zarazit, zasunout; vpravit, vrazit: stopil čepel do hrudi soka; expr. tu stopí on čapí nohy do černých nohavic (Herrm.) skryje; přen. prsty v struny stopíš (Vrchl.); stopil svou mysl do vzpomínek 5. ob. ехрг. nepozorovaní vzít, skrýt, ukrást: a. dopis; stopil doma láhev rumu; — stopiti se ned. 1. kniž. potopit se 1, ponořit se 1, pohroužit se: větve se stopily ve vlnách; za chvíli se stopil v sladkém spánku 2. řídce. kniž, (čím) zalít se, zaplavit se: zem se stopila krví; přen. les se stopil jarním sluncem t3. utonout, utopit se: Čechové ztratili na 800 mužů, dílem zabitých v boji, dílem kteří se stopili (Тоmek) 4. kniž. 'v čem) dát se něčím obklopit, ukrýt se zcela v něčem: celý se stopil do podušek; měsíc se stopil do husté mlhy; — ned. stápěti, s. se; - rozl. od ztopiti" *"stopit II dok. (z angl. zákl.) (co) sport, slang. (zvl. v kopané) zastavit, ztlumit rozehraný míč: s. míč nohou, na prsou"

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

HAVRÁNEK, Bohuslav a Ústav pro jazyk český (Akademie věd ČR). Slovník spisovného jazyka českého. Praha: Academia, 1989. sv. 5, s. 550-551. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:e804ed47-7d37-4906-bfc3-6bc70c80d2c3JUNGMANN, Josef. Slownjk česko-německý Josefa Jungmanna. (Knjžecí arcibiskupská knihtiskárna, Josefa wdowa Fetterlowá), 1838, s. 322. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:d07b7d1d-50c4-4f4a-98c6-9bd2967aff8dPříruční slovník jazyka českého. V Praze: Státní nakladatelství, 1948-1951. sv. 5, s. 768. Dostupné také z:https://kramerius5.nkp.cz/[…]/uuid:c5b1fb6e-4788-4d20-ac68-eb88d86682d7Stopit. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Internetová jazyková příručka. Online. 2024. Dostupné z:https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=stopit[cit. 7. 6. 2024].Ztopit. In: Jazyková poradna ÚJČ AV ČR. Internetová jazyková příručka. Online. 2024. Dostupné z:https://prirucka.ujc.cas.cz/?slovo=ztopit[cit. 7. 6. 2024].

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ztopit-stopit

cs

Dobrý den, stopen v tmách ve významu ztracen píšeme se s? Děkuji

Dobrý den, stopen v tmách ve významu ztracen píšeme se s? Děkuji

ztracena pisen Karla Gotta

Karel Gott nazpival jednu pisen, ktera zapadla. Jeji text - andulko, ja uz te nemiluji, protoze nejsi muj typ. Radeji na vojnu narukuji, bude nam obema lip. Tenkrat na lavce u potoka, kdyz jsi mi srdce dala, nemoh jsem vedet ze do roka srdce mi jimna zlaka. Neves hlavu a rekni po pravu, ze je ti to docela fuk, ze prijde den, a s nim "vedriny" kdyz ne ja, tak tu bude jiny....Muzete mi prosim zjistit, kde se ta pisen ztratila a kde ji najdu?

Dobrý den,píseň Andulka (v originále Walking My Baby Back Home skladatele Fredericka Emila Ahlerta a a textaře Roye Turka) s českým textem Zdeňka Borovce byla v nahrávce zaznamenána v interpretaci Karla Gotta na gramofonové desce To nejlepší ze Slaného. I tato gramofonová deska se stává součástí různých kompletů CD s tvorbou Karla Gotta:https://www.karelgott.com/ceska-produkce/zpiva-karel-gott-to-nejlepsi-ze-slaneho-bonusove-cd-ke-kompletu-me-pisne/Konkrétně tento komplet je k dispozici např. prostřednictvím Městské knihovny v Praze v jedné z našich zvukových databází - Music Online společnosti Alexander Street Press (pro čtenáře knihovny přístupné přizadání čísla čtenářské legitimace a hesla):https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-zdroje/#HUDBA S pozdravem

Městská knihovna v Praze

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ztracena-pisen-karla-gotta

cs

Karel Gott nazpíval jednu píseň, která zapadla. Její text - andulko, já už tě nemilují, protože nejsi můj typ. Raději na vojnu narukují, bude nám oběma líp. Tenkrát na lávce u potoka, když jsi mi srdce dala, nemoh jsem vědět že do roka srdce mi jimna zláká. Nevěš hlavu a řekni po právu, že je ti to docela fuk, že přijde den, a s ním "vedřiny" když ne já, tak tu bude jiný....Můžete mi prosím zjistit, kde se ta píseň ztratila a kde ji najdu?

Dobrý den,píseň Andulka (v originále Walking My Baby Back Home skladatele Fredericka Emila Ahlerta a a textaře Roye Turka) s českým textem Zdeňka Borovce byla v nahrávce zaznamenána v interpretaci Karla Gotta na gramofonové desce To nejlepší ze Slaného. I tato gramofonová deska se stává součástí různých kompletů CD s tvorbou Karla Gotta:https://www.karelgott.com/češka-produkce/zpívá-karel-gott-to-nejlepší-že-slaného-bonusové-cd-ké-kompletu-mě-písně/Konkrétně tento komplet je k dispozici např. prostřednictvím Městské knihovny v Praze v jedné z našich zvukových databází - Music Online společnosti Alexander Street Press (pro čtenáře knihovny přístupné přizadání čísla čtenářské legitimace a hesla):https://www.mlp.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-zdroje/#HUDBA S pozdravem

Karel Gott nazpíval jednu Pise, která zapadla. Její text - Andulko, já už se nemiluji, protože nejsi můj typ. Raději na vojnu narukuji, bude nám oběma lip. Tenkrát na lávce u potoka, když jsi mi srdce dala, nemoh jsem vedet se do roka srdce mi Jima zlata. Nevis hlavu a řekni po právu, ze je ti to docela fuk, že přijde den, a s ním "vedřiny" když ne já, tak tu bude jiný....Muzete mi prosím zjistit, kde se ta Pise ztratila a kde ji najdu?

Dobrý den,píseň Andulka (v originále Walken my baby back Home skladatele Fredericka Emila Alerta a a textaře Roye Turka) s českým textem Zdeňka Borovce byla v nahrávce zaznamenána v interpretaci Karla Gotta na gramofonové desce to nejlepší ze Slaného. I tato gramofonová deska se stává součástí různých kompletů CD s tvorbou Karla Gotta:http://www.karelgott.com/cesta-produkce/piva-Karel-Gott-to-nejlepsi-ze-slaného-bonusové-cd-ke-kompletu-me-pine/konkrétně tento komplet je k dispozici např. prostřednictvím městské knihovny v Praze v jedné z našich zvukových databází - music online společnosti Alexander Street Press (pro čtenáře knihovny přístupné přidání čísla čtenářské legitimace a hesla):http://www.ml.cz/cz/projekty/e-knihovna/e-zdroje/#HUDBA s pozdravem

ztráta

Dobrý den,dnes, (10. ledna 2012) večer (po 19. hodině) jsem v prostorách národníknihovny ztratil černé pouzdro se sluchátky a několika SD kartami. Ke ztrátědošlo nejpravděpodobněji v prostorách šatny se uzamikatelnými skříňkami.Prosím o informaci, zda takové pouzdro nebylo nalezeno.

Dobrý den,v případě, že se něco ztatí u šaten, je tato věc nejčastěji předána obsluze šatny, která tyto "ztráty a nálezy" uschovává a majitelům, pokud se o ně přihlásí, vrací. Byla jsem se dnes ptát v šatně a nikdo nevrátil nic, co by odpovídalo Vašemu popisu. Ovšem záleží také, kde jste ono pouzdro ztratil, své "nálezy" evidují i studovny, např. u nás v Referenčím centru zapomenuté věci (mimo dokladů, knihovních průkazů, apod.) necháváme u pultu služby.Nálezy jsou také dávány do Haly služeb, ihned u prvního okénka, kde probíhají registrace, jsou tyto předměty uschovávány. Doporučujeme se zeptat se i zde (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_hala_sluzeb.htm).Zkuste se zeptat nejenom v Hale služeb, ale také ve studovnách, kde jste onoho dne byl. Pokud Vaše věci někdo nalezl a vrátil, zcela jistě zde budou.Otázkou ovšem zůstává, zda se případný nálezce takto zachoval. Přejeme Vám hodně štěstí při pátrání.

Národní knihovna ČR

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ztrata

cs

Dobrý den,dnes, (10. ledna 2012) večer (po 19. hodině) jsem v prostorách národníknihovny ztratil černé pouzdro se sluchátky a několika SD kartami. Ke ztrátědošlo nejpravděpodobněji v prostorách šatny se uzamikatelnými skříňkami.Prosím o informaci, zda takové pouzdro nebylo nalezeno.

Dobrý den,v případě, že se něco ztatí u šaten, je tato věc nejčastěji předána obsluze šatny, která tyto "ztráty a nálezy" uschovává a majitelům, pokud se o ně přihlásí, vrací. Byla jsem se dnes ptát v šatně a nikdo nevrátil nic, co by odpovídalo Vašemu popisu. Ovšem záleží také, kde jste ono pouzdro ztratil, své "nálezy" evidují i studovny, např. u nás v Referenčím centru zapomenuté věci (mimo dokladů, knihovních průkazů, apod.) necháváme u pultu služby.Nálezy jsou také dávány do Haly služeb, ihned u prvního okénka, kde probíhají registrace, jsou tyto předměty uschovávány. Doporučujeme se zeptat se i zde (http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_hála_služeb.htm).Zkuste se zeptat nejenom v Hale služeb, ale také ve studovnách, kde jste onoho dne byl. Pokud Vaše věci někdo nalezl a vrátil, zcela jistě zde budou.Otázkou ovšem zůstává, zda se případný nálezce takto zachoval. Přejeme Vám hodně štěstí při pátrání.

Dobrý den,dnes, (10. ledna 2012) večer (po 19. hodině) jsem v prostorách národníknihovny ztratil černé pouzdro se sluchátky a několika SD kartami. Ke ztrátědošlo nejpravděpodobněji v prostorách šatny se uzamykatelnými skříňkami.Prosím o informaci, zda takové pouzdro nebylo nalezeno.

Dobrý den,v případě, že se něco ztratí u šaten, je tato věc nejčastěji předána obsluze šatny, která tyto "ztráty a nálezy" uschovává a majitelům, pokud se o ně přihlásí, vrací. Byla jsem se dnes ptát v šatně a nikdo nevrátil nic, co by odpovídalo vašemu popisu. Ovšem záleží také, kde jste ono pouzdro ztratil, své "nálezy" evidují i studovny, např. u nás v referencím centru zapomenuté věci (mimo dokladů, knihovních průkazů, apod.) necháváme u pultu služby.Nálezy jsou také dávány do haly služeb, ihned u prvního okénka, kde probíhají registrace, jsou tyto předměty uschovávány. Doporučujeme se zeptat se i zde (http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_hala_služeb.htm).Zkuste se zeptat nejenom v hale služeb, ale také ve studovnách, kde jste onoho dne byl. Pokud vaše věci někdo nalezl a vrátil, zcela jistě zde budou.Otázkou ovšem zůstává, zda se případný nálezce takto zachoval. Přejeme vám hodně štěstí při pátrání.

ztráty Rudé armády v Praze, ztráty armády USA v Plzni

Jaké byly ztráty Rudé armády v Praze a jaké ztráty armády USA v Plzni na jaře 1945? Jako odpověď mi stačí dvě čísla, děkuji.

Dobrý den,ztráty US Army při operacích v západních a jihozápadních Čechách jsou vyčísleny na 116 padlých. Sovětská armáda ztratila v rámci celé tzv. pražské operace, tedy několika operací mající za cíl osvobození Prahy, 49.348 mužů, během bojů v samotné Praze pak 30.

Vojenský historický ústav - knihovna

Politické vědy. Vojenství

MACHOTKA, Pavel a Josef TOMEŠ, ed. Pražské povstání 1945: svědectví protagonistů. Vydání první (Pražské povstání 1945 třetí, rozšířené vydání). Praha: Ústav T.G. Masaryka, 2015. ISBN 978-80-86142-53-1.JAKL, Tomáš. Barikády a bojiště Pražského povstání. Praha: Paseka, 2014. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-448-2.KALVÍNSKÁ, Petra a UHLÍŘ, Jan B. Vojenskopolitické aspekty Pražského povstání. Historický obzor, 1995, 6 (9/10), s. 228-234.KUMPERA, Jan. Plzeň v amerických dokumentech z jara 1945: materiálový příspěvek k osvobození západních Čech americkou armádou. Západočeský historický sborník. 2 Plzeň, 1996 : Státní oblastní archiv , s. 401-406.PECKA, Jindřich. Na demarkační čáře. Americká armáda v Čechách v roce 1945. Praha: Ústav pro soudobé dějiny AV ČR, 1995. 185 s.HRBEK, Jaroslav; SMETANA, Vít; KOKOŠKA, Stanislav; PILÁT, Vladimír; HOFMAN, Petr. Draze zaplacená svoboda: osvobození Československa 1944-1945. Praha: Paseka, 2009. 709 s.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/ztraty-rude-armady-v-praze-ztraty-armady-usa-v-plzni

cs

Jaké byly ztráty Rudé armády v Praze a jaké ztráty armády USA v Plzni na jaře 1945? Jako odpověď mi stačí dvě čísla, děkuji.

Dobrý den,ztráty US Army při operacích v západních a jihozápadních Čechách jsou vyčísleny na 116 padlých. Sovětská armáda ztratila v rámci celé tzv. pražské operace, tedy několika operací mající za cíl osvobození Prahy, 49.348 mužů, během bojů v samotné Praze pak 30.

Jaké byly ztráty rudé armády v Praze a jaké ztráty armády USA v Plzni na jaře 1945? Jako odpověď mi stačí dvě čísla, děkuji.

Dobrý den,ztráty US army při operacích v západních a jihozápadních Čechách jsou vyčísleny na 116 padlých. Sovětská armáda ztratila v rámci celé tzv. pražské operace, tedy několika operací mající za cíl osvobození Prahy, 49.348 mužů, během bojů v samotné Praze pak 30.

Žuráň, Slavkov

Zdravím chtěl bych vědět nějáké bližší informace o bitvě na Žuráni.

Dobrý den, Žuráň, jak víte, byl Napoleonovým velitelským stanovištěm v bitvě u Slavkova. Podrobnosti o bitvě a tomto místě najdete snadno na internetu (do prohledávače zadejte prostě Žuráň. Např.:http://www.nasemorava.cz/prezentace/Napoleoni/strana01.htm(boje na Prateckém návrší).nebo:ŽuráňNávrší Žuráň nedaleko někdejší císařské silnice z Brna do Olomouce je ve skutečnosti uměle navršenou mohylou z období stěhování národů. Jde o jednu z nejznámějších a zároveň historicky nejcennějších lokalit slavkovského bojiště. Žuráň byl na začátku bitvy velitelským stanovištěm francouzské armády. V blízkém zájezdním hostinci "Pindulka" povečeřel večer před bitvou se svým doprovodem císař Napoleon I., který také později nakrátko ulehl v provizorní chatrči u nedalekého kamenolomu. V průběhu noci obdržel zprávu o taktickém záměru spojenců pro následující bitvu, kteří hodlali obklíčit francouzskou armádu z jihu, odříznout jí únikovou cestu k Vídni, odkud očekávala posily, a zatlačit ji směrem k Českomoravské vrchovině. Obchvat Francouzů zprava měl pak v severní části bojiště provést sbor generálporučíka Bagrationa. Na tento záměr spojenců reagoval Napoleon geniálním protiúderem středem fronty na stanoviště hlavních sil spojenců na Prateckém návrší. Uskutečnění tohoto manévru, nazývaného "lví skok", předcházelo ještě před rozedněním soustředění silné úderné sestavy v mlhou skrytém údolí říčky Roketnice mezi Žurání a Prateckým návrším. Po osmé ráno, když už vyšlo nad horizontem Prateckých výšin pověstné slavkovské slunce, le soleil d´Austerlitz, a po poslední krátké poradě se svým štábem vydal Napoleon na Žuráni veliteli IV. sboru maršálu Soultovi povel k rozhodujícímu útoku na pozice spojenců. Úspěšný útok na Staré vinohrady a Pratecké návrší vytvořil předpoklad k celkovému vítězství francouzské Velké armády ve slavkovské bitvě. V roce 1930 byl na Žuráni jako připomínka slavného vítězství za přítomnosti československé a francouzské generality - jako výraz tehdejších úzkých československo-francouzských vztahů - odhalen kamenný památník s plastickou mapou znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.http://www.austerlitz.org/cz/clanek/348/printK bitvě vyšla celá řada knih, najdete je např. v bázi NKC (http://sigma.nkp.cz/F) , když zadáta bitva u Slavkova.

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zuran-slavkov

cs

Zdravím chtěl bych vědět nějáké bližší informace o bitvě na Žuráni.

Dobrý den, Žuráň, jak víte, byl Napoleonovým velitelským stanovištěm v bitvě u Slavkova. Podrobnosti o bitvě a tomto místě najdete snadno na internetu (do prohledávače zadejte prostě Žuráň. Např.:http://www.nasemorava.cz/prezentace/Napoleoni/strana01.htm(boje na Prateckém návrší).nebo:ŽuráňNávrší Žuráň nedaleko někdejší císařské silnice z Brna do Olomouce je ve skutečnosti uměle navršenou mohylou z období stěhování národů. Jde o jednu z nejznámějších a zároveň historicky nejcennějších lokalit slavkovského bojiště. Žuráň byl na začátku bitvy velitelským stanovištěm francouzské armády. V blízkém zájezdním hostinci "Pindulka" povečeřel večer před bitvou se svým doprovodem císař Napoleon I., který také později nakrátko ulehl v provizorní chatrči u nedalekého kamenolomu. V průběhu noci obdržel zprávu o taktickém záměru spojenců pro následující bitvu, kteří hodlali obklíčit francouzskou armádu z jihu, odříznout jí únikovou cestu k Vídni, odkud očekávala posily, a zatlačit ji směrem k Českomoravské vrchovině. Obchvat Francouzů zpráva měl pak v severní části bojiště provést sbor generálporučíka Bagrationa. Na tento záměr spojenců reagoval Napoleon geniálním protiúderem středem fronty na stanoviště hlavních sil spojenců na Prateckém návrší. Uskutečnění tohoto manévru, nazývaného "lví skok", předcházelo ještě před rozedněním soustředění silné úderné sestavy v mlhou skrytém údolí říčky Roketnice mezi Žurání a Prateckým návrším. Po osmé ráno, když už vyšlo nad horizontem Prateckých výšin pověstné slavkovské slunce, le soleil d´Austerlitz, a po poslední krátké poradě se svým štábem vydal Napoleon na Žuráni veliteli IV. sboru maršálu Soultovi povel k rozhodujícímu útoku na pozice spojenců. Úspěšný útok na Staré vinohrady a Pratecké návrší vytvořil předpoklad k celkovému vítězství francouzské Velké armády ve slavkovské bitvě. V roce 1930 byl na Žuráni jako připomínka slavného vítězství za přítomnosti československé a francouzské generality - jako výraz tehdejších úzkých československo-francouzských vztahů - odhalen kamenný památník s plastickou mapou znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.http://www.austerlitz.org/cz/článek/348/printK bitvě vyšla celá řada knih, najdete je např. v bázi NKC (http://sigma.nkp.cz/F) , když zadáta bitva u Slavkova.

Zdravím chtěl bych vědět nějaké bližší informace o bitvě na Muráni.

Dobrý den, Buráň, jak víte, byl Napoleonovým velitelským stanovištěm v bitvě u Slavkova. Podrobnosti o bitvě a tomto místě najdete snadno na internetu (do prohledávače zadejte prostě Buráň. Např.:http://www.nasemorava.cz/prezentace/Napoleon/strana.htm(boje na Praktickém návrší).nebo:ŽuráňNávrší Buráň nedaleko někdejší císařské silnice z Brna do Olomouce je ve skutečnosti uměle navršenou mohylou z období stěhování národů. Jde o jednu z nejznámějších a zároveň historicky nejcennějších lokalit slavkovského bojiště. Buráň byl na začátku bitvy velitelským stanovištěm francouzské armády. V blízkém zájezdním hostinci "Zindulka" povečeřel večer před bitvou se svým doprovodem císař Napoleon I., který také později nakrátko ulehl v provizorní chatrči u nedalekého kamenolomu. V průběhu noci obdržel zprávu o taktickém záměru spojenců pro následující bitvu, kteří hodlali obklíčit francouzskou armádu z jihu, odříznout jí únikovou cestu k Vídni, odkud očekávala posily, a zatlačit ji směrem k českomoravské vrchovině. Obchvat Francouzů zprava měl pak v severní části bojiště provést sbor generálporučíka Bagrationa. Na tento záměr spojenců reagoval Napoleon geniálním protiúderem středem fronty na stanoviště hlavních sil spojenců na Praktickém návrší. Uskutečnění tohoto manévru, nazývaného "lví skok", předcházelo ještě před rozedněním soustředění silné úderné sestavy v mlhou skrytém údolí říčky Rokytnice mezi čurání a Praktickým návrším. Po osmé ráno, když už vyšlo nad horizontem Praktických výšin pověstné slavkovské slunce, že solil d´Austerlitz, a po poslední krátké poradě se svým štábem vydal Napoleon na Muráni veliteli IV. sboru maršálu Soultovi povel k rozhodujícímu útoku na pozice spojenců. Úspěšný útok na staré vinohrady a Praktické návrší vytvořil předpoklad k celkovému vítězství francouzské velké armády ve slavkovské bitvě. V roce 1930 byl na Muráni jako připomínka slavného vítězství za přítomnosti československé a francouzské generality - jako výraz tehdejších úzkých československo-francouzských vztahů - odhalen kamenný památník s plastickou mapou znázorňující postavení jednotlivých armád před rozhodujícím střetem.http://www.austerlitz.org/cz/clánek/348/Print bitvě vyšla celá řada knih, najdete je např. v bázi NK (http://sigma.nku.cz/F) , když zadáte bitva u Slavkova.

Zůstalo mi větší množství knih a nevím, kam s něma..prosím, jestli nemáte nějáky tip.

Dobrý den,v listopadu lońského roku mi umřel děda, celý život se věnoval četbě knih. Tyto knihy mi zůstaly a marně přemýšlím, jak s něma naložit. Upřimně je mi líto knihy vyvézt na sběrný dvůr. Já sama bohužel nemám kapacity k uložení takového množství knih. Jedná se o dobrou liteaturu, dektektivky..mnohdy i knihy povinné četby. Proto jsem se chtěla zeptat, zda nemáte nějáký tip, na koho se obrátit, komu je nabídnout. Zcela zdarma. Pouze za odvoz.Děkuji

Dobrý den, děkujeme za nabídku knih po vašem dědečkovi. Jak sama píšete, jedná se o větší množství knih. Takže, aby jste nemusela všechny knihy nějakým složitým způsobem dopravovat k nám do knihovny, bude lepší, když například vyfotíte hřbety těch knih přímo v policích a ty fotografie nám zašlete e-mailem. Pokud je toho opravdu moc, tak aspoň tu část o které si myslíte, že by mohla být pro nás atraktivní. U většiny podobných darů žádáme nějaký přibližný seznam, ať víme o čem ta nabídka je. Fotografie jsou u většího množství asi to nejjednodušší řešení. Zaslat je můžete na adresu [email protected]

Bruntál

Městská knihovna Krnov

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zustalo-mi-vetsi-mnozstvi-knih-a-nevim-kam-s-nema-prosim-jestli-nemate-nejaky-tip

cs

Dobrý den,v listopadu lońského roku mi umřel děda, celý život se věnoval četbě knih. Tyto knihy mi zůstaly a marně přemýšlím, jak s němá naložit. Upřímně je mi líto knihy vyvézt na sběrný dvůr. Já sama bohužel nemám kapacity k uložení takového množství knih. Jedná se o dobrou liteaturu, dektektivky..mnohdy i knihy povinné četby. Proto jsem se chtěla zeptat, zda nemáte nějáký tip, na koho se obrátit, komu je nabídnout. Zcela zdarma. Pouze za odvoz.Děkuji

Dobrý den, děkujeme za nabídku knih po vašem dědečkovi. Jak sama píšete, jedná se o větší množství knih. Takže, aby jste nemusela všechny knihy nějakým složitým způsobem dopravovat k nám do knihovny, bude lepší, když například vyfotíte hřbety těch knih přímo v policích a ty fotografie nám zašlete e-mailem. Pokud je toho opravdu moc, tak aspoň tu část o které si myslíte, že by mohla být pro nás atraktivní. U většiny podobných darů žádáme nějaký přibližný seznam, ať víme o čem ta nabídka je. Fotografie jsou u většího množství asi to nejjednodušší řešení. Zaslat je můžete na adresu [email protected]

Dobrý den,v listopadu loňského roku mi umřel děda, celý život se věnoval četbě knih. Tyto knihy mi zůstaly a marně přemýšlím, jak s nima naložit. Upřímně je mi líto knihy vyvézt na sběrný dvůr. Já sama bohužel nemám kapacity k uložení takového množství knih. Jedná se o dobrou literaturu, detektivky..mnohdy i knihy povinné četby. Proto jsem se chtěla zeptat, zda nemáte nějaký tip, na koho se obrátit, komu je nabídnout. Zcela zdarma. Pouze za odvoz.Děkuji

Dobrý den, děkujeme za nabídku knih po vašem dědečkovi. Jak sama píšete, jedná se o větší množství knih. Takže, aby jste nemusela všechny knihy nějakým složitým způsobem dopravovat k nám do knihovny, bude lepší, když například vyfotíte hřbety těch knih přímo v policích a ty fotografie nám zašlete e-mailem. Pokud je toho opravdu moc, tak aspoň tu část o které si myslíte, že by mohla být pro nás atraktivní. U většiny podobných darů žádáme nějaký přibližný seznam, ať víme o čem ta nabídka je. Fotografie jsou u většího množství asi to nejjednodušší řešení. Zaslat je můžete na adresu jankova@knihárno.cz

Zůstaviti

Dobrý večerProsím o informaci ohledně překladu slova ZŮSTAVIL ze staročeštiny do češtiny.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,slovo "zůstaviti" se používalo ve významu "zanechati, ponechati, nechati někoho nebo něco na nějakém místě","zanechati něco po sobě", "přenechati, přepustiti něco někomu", "zanechati někoho nebo něco v nějakém stavu", "odkazem, závětí určiti, odkázati něco" či "opustiti někoho nebo něco". Příkladem užití tohoto slova mohou být následující věty:"Avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě. (Erb.)""Karel Robert pověst vládce mocného a bojovného po sobě zůstavil. (Klicp.)""(Úkol) roztočiti kolo ventilu zůstaven krásným, čistým dívčím rukám dámy.(Čap.Ch.)""Zůstavil paní Grasserovou radostným nadějím. (Hál.)""Hodláme zůstaviti tento dům pro případ své smrti s dobrým fondem co malý sirotčinec pro dívky. (Zey.)""Jdi, Markétko, jdi, zůstav mne. (Hál.)"(Příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství: Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957, s. 895) Použité zdroje:*  Příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957.*  Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezměn. vyd. Praha : Academia, 1989.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zustaviti

cs

Dobrý večerProsím o informaci ohledně překladu slova ZŮSTAVIL ze staročeštiny do češtiny.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,slovo "zůstaviti" se používalo ve významu "zanechati, ponechati, nechati někoho nebo něco na nějakém místě","zanechati něco po sobě", "přenechati, přepustiti něco někomu", "zanechati někoho nebo něco v nějakém stavu", "odkazem, závětí určití, odkázati něco" či "opustiti někoho nebo něco". Příkladem užití tohoto slova mohou být následující věty:"Avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě. (Erb.)""Karel Robert pověst vládce mocného a bojovného po sobě zůstavil. (Klicp.)""(Úkol) roztočiti kolo ventilů zůstaven krásným, čistým dívčím rukám dámy.(Čáp.Ch.)""Zůstavil paní Grasserovou radostným nadějím. (Hál.)""Hodláme zůstaviti tento dům pro případ své smrti s dobrým fondem co malý sirotčinec pro dívky. (Zey.)""Jdi, Markétko, jdi, zůstav mne. (Hál.)"(Příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství: Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957, s. 895) Použité zdroje:*  Příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957.*  Slovník spisovného jazyka českého. 2., nezměň. vyd. Praha : Academia, 1989.

Dobrý večerProsím o informaci ohledně překladu slova ZŮSTAVIL ze staročeština do češtiny.Děkuji za odpověď.

Dobrý den,slovo "zůstaviti" se používalo ve významu "zanechat, ponechat, nechat někoho nebo něco na nějakém místě","zanechat něco po sobě", "přenechat, přepustit něco někomu", "zanechat někoho nebo něco v nějakém stavu", "odkazem, závětí určitě, odkázat něco" či "opustiti někoho nebo něco". Příkladem užití tohoto slova mohou být následující věty:"Avšak mi tu na jistotu zůstavíš to robě. (rb.)""Karel Robert pověst vládce mocného a bojovného po sobě zastavil. (klip.)""(úkol) roztočit kolo ventilu zastaven krásným, čistým dívčím rukám dámy.(ap.Ch.)""Zastavil paní Grasserovo radostným nadějím. (Hal.)""Hodláme zůstaviti tento dům pro případ své smrti s dobrým fondem co malý sirotčinec pro dívky. (Key.)""Jdi, Markétko, jdi, zůstal mne. (Hal.)"(příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství: Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957, s. 895) použité zdroje:*  příruční slovník jazyka českého. díl VIII. V Praze : Státní nakladatelství : Školní nakladatelství : SPN, 1955-1957.*  slovník spisovného jazyka českého. 2., nezmění. vyd. Praha : Academia, 1989.

zveřejňování ukázek, autorská práva

Dobrý den, je možné \"beztrestně\" vystavovat ve veřejných prostorách ukázky z děl autorů živých nebo již mrtvých? Neporuším tak autorská práva?

Dobrý den, jakékoliv veřejné užití díla podléhá ochraně dle autorského zákona (tedy 70 let po smrti autora). Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, o jaký druh zveřejnění jde, co a z jakého důvodu budete vystavovat. Pokud by byly vystaveny knihy (text v knize) ve veřejné instituci (např. vknihovně) jako součást nějaké výstavy, pak se domníváme, že není nutné žádat o souhlas autora/autorské svazy (samozřejmě že vstup musí být volný). Zde totiž, podle nás, nejde zcela o reprodukci díla, koncový uživatel/příjemce musí vyvinout určitou aktivitu. Pokud se jedná o akci v knihovně, doporučujeme kontaktovat Knihovnický institut -http://knihovnam.nkp.cz/, kde mají bohaté zkušenosti s jednotlivými typy akcí a jejich řešením z hlediska AZ. Jinak doporučujeme kontaktovat agenturu Dilia, která má na svých stránkách informace, jak postupovat v případě veřejného užití autorského díla, případně Vám konkrétně odpoví na Váš dotaz -http://www.dilia.cz

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zverejnovani-ukazek-autorska-prava

cs

Dobrý den, je možné \"beztrestně\" vystavovat ve veřejných prostorách ukázky z děl autorů živých nebo již mrtvých? Neporuším tak autorská práva?

Dobrý den, jakékoliv veřejné užití díla podléhá ochraně dle autorského zákona (tedy 70 let po smrti autora). Z Vašeho dotazu není zcela zřejmé, o jaký druh zveřejnění jde, co a z jakého důvodu budete vystavovat. Pokud by byly vystaveny knihy (text v knize) ve veřejné instituci (např. vknihovně) jako součást nějaké výstavy, pak se domníváme, že není nutné žádat o souhlas autora/autorské svazy (samozřejmě že vstup musí být volný). Zde totiž, podle nás, nejde zcela o reprodukci díla, koncový uživatel/příjemce musí vyvinout určitou aktivitu. Pokud se jedná o akci v knihovně, doporučujeme kontaktovat Knihovnický institut -http://knihovnám.nkp.cz/, kde mají bohaté zkušenosti s jednotlivými typy akcí a jejich řešením z hlediska AŽ. Jinak doporučujeme kontaktovat agenturu Dilia, která má na svých stránkách informace, jak postupovat v případě veřejného užití autorského díla, případně Vám konkrétně odpoví na Váš dotaz -http://www.dilia.cz

Dobrý den, je možné \"beztrestně\" vystavovat ve veřejných prostorách ukázky z děl autorů živých nebo již mrtvých? Neporuším tak autorská práva?

Dobrý den, jakékoliv veřejné užití díla podléhá ochraně dle autorského zákona (tedy 70 let po smrti autora). Z vašeho dotazu není zcela zřejmé, o jaký druh zveřejnění jde, co a z jakého důvodu budete vystavovat. Pokud by byly vystaveny knihy (text v knize) ve veřejné instituci (např. knihovně) jako součást nějaké výstavy, pak se domníváme, že není nutné žádat o souhlas autora/autorské svazy (samozřejmě že vstup musí být volný). Zde totiž, podle nás, nejde zcela o reprodukci díla, koncový uživatel/příjemce musí vyvinout určitou aktivitu. Pokud se jedná o akci v knihovně, doporučujeme kontaktovat knihovnický institut -http://knihovnám.nku.cz/, kde mají bohaté zkušenosti s jednotlivými typy akcí a jejich řešením z hlediska AZ. Jinak doporučujeme kontaktovat agenturu Dilia, která má na svých stránkách informace, jak postupovat v případě veřejného užití autorského díla, případně vám konkrétně odpoví na váš dotaz -http://www.Dilia.cz

Zveřejňování výročních zpráv

Dobrý den, rád bych se informoval do kdy majíorganizace povinnost zveřejnit na svých webových stránkách svoji výročnízprávu, a do kdy ji musí organizace předat ke schválení svým "nadřízeným"?

Dobrý den, problematiku zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek upravuje § 21aZákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ve znění pozdějších předpisů). Plný text zákona je k dispozici ve Sbírce zákonů na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbirka/1991/sb107-91.pdf), zákon ve znění pozdějších předpisů např. na:http://www.zakonycr.cz/seznamy/563-1991-Sb-zakon-o-ucetnictvi.htmlhttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_490.HTMhttp://business.center.cz/business/pravo/zakony/ucto/cast3.aspx Aktuální právní informace také poskytuje placená databáze ASPI (Automatizovaný systém právních informací), ke které nabízí přístup i Národní knihovna ČR (např. ve studovně Referenčního centra -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=sluz_refc.htm) na základě platného čtenářského průkazu NK ČR. Bližší informace naleznete také na těchto internetových stránkách:http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=55763http://www.bvmservice.cz/index/cz-qa-postupzverejneni Informace o zveřejňování výročních zpráv neziskovými organizacemi s přehledem příslušné legislativy obsahuje následující dokument -http://www.e-cvns.cz/soubory/Koncepce_zverejnovani_VZ_NO.pdf.

Národní knihovna ČR

vse

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zverejnovani-vyrocnich-zprav

cs

Dobrý den, rád bych se informoval do kdy majíorganizace povinnost zveřejnit na svých webových stránkách svoji výročnízprávu, a do kdy ji musí organizace předat ke schválení svým "nadřízeným"?

Dobrý den, problematiku zveřejňování výročních zpráv a účetních závěrek upravuje § 21aZákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ve znění pozdějších předpisů). Plný text zákona je k dispozici ve Sbírce zákonů na webových stránkách Ministerstva vnitra ČR (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbírka/1991/sb107-91.pdf), zákon ve znění pozdějších předpisů např. na:http://www.zakonycr.cz/seznamy/563-1991-Sb-zákon-o-účetnictví.htmlhttp://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=152&typ=r&levelid=OB_490.HTMhttp://business.center.cz/business/právo/zákony/úcto/cast3.aspx Aktuální právní informace také poskytuje placená databáze ASPI (Automatizovaný systém právních informací), ke které nabízí přístup i Národní knihovna ČR (např. ve studovně Referenčního centra -http://www.nkp.cz/pages/page.php3?page=služ_refc.htm) na základě platného čtenářského průkazu NK ČR. Bližší informace naleznete také na těchto internetových stránkách:http://www.strategie.cz/scripts/detail.php?id=55763http://www.bvmservice.cz/index/cz-qa-postupzverejneni Informace o zveřejňování výročních zpráv neziskovými organizacemi s přehledem příslušné legislativy obsahuje následující dokument -http://www.e-cvns.cz/soubory/Koncepce_zveřejňování_VŽ_NO.pdf.

Dobrý den, rád bych se informoval do kdy majíorganizace povinnost zveřejnit na svých webových stránkách svoji výročnízprávu, a do kdy ji musí organizace předat ke schválení svým "nadřízeným"?

Dobrý den, problematiku zveřejňování výročních zpráv a účetních uzávěrek upravuje § 21aZákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví (ve znění pozdějších předpisů). Plný text zákona je k dispozici ve sbírce zákonů na webových stránkách ministerstva vnitra ČR (http://aplikace.mvcr.cz/archiv2008/sbírka/1991/sb107-91.pdf), zákon ve znění pozdějších předpisů např. na:http://www.zakonycr.cz/seznamy/563-1991-Sb-zákon-o-ucetnictvi.htmlhttp://www.sadit.cz/pages/lexikonheslatxt.ap?cd=152&typ=r&level=AB_490.HTMhttp://business.center.cz/business/právo/zákony/ucho/casto.apx aktuální právní informace také poskytuje placená databáze ASPI (automatizovaný systém právních informací), ke které nabízí přístup i národní knihovna ČR (např. ve studovně referenčního centra -http://www.nku.cz/pages/page.php?page=slz_ref.htm) na základě platného čtenářského průkazu NK ČR. Bližší informace naleznete také na těchto internetových stránkách:http://www.strategie.cz/script/detail.ph?id=55763http://www.bvmservice.cz/index/cz-a-postupzverejneni informace o zveřejňování výročních zpráv neziskovými organizacemi s přehledem příslušné legislativy obsahuje následující dokument -http://www.e-cs.cz/soubory/koncepce_zverejnovani_V_N.pdf.

zvěrstva ruských vojáků po osvobození

Dobrý den, moje příbuzná byla po květnu 1945 znásilněna ruskými vojáky(u mostu přes Chrudimku v Mněticích).Zajímalo by mě zda existuje databáze takto postižených žen nebo jestli u Vás nenajdu nějaký kontakt kam bych mohl tento případ podrobněji zaregistrovat.

Vážený pane ..., znásilňování v dobývaných či osvobozovaných zemích v posledních měsících druhé světové války je dodnes dosti neprobádané téma, ať už se jedná o východní frontu - tedy Rudou armádu a vojska spojenců bojující po jejím boku, tak o západní frontu (jednou z výjimek je kniha od Mary L. Robertsové o sexuálním chování amerických vojáků ve Francii). V souvislosti s Rudou armádou se hovoří hlavně o chování jejích příslušníků na dobývaném německém území, ale již jenom odhady množství obětí znásilnění, které se pohybují od řádů desetitisíců až do řádů milionů, napovídá, že nějaké přesnější evidování těchto násilných činů je velice obtížné, už jenom proto, že se to je i pro dodnes přeživší pamětníky velmi citlivá záležitost. K dispozici jsou tudíž jen informace o dílčích případech, kdy byla postižená osoba ochotná vypovídat o této neblahé zkušenosti - ať už se jedná o úřední záznamy nebo vzpomínky sepsané často s velkým ostupem - např. i česky vydaná kniha Gabriely Köpp, Podobně můžeme hovořit o situaci v Čechách, s tím rozdílem, že se jednalo z pohledu jak Rudé armády, tak většiny českého obyvatelstva o osvobozované území (naproti tomu v Polsku byli rudoarmějci často vnímání jako další okupanti). Ve srovnání s Německem (a nebo třeba i zmíněným Polskem) zde míra znásilňování nebyla tak vysoká a ještě méně se tyto případy hlásily nebo se o nich hovořilo. Není mi známa žádná systematická evidence těchto činů a její budoucí sestavení by bylo s ohledem na výše zmíněné velice komplikované. Nicméně existují instituce či projekty (dlouhodobé i krátkodobé), které se orientují na sběr vzpomínek (spíše přímo od pamětníků) z události 20. století - např. Post Bellum - vizhttps://www.postbellum.cz/.

Pardubice

Vojenský historický ústav - knihovna

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

Köpp, Gabriele. Proč jsem jen byla dívka?. [Líbeznice]: Víkend, 2011. 150 s. ISBN 978-80-7222-798-3.Roberts, Mary Louise. Válka a chtíč: sex a američtí vojáci za II. světové války ve Francii. 1. vyd. Praha: Grada, 2014. 255 s. ISBN 978-80-247-5205-1.

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zverstva-ruskych-vojaku-po-osvobozeni

cs

Dobrý den, moje příbuzná byla po květnu 1945 znásilněna ruskými vojáky(u mostu přes Chrudimku v Mněticích).Zajímalo by mě zda existuje databáze takto postižených žen nebo jestli u Vás nenajdu nějaký kontakt kam bych mohl tento případ podrobněji zaregistrovat.

Vážený pane ..., znásilňování v dobývaných či osvobozovaných zemích v posledních měsících druhé světové války je dodnes dosti neprobádané téma, ať už se jedná o východní frontu - tedy Rudou armádu a vojska spojenců bojující po jejím boku, tak o západní frontu (jednou z výjimek je kniha od Mary L. Robertsové o sexuálním chování amerických vojáků ve Francii). V souvislosti s Rudou armádou se hovoří hlavně o chování jejích příslušníků na dobývaném německém území, ale již jenom odhady množství obětí znásilnění, které se pohybují od řádů desetitisíců až do řádů milionů, napovídá, že nějaké přesnější evidování těchto násilných činů je velice obtížné, už jenom proto, že se to je i pro dodnes přeživší pamětníky velmi citlivá záležitost. K dispozici jsou tudíž jen informace o dílčích případech, kdy byla postižená osoba ochotná vypovídat o této neblahé zkušenosti - ať už se jedná o úřední záznamy nebo vzpomínky sepsané často s velkým ostupem - např. i česky vydaná kniha Gabriely Köpp, Podobně můžeme hovořit o situaci v Čechách, s tím rozdílem, že se jednalo z pohledu jak Rudé armády, tak většiny českého obyvatelstva o osvobozované území (naproti tomu v Polsku byli rudoarmějci často vnímání jako další okupanti). Ve srovnání s Německem (a nebo třeba i zmíněným Polskem) zde míra znásilňování nebyla tak vysoká a ještě méně se tyto případy hlásily nebo se o nich hovořilo. Není mi známá žádná systematická evidence těchto činů a její budoucí sestavení by bylo s ohledem na výše zmíněné velice komplikované. Nicméně existují instituce či projekty (dlouhodobé i krátkodobé), které se orientují na sběr vzpomínek (spíše přímo od pamětníků) z události 20. století - např. Post Bellum - vizhttps://www.postbellum.cz/.

Dobrý den, moje příbuzná byla po květnu 1945 znásilněna ruskými vojáky(u mostu přes Chrudimku v Úněticích).Zajímalo by mě zda existuje databáze takto postižených žen nebo jestli u vás nenajdu nějaký kontakt kam bych mohl tento případ podrobněji zaregistrovat.

Vážený pane ..., znásilňování v dobývaných či osvobozovaných zemích v posledních měsících druhé světové války je dodnes dosti neprobádané téma, ať už se jedná o východní frontu - tedy rudou armádu a vojska spojenců bojující po jejím boku, tak o západní frontu (jednou z výjimek je kniha od Mary L. Robertsové o sexuálním chování amerických vojáků ve Francii). V souvislosti s rudou armádou se hovoří hlavně o chování jejích příslušníků na obývaném německém území, ale již jenom odhady množství obětí znásilnění, které se pohybují od řádů desetitisíců až do řádů milionů, napovídá, že nějaké přesnější evidování těchto násilných činů je velice obtížné, už jenom proto, že se to je i pro dodnes přeživší pamětníky velmi citlivá záležitost. K dispozici jsou tudíž jen informace o dílčích případech, kdy byla postižená osoba ochotná vypovídat o této neblahé zkušenosti - ať už se jedná o úřední záznamy nebo vzpomínky sepsané často s velkým odstupem - např. i česky vydaná kniha Gabriely Kopp, podobně můžeme hovořit o situaci v Čechách, s tím rozdílem, že se jednalo z pohledu jak rudé armády, tak většiny českého obyvatelstva o osvobozované území (naproti tomu v Polsku byli rudoarmějci často vnímáni jako další okupanti). Ve srovnání s Německem (a nebo třeba i zmíněným Polskem) zde míra znásilňování nebyla tak vysoká a ještě méně se tyto případy hlásily nebo se o nich hovořilo. Není mi známa žádná systematická evidence těchto činů a její budoucí sestavení by bylo s ohledem na výše zmíněné velice komplikované. Nicméně existují instituce či projekty (dlouhodobé i krátkodobé), které se orientují na sběr vzpomínek (spíše přímo od pamětníků) z události 20. století - např. Post Bellem - vizhttps://www.portobellum.cz/.

Zvláštní mrak - důvod, výskyt

Dobrý večer, před pár hodinami ve večerním čase byl na obloze zvláštní mrak. Určitě se nehnutě držel ve stejné podobě a na témže místě nejméně hodinu. Pokrýval oblohu (s drobnými trhlinami, jimiž probleskovalo slunce) až k zápanímu horizontu, od východní, téměř bezmračné oblohy se ohraničoval okrajem, který byl zcela vodorovný - jako podle pravítka. Jeho linie se táhla od obzoru k obzoru. na jih i na sever, možná do nekonečna. Později se na viditelných koncch linie okraje mraku (tedy na jihu a na severu) objevily drobné přesahy z mraku směrem na východ, ale světlejší, kdežto za přímou linií okraje mraku byla jeho plocha temnějšé, takže přímá linie původního mraku (tedy původního od chvíle, kdy jsem ho spatřila, nevylučuji, že měl předtím jinou podobu) byla stále dobře patrná. Později se celá obloha zatáhla, teď (po půl dvanácté v noci) je bez hvězd a asi je tedy zataženo, dokonce se mi zdá. že ještě vídím aspoň část té linie. - Co to prosím bylo za útvar? Odkud se vzala a jak byla možná ta přímá linie okraje mraku? A co to, že se vůbec nehnul? Má to nějaký zvláštní význam? Už se něco podobného někdy někde objevilo? Děkuji, I.Kultová

Vážená paní Kultová, Váš dotaz je velmi specifický a nejsem si jistá, zda Vám budeme moci adekvátně pomoci. Přestože jste nám poslala opravdu detailní popis mraku, zaměřila bych se pro příště spíše na jeho fotodokumentaci - takový materiál je rozhodně užitečnější a odborníkům by jistě usnadnil identifikaci inkriminovaného úkazu. Pátráte-li na vlastní pěst, doporučila bych Vám projít databázi mraků na této adrese:https://www.wmocloudatlas.org/home.htmlJedná se o mezinárodní atlas mraků, kde byste mohla nalézt odpovědi. Knihovna bohužel nevede evidenci meteorologických jevů, proto si myslím, že by ve Vaší situaci bylo nejlepší kontaktovat Český hydrometeorologický ústav, kde vám jistě poradí a kde jistě zaznamenali, pokud se na obloze dělo něco neobvyklého. S pozdravem a přáním pěkného dne Pavlína Tvrdá odd. informačních služeb

Národní technická knihovna

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvlastni-mrak-duvod-vyskyt-1

cs

Dobrý večer, před pár hodinami ve večerním čase byl na obloze zvláštní mrak. Určitě se nehnutě držel ve stejné podobě a na témže místě nejméně hodinu. Pokrýval oblohu (s drobnými trhlinami, jimiž probleskovalo slunce) až k zápanímu horizontu, od východní, téměř bezmračné oblohy se ohraničoval okrajem, který byl zcela vodorovný - jako podle pravítka. Jeho linie se táhla od obzoru k obzoru. na jih i na sever, možná do nekonečna. Později se na viditelných koncch linie okraje mraků (tedy na jihu a na severu) objevily drobné přesahy z mraku směrem na východ, ale světlejší, kdežto za přímou linií okraje mraků byla jeho plocha temnějšé, takže přímá linie původního mraku (tedy původního od chvíle, kdy jsem ho spatřila, nevylučuji, že měl předtím jinou podobu) byla stále dobře patrná. Později se celá obloha zatáhla, teď (po půl dvanácté v noci) je bez hvězd a asi je tedy zataženo, dokonce se mi zdá. že ještě vídím aspoň část té linie. - Co to prosím bylo za útvar? Odkud se vzala a jak byla možná ta přímá linie okraje mraků? A co to, že se vůbec nehnul? Má to nějaký zvláštní význam? Už se něco podobného někdy někde objevilo? Děkuji, I.Kultová

Vážená paní Kultová, Váš dotaz je velmi specifický a nejsem si jistá, zda Vám budeme moci adekvátně pomoci. Přestože jste nám poslala opravdu detailní popis mraků, zaměřila bych se pro příště spíše na jeho fotodokumentaci - takový materiál je rozhodně užitečnější a odborníkům by jistě usnadnil identifikaci inkriminovaného úkazu. Pátráte-li na vlastní pěst, doporučila bych Vám projít databázi mraků na této adrese:https://www.wmocloudatlas.org/home.htmlJedná se o mezinárodní atlas mraků, kde byste mohla nalézt odpovědi. Knihovna bohužel nevede evidenci meteorologických jevů, proto si myslím, že by ve Vaší situaci bylo nejlepší kontaktovat Český hydrometeorologický ústav, kde vám jistě poradí a kde jistě zaznamenali, pokud se na obloze dělo něco neobvyklého. S pozdravem a přáním pěkného dne Pavlína Tvrdá odd. informačních služeb

Dobrý večer, před pár hodinami ve večerním čase byl na obloze zvláštní mrak. Určitě se nehnutě držel ve stejné podobě a na témže místě nejméně hodinu. Pokrýval oblohu (s drobnými trhlinami, jimiž probleskovalo slunce) až k západnímu horizontu, od východní, téměř bezmračné oblohy se ohraničoval okrajem, který byl zcela vodorovný - jako podle pravítka. Jeho linie se táhla od obzoru k obzoru. na jih i na sever, možná do nekonečna. Později se na viditelných koncích linie okraje mraku (tedy na jihu a na severu) objevily drobné přesahy z mraku směrem na východ, ale světlejší, kdežto za přímou linií okraje mraku byla jeho plocha temnější, takže přímá linie původního mraku (tedy původního od chvíle, kdy jsem ho spatřila, nevylučuji, že měl předtím jinou podobu) byla stále dobře patrná. Později se celá obloha zatáhla, teď (po půl dvanácté v noci) je bez hvězd a asi je tedy zataženo, dokonce se mi zdá. že ještě vidím aspoň část té linie. - co to prosím bylo za útvar? Odkud se vzala a jak byla možná ta přímá linie okraje mraku? A co to, že se vůbec nehnul? Má to nějaký zvláštní význam? Už se něco podobného někdy někde objevilo? Děkuji, I.Kulová

Vážená paní pultová, váš dotaz je velmi specifický a nejsem si jistá, zda vám budeme moci adekvátně pomoci. Přestože jste nám poslala opravdu detailní popis mraku, zaměřila bych se pro příště spíše na jeho fotodokumentaci - takový materiál je rozhodně užitečnější a odborníkům by jistě usnadnil identifikaci inkriminovaného úkazu. Pátráte-li na vlastní pěst, doporučila bych vám projít databázi mraků na této adrese:http://www.wmocloudatlas.org/Home.htmlJedná se o mezinárodní atlas mraků, kde byste mohla nalézt odpovědi. Knihovna bohužel nevede evidenci meteorologických jevů, proto si myslím, že by ve vaší situaci bylo nejlepší kontaktovat Český hydrometeorologický ústav, kde vám jistě poradí a kde jistě zaznamenali, pokud se na obloze dělo něco neobvyklého. S pozdravem a přáním pěkného dne pavlína tvrdá odd. informačních služeb

zvláštní vězeň, Sonderhäftling

Dobrý den, prosím marně pátráme po přesné charakteristice tzv. sonderhäftling - zvláštní vězeň koncentračního tábora. Jaké měl zařazení a s ním spojené povinnosti,...Děkuji za odpověď.

Dobrý den, přestože jsem prošla mnoho publikací týkajících se koncentračních táborů i různých německých slovníků a encyklopedií, které máme v knihovně k dispozici, vysvětlení pojmu "sonderhäftling" není nikde uvedeno. V některých publikacích je toto slovo pouze zmíněno, bližší výklad však chybí.Podrobnější zmínku jsem nalezla pouze na internetu na německých stránkách vysvětlující pojmy užívané v souvislosti s koncentračními tábory, vizhttp://www.bpb.de/themen/4Y0713,0,0,Glossar.html. S pomocí jedné kolegyně jsme se pokusili německý text přeložit:"Jako Sonderhäftlinge, popřípadě Sippenhäflinge nebo také Untersuchungs a Schutzhäftlinge byli označováni vězni (zajatci) umísťování do zvláštního pro tento účel zabraného podlaží baráku v KT Ravensbrücku, kam byli posíláni na základě rozhodnutí oddělení Reichssicherheitshauptamtes. Obyčejně s nimi bylo zacházeno stejně jako s příslušníky SS, směli se denně procházet na vnitřním dvoře, mohli dostávat balíčky a někdy přijímat návštěvy na komandatuře. Nosili civilní oblečení, nebyli označováni žádnými vězeňskými čísly a byli nazýváni jménem. Tato privilegia jim však mohla být odebrána, ovšem na základě zvláštního rozkazu. To se dělo zvláště po atentátu na Hitlera uskutečněném 20. července 1944."Víme, že výrazem "sonderhäftling" byl konkrétně označován Georg Elser (na internetu je možné dohledat velké množství článků), Němec, který byl odpůrcem nacistického režimu a v roce 1939 se pokusil spáchat atentát na Hitlera. Ještě týž večer byl však zatknut a vyslýchán Gestapem, ale Gestapu se nepodařilo prokázat, že by atentátník byl ve spojení s nějakou cizí tajnou službou, jak se domnívalo. Elser stále tvrdil, že jednal osamoceně a to od podzimu 1938, kdy bylo zjevné, že se Hitler chystá uvrhnout Evropu a svět do nové války. Nacisté se pak ještě pokusili o jakousi zpravodajskou hru , když Elsera nepopravili, jak se všeobecně očekávalo, ale vsadili jako zvláštního vězně do koncentračního tábora Sachsenhausenu a pak v roce 1944 do Dachau. Stále čekali, že se jim nakonec podaří prokázat Elserovo napojení na nepřátelskou agenturu. Po konci války s ním měl být veden řádný soud.Když však již bylo zřejmé, že Německo válku prohraje, byl Elser v roce 1945 v Dachau popraven.Se jmény koncentračních táborů Sachsenhusen a Dachau je výraz sonderhäftling spojován nejvíce, ale podle kusých informací, které jsem našla, se domnívám, že mohl být v různých KT chápán odlišně.Pokud Vám mohu poradit, obrátila bych se přímo na památníky a muzea v místech koncentračních táborů Dachau(http://www.kz-gedenkstaette-dachau.de/englisch/content/) a Sachsenhausen (http://www.stiftung-bg.de/gums/en/index.htm), kde by Vám mohli poskytnout přesnější a hlavně jasné informace.Doufám, že jsem Vám alespoň trošku pomohla a přeji mnoho štěstí při dalším pátrání.

Národní knihovna ČR

politicke-vedy-politologie-politika-verejna-sprava-vojenstvi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvlastni-vezen-sonderhaftling

cs

Dobrý den, prosím marně pátráme po přesné charakteristice tzv. sonderhäftling - zvláštní vězeň koncentračního tábora. Jaké měl zařazení a s ním spojené povinnosti,...Děkuji za odpověď.

Dobrý den, přestože jsem prošla mnoho publikací týkajících se koncentračních táborů i různých německých slovníků a encyklopedií, které máme v knihovně k dispozici, vysvětlení pojmu "sonderhäftling" není nikde uvedeno. V některých publikacích je toto slovo pouze zmíněno, bližší výklad však chybí.Podrobnější zmínku jsem nalezla pouze na internetu na německých stránkách vysvětlující pojmy užívané v souvislosti s koncentračními tábory, vizhttp://www.bpb.de/themen/4Y0713,0,0,Glossar.html. S pomocí jedné kolegyně jsme se pokusili německý text přeložit:"Jako Sonderhäftlinge, popřípadě Sippenhäflinge nebo také Untersuchungs a Schutzhäftlinge byli označováni vězni (zajatci) umísťování do zvláštního pro tento účel zabraného podlaží baráku v KT Ravensbrücku, kam byli posíláni na základě rozhodnutí oddělení Reichssicherheitshauptamtes. Obyčejně s nimi bylo zacházeno stejně jako s příslušníky SS, směli se denně procházet na vnitřním dvoře, mohli dostávat balíčky a někdy přijímat návštěvy na komandatuře. Nosili civilní oblečení, nebyli označováni žádnými vězeňskými čísly a byli nazýváni jménem. Tato privilegia jim však mohla být odebrána, ovšem na základě zvláštního rozkazu. To se dělo zvláště po atentátu na Hitlera uskutečněném 20. července 1944."Víme, že výrazem "sonderhäftling" byl konkrétně označován Georg Elser (na internetu je možné dohledat velké množství článků), Němec, který byl odpůrcem nacistického režimu a v roce 1939 se pokusil spáchat atentát na Hitlera. Ještě týž večer byl však zatknut a vyslýchán Gestapem, ale Gestapu se nepodařilo prokázat, že by atentátník byl ve spojení s nějakou cizí tajnou službou, jak se domnívalo. Elser stále tvrdil, že jednal osamoceně a to od podzimu 1938, kdy bylo zjevné, že se Hitler chystá uvrhnout Evropu a svět do nové války. Nacisté se pak ještě pokusili o jakousi zpravodajskou hru , když Elsera nepopravili, jak se všeobecně očekávalo, ale vsadili jako zvláštního vězně do koncentračního tábora Sachsenhausenu a pak v roce 1944 do Dachau. Stále čekali, že se jim nakonec podaří prokázat Elserovo napojení na nepřátelskou agenturu. Po konci války s ním měl být veden řádný soud.Když však již bylo zřejmé, že Německo válku prohraje, byl Elser v roce 1945 v Dachau popraven.Se jmény koncentračních táborů Sachsenhusen a Dachau je výraz sonderhäftling spojován nejvíce, ale podle kusých informací, které jsem našla, se domnívám, že mohl být v různých KT chápán odlišně.Pokud Vám mohu poradit, obrátila bych se přímo na památníky a muzea v místech koncentračních táborů Dachau(http://www.kz-gedenkstaette-dachau.de/englisch/content/) a Sachsenhausen (http://www.stiftung-bg.de/gums/en/index.htm), kde by Vám mohli poskytnout přesnější a hlavně jasné informace.Doufám, že jsem Vám alespoň trošku pomohla a přeji mnoho štěstí při dalším pátrání.

Dobrý den, prosím marně pátráme po přesné charakteristice tzv. sonderhäftling - zvláštní vězeň koncentračního tábora. Jaké měl zařazení a s ním spojené povinnosti,...Děkuji za odpověď.

Dobrý den, přestože jsem prošla mnoho publikací týkajících se koncentračních táborů i různých německých slovníků a encyklopedií, které máme v knihovně k dispozici, vysvětlení pojmu "sonderhäftling" není nikde uvedeno. V některých publikacích je toto slovo pouze zmíněno, bližší výklad však chybí.Podrobnější zmínku jsem nalezla pouze na internetu na německých stránkách vysvětlující pojmy užívané v souvislosti s koncentračními tábory, vizhttp://www.blb.de/temen/4Y0713,0,0,Glosa.html. S pomocí jedné kolegyně jsme se pokusili německý text přeložit:"Jako Sonderhäftlinge, popřípadě Sippenhäflinge nebo také Untersuchungs a Schutzhäftlinge byli označováni vězni (zajatci) umísťování do zvláštního pro tento účel zabraného podlaží baráku v KT Ravensbrücku, kam byli posíláni na základě rozhodnutí oddělení Reichssicherheitshauptamtes. Obyčejně s nimi bylo zacházeno stejně jako s příslušníky ss, směli se denně procházet na vnitřním dvoře, mohli dostávat balíčky a někdy přijímat návštěvy na komandatuře. Nosili civilní oblečení, nebyli označováni žádnými vězeňskými čísly a byli nazýváni jménem. Tato privilegia jim však mohla být odebrána, ovšem na základě zvláštního rozkazu. To se dělo zvláště po atentátu na Hitlera uskutečněném 20. července 1944."Víme, že výrazem "sonderhäftling" byl konkrétně označován Georg Elber (na internetu je možné dohledat velké množství článků), Němec, který byl odpůrcem nacistického režimu a v roce 1939 se pokusil spáchat atentát na Hitlera. Ještě týž večer byl však zatknout a vyslýchán gestapem, ale gestapu se nepodařilo prokázat, že by atentátník byl ve spojení s nějakou cizí tajnou službou, jak se domnívalo. Elber stále tvrdil, že jednal osamoceně a to od podzimu 1938, kdy bylo zjevné, že se Hitler chystá uvrhnout Evropu a svět do nové války. Nacisté se pak ještě pokusili o jakousi zpravodajskou hru , když Elbera nepopravili, jak se všeobecně očekávalo, ale vsadili jako zvláštního vězně do koncentračního tábora Sachsenhausenu a pak v roce 1944 do Dachau. Stále čekali, že se jim nakonec podaří prokázat Eulerovo napojení na nepřátelskou agenturu. Po konci války s ním měl být veden řádný soud.Když však již bylo zřejmé, že Německo válku prohraje, byl Elber v roce 1945 v Dachau popraven.Se jmény koncentračních táborů Sachsenhausen a Dachau je výraz sonderhäftling spojován nejvíce, ale podle kusých informací, které jsem našla, se domnívám, že mohl být v různých KT chápán odlišně.Pokud vám mohu poradit, obrátila bych se přímo na památníky a muzea v místech koncentračních táborů Dachau(http://www.k-gedenkstaette-Dachau.de/English/comment/) a Sachsenhausen (http://www.stiftung-b.de/gum/en/index.htm), kde by vám mohli poskytnout přesnější a hlavně jasné informace.Doufám, že jsem vám alespoň trošku pomohla a přeji mnoho štěstí při dalším pátrání.

zvlastni znak

Dobry den,rada bych se zeptala,jak se jmunuje znakpro opakovani :-| | -

Dobrý den, omlouváme se za opožděnou odpověď. Pojmenování Vám uvedeného znaku se nám bohužel nepodařilo nalézt. V knize "Praktická typografie" je pouze uvedeno, že se uvozovky nepoužívají jako výraz opakování (což se běžně dělá na psacím stroji). Většinu opakovaných výrazů je nutné doplnit, někdy je možné použít opakovací znaménko (pomlčku nebo tildu). chybné užití uvozovky: oceán Atlantský " Tichý správně užití pomlčky nebo tildy: oceán Atlantský - Baltský oceán Atlantský ~ Baltský použitá literatura: KOČIČKA, Pavel ; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Praha : Computer Press, 2000. s. 62. ISBN 80-7226-385-4.

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvlastni-znak

cs

Dobrý den,ráda bych se zeptala,jak se jmunuje znakpro opakování :-| | -

Dobrý den, omlouváme se za opožděnou odpověď. Pojmenování Vám uvedeného znaku se nám bohužel nepodařilo nalézt. V knize "Praktická typografie" je pouze uvedeno, že se uvozovky nepoužívají jako výraz opakování (což se běžně dělá na psacím stroji). Většinu opakovaných výrazů je nutné doplnit, někdy je možné použít opakovací znaménko (pomlčku nebo tildu). chybné užití uvozovky: oceán Atlantský " Tichý správně užití pomlčky nebo tildy: oceán Atlantský - Baltský oceán Atlantský ~ Baltský použitá literatura: KOČIČKA, Pavel ; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Praha : Computer Press, 2000. s. 62. ISBN 80-7226-385-4.

Dobrý den,ráda bych se zeptala,jak se jmenuje znakpro opakovaně :-| | -

Dobrý den, omlouváme se za opožděnou odpověď. Pojmenování vám uvedeného znaku se nám bohužel nepodařilo nalézt. V knize "praktická typografie" je pouze uvedeno, že se uvozovky nepoužívají jako výraz opakování (což se běžně dělá na psacím stroji). Většinu opakovaných výrazů je nutné doplnit, někdy je možné použít opakovací znaménko (pomlčku nebo tilda). chybné užití uvozovky: oceán atlantský " tichý správně užití pomlčky nebo tildy: oceán atlantský - baltský oceán atlantský ~ baltský použitá literatura: KOČIČKA, Pavel ; BLAŽEK, Filip. Praktická typografie. Praha : Computer Press, 2000. s. 62. ISBN 80-7226-385-4.

Zvoní hrana

Dobrý den,prosím Vás o informaci ohledně původu sousloví "zvoní hrana". Význam je mi znám, zajímalo by mě však, z čeho pochází výraz "hrana" nahrazující zvon "umíráček".Děkuji

Dobrý den, hrana ve smyslu zvonit hrana - pomnožné podstatné jméno; zvonit hrana - zvonit za zemřelé; umíráček - je vžité, rozšířené mezi lidem od nepaměti. Podíváme - li se na popis zvonu, jak ji uvádí ve své knize Zvonařství zvonař Petr Rudolf Manoušek, jedna část zvonu se jmenuje hrana. Zvonové součásti: Dřevěný nosník, na kterém se zvon houpe, se nazývá hlava či hlavice,.. Horní část zvonu, za kterou zvon visí, je šestiramenná nebo čtyřramenná koruna... Vrchol zvonu pod korunou je nazýván čepec, pod ním je krk nebo také plášť... Nejširší místo ve spodní části je věnec... Pak už následuje hrana neboli špice... Samotný tvar zvonu, promítnutý do síly jeho stěny, se nazývá žebro (něm. "Glockenrippe"), nejsilnější místo věnce je rána (něm. "Schlag"). Uvnitř zvonu je zavěšeno kované srdce... Církevní obřady: jinak se zvoní ve všední den - jinak v neděli, svůj význam mají i přestávky mezi zvoněním...zvonění před svátky, při mších, při křtu, svatbě nebo pohřbu. "Hrana" se zvoní mezi 12. a 13. hodinou polední střídavě všemi zvony a největším z nich - to podle vážnosti zemřelého; odtud rčení "komu zvoní hrana"... Volně čerpáno z: http://www.ereading.cz/nakladatele/data/ebooks/1870_preview.pdf Zdroj: MANOUŠEK, Petr Rudolf. Zvonařství. Praha: Grada Publishing, 2006. http://nase-rec.ujc.cas.cz/archiv.php?art=2126 Hrany, hrana (T. H.) Že by pomnožné jméno hrany, hrana (posmrtné zvonění) bylo příbuzné s ruským choroníť (schovávati, pohřbívati), pochoroníť, póchorony (pohřeb), nevěříme, protože se ruské ch nesrovnává s českým h (ruské choroníť = české chrániti; k významu srv. české chovati, schovati, pochovati)... Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10 Na hraně Autor: Jaromír Slomek,10.04.2010 "Bývávalo jasno, co je hrana, co jsou hrana (v otázce, komu zvoní hrana, kterou zvláště čtenáři Johna Donna a Ernesta Hemingwaye dobře znají, se to slovo tváří jako singulár, jenže je to podstatné jméno pomnožné: ta hrana, bez těch hran, těm hranám atd.), tedy, jak nás poučuje Příruční slovník jazyka českého (http://bara.ujc.cas.cz/psjc/), "slavnostní vyzvánění za zemřelého po poledni ve dnech mezi úmrtím a pohřbením", co je hráň (pomocná podpěra při rubání) a co je hranice - ta mívala a propána snad dosud má několik významů, už dávno je zachytil výše citovaný slovník..." http://jaromir-slomek.blog.tyden.cz/clanky/3989/na-hrane.html

Národní knihovna ČR

Jazyk, lingvistika a literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvoni-hrana

cs

Dobrý den,prosím Vás o informaci ohledně původu sousloví "zvoní hrana". Význam je mi znám, zajímalo by mě však, z čeho pochází výraz "hrana" nahrazující zvon "umíráček".Děkuji

Dobrý den, hrana ve smyslu zvonit hrana - pomnožné podstatné jméno; zvonit hrana - zvonit za zemřelé; umíráček - je vžité, rozšířené mezi lidem od nepaměti. Podíváme - li se na popis zvonu, jak ji uvádí ve své knize Zvonařství zvonař Petr Rudolf Manoušek, jedna část zvonu se jmenuje hrana. Zvonové součásti: Dřevěný nosník, na kterém se zvon houpe, se nazývá hlava či hlavice,.. Horní část zvonu, za kterou zvon visí, je šestiramenná nebo čtyřramenná koruna... Vrchol zvonu pod korunou je nazýván čepec, pod ním je krk nebo také plášť... Nejširší místo ve spodní části je věnec... Pak už následuje hrana neboli špice... Samotný tvar zvonu, promítnutý do síly jeho stěny, se nazývá žebro (něm. "Glockenrippe"), nejsilnější místo věnce je rána (něm. "Schlag"). Uvnitř zvonu je zavěšeno kované srdce... Církevní obřady: jinak se zvoní ve všední den - jinak v neděli, svůj význam mají i přestávky mezi zvoněním...zvonění před svátky, při mších, při křtu, svatbě nebo pohřbu. "Hrana" se zvoní mezi 12. a 13. hodinou polední střídavě všemi zvony a největším z nich - to podle vážnosti zemřelého; odtud rčení "komu zvoní hrana"... Volně čerpáno z: http://www.ereading.cz/nakladatelé/data/ebooks/1870_preview.pdf Zdroj: MANOUŠEK, Petr Rudolf. Zvonařství. Praha: Grada Publishing, 2006. http://nase-řeč.újč.cas.cz/archiv.php?art=2126 Hrany, hrana (T. H.) Že by pomnožné jméno hrany, hrana (posmrtné zvonění) bylo příbuzné s ruským choroníť (schovávati, pohřbívati), pochoroníť, póchorony (pohřeb), nevěříme, protože se ruské ch nesrovnává s českým h (ruské choroníť = české chrániti; k významu srv. české chovati, schovati, pochovati)... Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10 Na hraně Autor: Jaromír Slomek,10.04.2010 "Bývávalo jasno, co je hrana, co jsou hrana (v otázce, komu zvoní hrana, kterou zvláště čtenáři Johna Donna a Ernesta Hemingwaye dobře znají, se to slovo tváří jako singulár, jenže je to podstatné jméno pomnožné: ta hrana, bez těch hran, těm hranám atd.), tedy, jak nás poučuje Příruční slovník jazyka českého (http://bára.újč.cas.cz/psjc/), "slavnostní vyzvánění za zemřelého po poledni ve dnech mezi úmrtím a pohřbením", co je hráň (pomocná podpěra při rubání) a co je hranice - ta mívala a propána snad dosud má několik významů, už dávno je zachytil výše citovaný slovník..." http://jaromír-slomek.blog.týden.cz/články/3989/na-hraně.html

Dobrý den,prosím vás o informaci ohledně původu sousloví "zvoní hrana". Význam je mi znám, zajímalo by mě však, z čeho pochází výraz "hrana" nahrazující zvon "umíráček".Děkuji

Dobrý den, hrana ve smyslu zvonit hrana - pomnožné podstatné jméno; zvonit hrana - zvonit za zemřelé; umíráček - je vžité, rozšířené mezi lidem od nepaměti. Podíváme - li se na popis zvonu, jak ji uvádí ve své knize zvonařství zvonař Petr Rudolf Manoušek, jedna část zvonu se jmenuje hrana. Zvonové součásti: Dřevěný nosník, na kterém se zvon houpe, se nazývá hlava či hlavice,.. Horní část zvonu, za kterou zvon visí, je šestiranná nebo čtyřramenná koruna... Vrchol zvonu pod korunou je nazýván čepec, pod ním je krk nebo také plášť... Nejširší místo ve spodní části je věnec... Pak už následuje hrana neboli špice... Samotný tvar zvonu, promítnutý do síly jeho stěny, se nazývá žebro (něm. "Glockenrippe"), nejsilnější místo věnce je rána (něm. "schla"). Uvnitř zvonu je zavěšeno kované srdce... Církevní obřady: jinak se zvoní ve všední den - jinak v neděli, svůj význam mají i přestávky mezi zvoněním...zvonění před svátky, při mších, při křtu, svatbě nebo pohřbu. "hrana" se zvoní mezi 12. a 13. hodinou polední střídavě všemi zvony a největším z nich - to podle vážnosti zemřelého; odtud rčení "komu zvoní hrana"... Volně čerpáno z: http://www.reading.cz/nakladatele/data/book/1870_review.pdf zdroj: MANOUŠEK, Petr Rudolf. Zvonařství. Praha: Grada Publishing, 2006. http://nase-re.ují.cas.cz/archiv.ph?art=2126 hrany, hrana (T. H.) Že by pomnožná jméno hrany, hrana (posmrtné zvonění) bylo příbuzné s ruským chorobní (schovávat, pohřbívat), pochoroníť, póchorony (pohřeb), nevěříme, protože se ruské ch nesrovnává s českým h (ruské chorobní = české chránit; k významu sv. české chovati, schovat, pochovati)... Naše řeč, ročník 7 (1923), číslo 10 na hraně autor: Jaromír Slomek,10.04.2010 "bývávalo jasno, co je hrana, co jsou hrana (v otázce, komu zvoní hrana, kterou zvláště čtenáři Johna Donna a Ernesta Hemingwaye dobře znají, se to slovo tváří jako singulár, jenže je to podstatné jméno pomnožná: ta hrana, bez těch hran, těm hranám atd.), tedy, jak nás poučuje příruční slovník jazyka českého (http://bar.ují.cas.cz/psic/), "slavnostní vyzvánění za zemřelého po poledni ve dnech mezi úmrtím a pohřbení", co je hrán (pomocná podpěra při rubání) a co je hranice - ta mívala a propána snad dosud má několik významů, už dávno je zachytil výše citovaný slovník..." http://Jaromír-Slomek.blok.týden.cz/clánky/3989/na-hraně.html

Zvony kostela Nejsvětější Trojice v Nadějkově

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele Nejsvětější Trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den,zvony v kostele Nejsvatější Trojice v Nadějkově jsou v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně:"Zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobnýpás: nejhořeji perlovec, pod ním faunovité karyatýdy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis:HANC CAMPANAM ANTONIVS LB. A FEVERSTEIN ET FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIES. CONIVNCTVS CVM IOANNO COMITISSA A STERNBERG ET PROLIBVS FRANCISCO ET ANTONIO AD HANC AEDEM SS. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINVS ET PATRONVS HVIVS BONI ANNO 1791 FIERI FECIT Na druhé straně pláště polovypuklina Nejsvatější trojice a nápis:HAEC CAMPANA FUSA EST A WENCESLAO FRANK AERI FVSORE CAESAREO PRAGAE A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm vys., 49 cm šir. Při hořejším okraji stylizované listoví.Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis:A.D. 1728.Na druhé straně polovypuklina sv.Víta. Zvon 3., 28 cm vys., 38 cm šir.Při hořejší obrubě barokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory.Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský.V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systémuKramerius:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&author= (svazek- Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Národní knihovna ČR

Umění, architektura, muzeologie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvony-kostela-nejsvetejsi-trojice-v-nadejkove

cs

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele Nejsvětější Trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den,zvony v kostele Nejsvatější Trojice v Nadějkově jsou v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně:"Zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobnýpás: nejhořeji perlovec, pod ním faunovité karyatýdy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis:HANČ CAMPANÁM ANTONIVS LB. A FEVERSTEIN ET FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIES. CONIVNCTVS CVM IOANNO COMITISSA A STERNBERG ET PROLIBVS FRANCISCO ET ANTONIO AD HANČ AEDEM SŠ. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINVS ET PATRONVS HVIVS BONI ANNO 1791 FIERI FECIT Na druhé straně pláště polovypuklina Nejsvatější trojice a nápis:HAEC CAMPANA FUSA EST A WENCESLAO FRANK AERI FVSORE CAESAREO PRAGAE A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm výš., 49 cm šír. Při hořejším okraji stylizované listoví.Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis:A.D. 1728.Na druhé straně polovypuklina sv.Vítá. Zvon 3., 28 cm výš., 38 cm šír.Při hořejší obrubě barokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory.Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský.V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systémuKramerius:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&author= (svazek- Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele nejsvětější trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den,zvony v kostele nejsvětější trojice v Nadějkově jsou v knize "soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně:"Zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobnýpás: nejhořejší perlovej, pod ním kunovité karyatidy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis:HAN CAMPANA ANTONIUS LB. A FEUERSTEIN T FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIER. CONIVNCTVS CVVM IOAN COMITISSA a STERNBERG T PROLIV FRANCISCO T ANTONIO a ANC EDEM S. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINUS EU PATRON HIV BONN ANNA 1791 FIERY FECIT na druhé straně pláště polovypuklina nejsvětější trojice a nápis:AEC CAMPANO USA EST a WENCESLAO FRANK AERO FVSORE CAESAREM PRAGA A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm vis., 49 cm sir. Při hořejším okraji stylizované listoví.Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis:A.D. 1728.Na druhé straně polovypuklina sv.Víta. Zvon 3., 28 cm vis., 38 cm sir.Při hořejší obrubě brokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory.Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, politický okres sedlčanský.V Praze : Nákladem archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systémuKramerius:http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&Author= (svazek- soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Zvony v Nadějkově

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele Nejsvětější Trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den, zvony v kostele Nejsvatější Trojice v Nadějkově jsou v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně: "Zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobný pás: nejhořeji perlovec, pod ním faunovité karyatýdy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis: HANC CAMPANAM ANTONIVS LB. A FEVERSTEIN ET FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIES. CONIVNCTVS CVM IOANNO COMITISSA A STERNBERG ET PROLIBVS FRANCISCO ET ANTONIO AD HANC AEDEM SS. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINVS ET PATRONVS HVIVS BONI ANNO 1791 FIERI FECIT Na druhé straně pláště polovypuklina Nejsvatější trojice a nápis: HAEC CAMPANA FUSA EST A WENCESLAO FRANK AERI FVSORE CAESAREO PRAGAE A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm vys., 49 cm šir. Při hořejším okraji stylizované listoví. Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis: A.D. 1728. Na druhé straně polovypuklina sv.Víta. Zvon 3., 28 cm vys., 38 cm šir. Při hořejší obrubě barokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory. Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systému Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&author= (svazek - Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Národní knihovna ČR

Historie a pomocné historické vědy. Biografické studie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvony-v-nadejkove

cs

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele Nejsvětější Trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITTLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den, zvony v kostele Nejsvatější Trojice v Nadějkově jsou v knize "Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně: "Zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobný pás: nejhořeji perlovec, pod ním faunovité karyatýdy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis: HANČ CAMPANÁM ANTONIVS LB. A FEVERSTEIN ET FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIES. CONIVNCTVS CVM IOANNO COMITISSA A STERNBERG ET PROLIBVS FRANCISCO ET ANTONIO AD HANČ AEDEM SŠ. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINVS ET PATRONVS HVIVS BONI ANNO 1791 FIERI FECIT Na druhé straně pláště polovypuklina Nejsvatější trojice a nápis: HAEC CAMPANA FUSA EST A WENCESLAO FRANK AERI FVSORE CAESAREO PRAGAE A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm výš., 49 cm šír. Při hořejším okraji stylizované listoví. Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis: A.D. 1728. Na druhé straně polovypuklina sv.Vítá. Zvon 3., 28 cm výš., 38 cm šír. Při hořejší obrubě barokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory. Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, Politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem Archaeologické kommisse při České akadamii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systému Kramerius:http://kramerius.nkp.cz/kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&author= (svazek - Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Dobrý den,mohla bych poprosit o popis tří zvonů v kostele nejsvětější trojice v Nadějkově (z knihy PODLAHA, Antonín; ŠITLER, Eduard. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX.století. III, politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898)?Děkuji

Dobrý den, zvony v kostele nejsvětější trojice v Nadějkově jsou v knize "soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III. Politický okres sedlčanský" popsány následovně: "zvon 1., průměr 66 cm, výška 49 cm. Při hořejším okraji 8 cm široký ozdobný pás: nejhořejší perlovej, pod ním kunovité karyatidy z nichž bodlákový ornament se vyvíjí. Na plášti Feueršteinský znak a nápis: HAN CAMPANA ANTONIUS LB. A FEUERSTEIN T FEVERSTEINSBERG SVPREMVS VIGILIARVM PRAEFECTVS S.C.MAIER. CONIVNCTVS CVVM IOAN COMITISSA a STERNBERG T PROLIV FRANCISCO T ANTONIO a ANC EDEM S. TRINITATIS NADEIKOVII CONSECRATAM TAMQVAM DOMINUS EU PATRON HIV BONN ANNA 1791 FIERY FECIT na druhé straně pláště polovypuklina nejsvětější trojice a nápis: AEC CAMPANO USA EST a WENCESLAO FRANK AERO FVSORE CAESAREM PRAGA A. 1791. Při dolejším okraji prostý ornament z drobných akantových lupínků. Zvon 2., 36 cm vis., 49 cm sir. Při hořejším okraji stylizované listoví. Na plášti týž znak jako nad vítězným obloukem v kostele a nad ním nápis: A.D. 1728. Na druhé straně polovypuklina sv.Víta. Zvon 3., 28 cm vis., 38 cm sir. Při hořejší obrubě brokový ornament, na plášti polovypuklina sv. Barbory. Při dolejším okraji letopočet 1743." PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století. III, politický okres sedlčanský. V Praze : Nákladem archeologické komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1898. str. 56,57. Zmíněný dokument by měl být již volně dostupný také v rámci systému Kramerius:http://Kramerius.nku.cz/Kramerius/MShowMonograph.do?id=23563&Author= (svazek - soupis památek historických a uměleckých v království Českém od pravěku do počátku XIX. století - 3)

Zvrácený pojem vlastnictví

Dobrý den,nevíte jakého deliktu se měl v románu Zlá krev Vladimíra Neffa dopustit Karel Pecold, když byl odsouzen za "přečin zvráceného pojmu vlastnictví"?Chtěl jsem totiž v tehdejším trestním zákoníku (117/1852 ř. z.) najít odpovídající paragraf, ale nemohl jsem jej tam naleznout.

Dobrý den, veZlé krviVladimíra Neffa je důvod odsouzení Karla Pecolda vypsán jako "zločin křivého svědectví, zločin urážky Jeho Veličenstva, zločin pobuřování a přečinem zvráceného pojmu vlastnictví." (s. 227, 1987) V pasáži věnované soudu se tematizuje jako jeho hlavní provinění křivé svědectví a urážka Jejího Veličenstva; "zvrácený pojem vlastnictví" by snad mohl odkazovat na příchylnost Karla Pecolda k dobovým socialistům a jeho – dnešním slovníkem – levicové smýšlení. Ostatně se o něm v knize (v pozdějších pasážích u jeho dalších přestupcích) hovoří jako o "socialistovi" (např. na s. 269) Úprava tohoto typu přečinu by nesouvisela s trestním zákoníkem (pro dobu děje románu – 80. léta 19. století – by platil 117/1873 Ř. z.), ale s občanským zákoníkem, tj. s tzv. Všeobecným občanským zákoníkem z roku 1811. Tam je vlastnictví jako takové definováno a dále rozvíjeno v právním smyslu. Termín "zvrácený pojem (vlastnictví)" se zde ovšem nevyskytuje. Neff tak mohl v knize v dané části pouze vybraným slovním spojením popsat "překroucený", "jiný" náhled na vlastnictví, než byl ten většinový. A toto slovní spojení nemuselo odpovídat žádnému kodifikovanému právnímu pojmu ze zákona. Výčet zločinů na začátku kapitoly "Hrdinové" se ovšem jeví jako kdyby byl právě sestaven na základě zákoníku – a to díky uvozovací větě "Vinen,jak řečeno v rozsudku(…)" (s. 227, 1987). Tedy chápeme Váš záměr dohledat pojem v dobových zákonech. Pro odbornou konzultaci pojmů z právního prostředí Vám doporučujeme kontaktovat odborníky, např. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy ([email protected], fakulty:https://www.prf.cuni.cz/fakulta/ustavy-a-centra).

Národní knihovna ČR

Právo

Trestní řád 119/1852 Ř. z., 119/1873 Ř. z., [online, cit. 8. 9. 2023] URL:http://spcp.prf.cuni.cz/lex/tz-1852.htmObecný zákoník občanský 946/1811, [online, cit. 8. 9. 2023] URL:https://www.beck-online.cz/bo/index.seamHORÁK, Ondřej. K proměnám koncepce vlastnického práva od rakouských ústav do současnosti. in Právník 12, 2017. [online, cit. 8. 9. 2023] URL:https://www.ilaw.cas.cz/cas[…]&search_match_words=allJABLONICKÝ. Tomáš. Dějiny trestního práva v českých zemích v letech 1848 až 1989. Disertační práce. Praha, 2013. Univerzita Karlova, Právnická fakulta. Dostupné online:https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/105730[cit. 8. 9. 2023]NEFF, Vladimír a Blahoslav DOKOUPIL. Zlá krev. Praha: Československý spisovatel, 1987, 317 s.ŠAUR, František. Kodifikace občanského práva v českých zemích v letech 1918-1964. Diplomová práce. Praha, 2007. Univerzita Karlova, Právnická fakulta. Dostupné online:https://dspace.cuni.cz/handle/20.500.11956/9524[cit. 8. 9. 2023]

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvraceny-pojem-vlastnictvi

cs

Dobrý den,nevíte jakého deliktu se měl v románu Zlá krev Vladimíra Neffa dopustit Karel Pecold, když byl odsouzen za "přečin zvráceného pojmu vlastnictví"?Chtěl jsem totiž v tehdejším trestním zákoníku (117/1852 ř. z.) najít odpovídající paragraf, ale nemohl jsem jej tam naleznout.

Dobrý den, veZlé krviVladimíra Neffa je důvod odsouzení Karla Pecolda vypsán jako "zločin křivého svědectví, zločin urážky Jeho Veličenstva, zločin pobuřování a přečinem zvráceného pojmu vlastnictví." (s. 227, 1987) V pasáži věnované soudu se tematizuje jako jeho hlavní provinění křivé svědectví a urážka Jejího Veličenstva; "zvrácený pojem vlastnictví" by snad mohl odkazovat na příchylnost Karla Pecolda k dobovým socialistům a jeho – dnešním slovníkem – levicové smýšlení. Ostatně se o něm v knize (v pozdějších pasážích u jeho dalších přestupcích) hovoří jako o "socialistovi" (např. na s. 269) Úprava tohoto typu přečinu by nesouvisela s trestním zákoníkem (pro dobu děje románu – 80. léta 19. století – by platil 117/1873 Ř. z.), ale s občanským zákoníkem, tj. s tzv. Všeobecným občanským zákoníkem z roku 1811. Tam je vlastnictví jako takové definováno a dále rozvíjeno v právním smyslu. Termín "zvrácený pojem (vlastnictví)" se zde ovšem nevyskytuje. Neff tak mohl v knize v dané části pouze vybraným slovním spojením popsat "překroucený", "jiný" náhled na vlastnictví, než byl ten většinový. A toto slovní spojení nemuselo odpovídat žádnému kodifikovanému právnímu pojmu ze zákona. Výčet zločinů na začátku kapitoly "Hrdinové" se ovšem jeví jako kdyby byl právě sestaven na základě zákoníku – a to díky uvozovací větě "Vinen,jak řečeno v rozsudku(…)" (s. 227, 1987). Tedy chápeme Váš záměr dohledat pojem v dobových zákonech. Pro odbornou konzultaci pojmů z právního prostředí Vám doporučujeme kontaktovat odborníky, např. z Právnické fakulty Univerzity Karlovy (knihovna@přf.cuni.cz, fakulty:https://www.přf.cuni.cz/fakulta/ústavy-a-centra).

Dobrý den,nevíte jakého deliktu se měl v románu zlá krev Vladimíra Neffa dopustit Karel Pecl, když byl odsouzen za "přečin zvráceného pojmu vlastnictví"?Chtěl jsem totiž v tehdejším trestním zákoníku (117/1852 ř. z.) najít odpovídající paragraf, ale nemohl jsem jej tam naleznout.

Dobrý den, vezl krviVladimíra Neffa je důvod odsouzení Karla Polda vypsán jako "zločin křivého svědectví, zločin urážky jeho veličenstva, zločin pobuřování a přečinem zvráceného pojmu vlastnictví." (s. 227, 1987) v pasáži věnované soudu se tematizuje jako jeho hlavní provinění křivé svědectví a urážka jejího veličenstva; "zvrácený pojem vlastnictví" by snad mohl odkazovat na příchylnost Karla Polda k dobovým socialistům a jeho – dnešním slovníkem – levicové smýšlení. Ostatně se o něm v knize (v pozdějších pasážích u jeho dalších přestupcích) hovoří jako o "socialistovi" (např. na s. 269) úprava tohoto typu přečinu by nesouvisela s trestním zákoníkem (pro dobu děje románu – 80. léta 19. století – by platil 117/1873 Ř. z.), ale s občanským zákoníkem, tj. s tzv. Všeobecným občanským zákoníkem z roku 1811. Tam je vlastnictví jako takové definováno a dále rozvíjeno v právním smyslu. Termín "zvrácený pojem (vlastnictví)" se zde ovšem nevyskytuje. Neff tak mohl v knize v dané části pouze vybraným slovním spojením popsat "překroucený", "jiný" náhled na vlastnictví, než byl ten většinový. A toto slovní spojení nemuselo odpovídat žádnému kodifikovanému právnímu pojmu ze zákona. Výčet zločinů na začátku kapitoly "Hrdinové" se ovšem jeví jako kdyby byl právě sestaven na základě zákoníku – a to díky uvozovací větě "vinen,jak řečeno v rozsudku(…)" (s. 227, 1987). Tedy chápeme váš záměr dohledat pojem v dobových zákonech. Pro odbornou konzultaci pojmů z právního prostředí vám doporučujeme kontaktovat odborníky, např. z právnické fakulty univerzity Karlovy ([email protected], fakulty:http://www.prof.Cuny.cz/fakulta/ústavy-a-centra).

Zvuk v kakau

Dobry den,do hrnecku vlijete horké mléko, vsypete kakao a zamícháte. Pokud lžičku nevyndáte, ale budete s ní jemně ťukat o dno, bude se v čase postupně měnit vydávaný zvuk. Dokážete určit, zda bude tón klesat či stoupat? A zdůvodnit proč přesně?

Dobrý den,na úvod by se asi hodilo poznamenat, ze daný typ úloh je extremně složitý na výpočty a podobné úlohy je lepší řešit experimentálně.Samotné cinkání jsou vlastní kmity hrnečku, který má na jednom okraji volný povrch (trakce je nulová) a na druhém je propojený s tou kapalinou, kde trakce je rovná tlaku v hrnečku. Takže ten cinkot bude hodně provázaný s kakaem a i jeho usazování tón ovlivňuje.Rychlost zvuku v libovolné látce závisí na její "tuhosti" (ta pak může být vyjádřena  například modulem objemové pružnosti) a hustotě. U molekul dochází ke změně vazebných sil - čím máme "tužší" materiál, tím rychleji se vrací jeho vychýlené částice zpět (zvuk je rychlejší), čím má větší hustotu, tím je vracení těžší a zvuk pomalejší. Platí vztah v=SQRT(K/rho), kde K je převrácená hodnota stačitelnosti kapaliny a rho je její hustota.S klesající teplotou klesá u kapaliny rychlost zvuku (narozdíl do pevných látek), tedy další snižování rychlosti zvuku způsobuje klesající teplota (což v daném případě nastává také, neboť bude docházet k ochlazování soustavy).Za jistých zjednodušujících předpokladů můžeme tedy konstatovat, že tón bude klesat.Přesný výpočet by byl extrémně složitý, se zahrnutím dalších parametrů (jako je vír v kapalině a především nestejnost hustoty v celém objemu, případně by i obsah volného nerozpuštěného vzduchu v kapalině) by výpočty značně narostly. Celkově by ale i tak mělo být splněno, že tón bude klesat.

Knihovna Matematicko-fyzikální fakulty UK

Fyzika a příbuzné vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvuk-v-kakau

cs

Dobrý den,do hrnečku vlijete horké mléko, vsypete kakao a zamícháte. Pokud lžičku nevyndáte, ale budete s ní jemně ťukat o dno, bude se v čase postupně měnit vydávaný zvuk. Dokážete určit, zda bude tón klesat či stoupat? A zdůvodnit proč přesně?

Dobrý den,na úvod by se asi hodilo poznamenat, že daný typ úloh je extrémně složitý na výpočty a podobné úlohy je lepší řešit experimentálně.Samotné cinkání jsou vlastní kmity hrnečku, který má na jednom okraji volný povrch (trakce je nulová) a na druhém je propojený s tou kapalinou, kde trakce je rovná tlaku v hrnečku. Takže ten cinkot bude hodně provázaný s kakaem a i jeho usazování tón ovlivňuje.Rychlost zvuku v libovolné látce závisí na její "tuhosti" (ta pak může být vyjádřena  například modulem objemové pružnosti) a hustotě. U molekul dochází ke změně vazebných sil - čím máme "tužší" materiál, tím rychleji se vrací jeho vychýlené částice zpět (zvuk je rychlejší), čím má větší hustotu, tím je vrácení těžší a zvuk pomalejší. Platí vztah v=SQRT(K/rho), kde K je převrácená hodnota stačitelnosti kapaliny a rho je její hustota.S klesající teplotou klesá u kapaliny rychlost zvuku (narozdíl do pevných látek), tedy další snižování rychlosti zvuku způsobuje klesající teplota (což v daném případě nastává také, neboť bude docházet k ochlazování soustavy).Za jistých zjednodušujících předpokladů můžeme tedy konstatovat, že tón bude klesat.Přesný výpočet by byl extrémně složitý, se zahrnutím dalších parametrů (jako je vír v kapalině a především nestejnost hustoty v celém objemu, případně by i obsah volného nerozpuštěného vzduchu v kapalině) by výpočty značně narostly. Celkově by ale i tak mělo být splněno, že tón bude klesat.

Dobrý den,do hrnečku vlijete horké mléko, vsypeme kakao a zamícháte. Pokud lžičku nevyndáte, ale budete s ní jemně ťukat o dno, bude se v čase postupně měnit vydávaný zvuk. Dokážete určit, zda bude tón klesat či stoupat? A zdůvodnit proč přesně?

Dobrý den,na úvod by se asi hodilo poznamenat, že daný typ úloh je extrémně složitý na výpočty a podobné úlohy je lepší řešit experimentálně.Samotné cinkání jsou vlastní kmity hrnečku, který má na jednom okraji volný povrch (trakce je nulová) a na druhém je propojený s tou kapalinou, kde trakce je rovná tlaku v hrnečku. Takže ten cinkot bude hodně provázaný s kakaem a i jeho usazování tón ovlivňuje.Rychlost zvuku v libovolné látce závisí na její "tuhosti" (ta pak může být vyjádřena  například modulem objemové pružnosti) a hustotě. U molekul dochází ke změně vazebných sil - čím máme "tužší" materiál, tím rychleji se vrací jeho vychýlené částice zpět (zvuk je rychlejší), čím má větší hustotu, tím je vracení těžší a zvuk pomalejší. Platí vztah v=SMRT(K/ho), kde K je převrácená hodnota stlačitelnosti kapaliny a ho je její hustota.S klesající teplotou klesá u kapaliny rychlost zvuku (narozdíl do pevných látek), tedy další snižování rychlosti zvuku způsobuje klesající teplota (což v daném případě nastává také, neboť bude docházet k ochlazování soustavy).Za jistých zjednodušujících předpokladů můžeme tedy konstatovat, že tón bude klesat.Přesný výpočet by byl extrémně složitý, se zahrnutím dalších parametrů (jako je vír v kapalině a především nestejnost hustoty v celém objemu, případně by i obsah volného nerozpuštěného vzduchu v kapalině) by výpočty značně narostly. Celkově by ale i tak mělo být splněno, že tón bude klesat.

zvuková knihovna

Dobrý den, nabízíte i audio kniky ? A půjčujete je i vidomým? Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, audioknihy si můžete půjčit v hudebním oddělení. Jinak se zvukové knihy půjčují ve zvukové knihovně pouze nevidomým a slabozrakým, k registraci do této půjčovny je potřeba kopie průkazu ZTP/P nebo potvrzení očního lékaře o těžké zrakové vadě.

Hradec Králové

Knihovna města Hradce Králové

Informace o knihovně

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvukova-knihovna-1

cs

Dobrý den, nabízíte i audio kniky ? A půjčujete je i vidomým? Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, audioknihy si můžete půjčit v hudebním oddělení. Jinak se zvukové knihy půjčují ve zvukové knihovně pouze nevidomým a slabozrakým, k registraci do této půjčovny je potřeba kopie průkazu ZTP/P nebo potvrzení očního lékaře o těžké zrakové vadě.

Dobrý den, nabízíte i audio knihy ? A půjčujete je i vědomým? Předem děkuji za odpověď

Dobrý den, audioknihy si můžete půjčit v hudebním oddělení. Jinak se zvukové knihy půjčují ve zvukové knihovně pouze nevidomým a slabozrakým, k registraci do této půjčovny je potřeba kopie průkazu ZTP/P nebo potvrzení očního lékaře o těžké zrakové vadě.

Zvuková nahrávka hlasu Aloise Jiráska

Dobrý den, existuje zvukový záznam projevu, čtení (jakýkoliv) záznam s hlasem spisovatele Aloise Jiráska?

Dobrý den, v dostupných zdrojích jsme záznam hlasu Aloise Jiráska nedohledali, Oddělení hudební NK ČR nedisponuje záznamy tohoto typu. Doporučovali bychom Vám se obrátit jako badatel na Archivní a programové fondy Českého rozhlasu, kde by Vám mohli poradit. Jestliže byl ve 20. letech 20. století zaznamenán hlasový projev Aloise Jiráska, pravděpodobně záznam prováděl právě ČRo (tehdy Radiojournal). Příslušné oddělení ČRo můžete kontaktovat skrze webový formulář nebo e-mailovou adresu, více informací nahttps://informace.rozhlas.cz/kontakt-7965126.

Národní knihovna ČR

Hudba

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvukova-nahravka-hlasu-aloise-jiraska

cs

Dobrý den, existuje zvukový záznam projevu, čtení (jakýkoliv) záznam s hlasem spisovatele Aloise Jiráska?

Dobrý den, v dostupných zdrojích jsme záznam hlasů Aloise Jiráska nedohledali, Oddělení hudební NK ČR nedisponuje záznamy tohoto typu. Doporučovali bychom Vám se obrátit jako badatel na Archivní a programové fondy Českého rozhlasu, kde by Vám mohli poradit. Jestliže byl ve 20. letech 20. století zaznamenán hlasový projev Aloise Jiráska, pravděpodobně záznam prováděl právě ČRo (tehdy Radiojournal). Příslušné oddělení ČRo můžete kontaktovat skrze webový formulář nebo e-mailovou adresu, více informací nahttps://informace.rozhlas.cz/kontakt-7965126.

Dobrý den, existuje zvukový záznam projevu, čtení (jakýkoliv) záznam s hlasem spisovatele Aloise Jiráska?

Dobrý den, v dostupných zdrojích jsme záznam hlasu Aloise Jiráska nedohledal, oddělení hudební NK ČR nedisponuje záznamy tohoto typu. Doporučovali bychom vám se obrátit jako badatel na archivní a programové fondy Českého rozhlasu, kde by vám mohli poradit. Jestliže byl ve 20. letech 20. století zaznamenán hlasový projev Aloise Jiráska, pravděpodobně záznam prováděl právě ČRo (tehdy Radiojournal). Příslušné oddělení ČRo můžete kontaktovat skrze webový formulář nebo e-mailovou adresu, více informací nahttps://informace.rozhlas.cz/kontakt-7965126.

zvukové dokumenty

Máme oznámit NK skutečnost, že provádíme prezenční půjčování zvukových dokumentů? Jedná se o dětské výukové programy na CD romech.

Předmětem smlouvy o půjčování zvukových záznamů jsou pouze zvukové záznamy. Pokud půjčujete nějaké zvukové záznamy, tak bych doporučoval se pro pořádek zaregistrovat. Pokud ale ve skutečnosti prezenčně půjčujete jen zvukově obrazové dokumenty (coz by vyukove CD mohla byt), potom to neni potreba hlasit.

Národní knihovna ČR

Knihovnictví, informatika, všeobecné, referenční literatura

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvukove-dokumenty

cs

Máme oznámit NK skutečnost, že provádíme prezenční půjčování zvukových dokumentů? Jedná se o dětské výukové programy na CD romech.

Předmětem smlouvy o půjčování zvukových záznamů jsou pouze zvukové záznamy. Pokud půjčujete nějaké zvukové záznamy, tak bych doporučoval se pro pořádek zaregistrovat. Pokud ale ve skutečnosti prezenčně půjčujete jen zvukově obrazové dokumenty (což by výukové CD mohla být), potom to není potřeba hlásit.

Máme oznámit NK skutečnost, že provádíme prezenční půjčování zvukových dokumentů? Jedná se o dětské výukové programy na CD Romech.

Předmětem smlouvy o půjčování zvukových záznamů jsou pouze zvukové záznamy. Pokud půjčujete nějaké zvukové záznamy, tak bych doporučoval se pro pořádek zaregistrovat. Pokud ale ve skutečnosti prezenčně půjčujete jen zvukově obrazové dokumenty (což by vykove CD mohla byt), potom to není potřeba hlásit.

Zvukově izolační, tepelně izolační - nebo tepelněizolační, zvukověizolační?

Často narážím při korekturách na termíny zvukově izolační a tepelněizolační - vadí mi nejednotnost psaní dohromady/zvlášť. Jak je to správně? Lze používat obě varianty?Děkuji.

Dobrý den, podobnou dotaz řešili odborníci z Ústavu pro jazyk český. Dle jejich vyjádření by měla být správná varianta psaní dohromady. Kompletní odpověď k dispozici na webu ÚJČ AVČR

Knihovna Filozofické fakulty UK

Jazyk, lingvistika a literatura

https://dotazy.ujc.cas.cz/[…]/?id_klicove_slovo=6978&filter=1

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvukove-izolacni-tepelne-izolacni-nebo-tepelneizolacni-zvukoveizolacni

cs

Často narážím při korekturách na termíny zvukově izolační a tepelněizolační - vadí mi nejednotnost psaní dohromady/zvlášť. Jak je to správně? Lze používat obě varianty?Děkuji.

Dobrý den, podobnou dotaz řešili odborníci z Ústavu pro jazyk český. Dle jejich vyjádření by měla být správná varianta psaní dohromady. Kompletní odpověď k dispozici na webu ÚJČ AVČR

Často narážím při korekturách na termíny zvukově izolační a tepelněizolační - vadí mi nejednotnost psaní dohromady/zvlášť. Jak je to správně? Lze používat obě varianty?Děkuji.

Dobrý den, podobnou dotaz řešili odborníci z ústavu pro jazyk český. Dle jejich vyjádření by měla být správná varianta psaní dohromady. Kompletní odpověď k dispozici na webu ÚJČ AVČR

Zvyky na 1. května (/máje)

Prečo by mal 1. Května (Mája) mladý muž pobozkať, políbit pod rozkvitnutou čerešňou svoju frajerku?

Dobrý den,obdobný dotaz jsme již zodpovídali, odpověď najdete v archivu Ptejte se knihovny -http://www.ptejteseknihovny.cz/uloziste/aba001/2011/prvomajovy-polibek/.

Národní knihovna ČR

Antropologie, etnografie

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvyky-na-1-kvetna-maje

sk

Zvyky, tradice a obyčeje v Norsku.

Dobrý den,zajímalo by mě jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v Norském království?Děkuji za odpověď.

Dobrý den, Váš dotaz na to, jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v Norsku je formulován velmi zeširoka, proto Vám nabídneme níže uvedené citace a odkazy, které se věnují působení těchto kulturních fenoménů jak v duchovní, tak hmotné kultuře Norska. Norsko je velmi bohatou zemí na historické legendy a folklórní tradice. Velmi silně zakořeněné jsou pozůstatky duchovní kultury ve formě vyprávění příběhů, pohádek a legend. Částečně vycházejí z vikingských ság, které poskytují dobré seznámení se s norskou mytologií. K typickým bájným tvorům patří trollové, elfové nebo hulder či draugen. Norové své kulturní dědictví velmi dobře prezentují v četných muzeích a jiných paměťových institucích. Níže se můžete dočíst o specifickém trávení nejrůznějších svátků, z nichž stojí zaměřit se na národní svátek 17. května. Norové jsou také milovníci jazzu. V Oslu se v srpnu koná jazzový festival, v říjnu pak Ultuma Contemporary Music festival. Do Norska se jezdí také kvůli rybolovu a Norové jsou také rekordmany v polárních výpravách. Turistické průvodce: HAM, Anthony, BUTLER, Stuart a RODDIS, Miles. Norsko. Překlad K. H. Doutná a Milica Kolářová. 2. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2012. 467 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 978-80-256-0666-7. LEE, Phil a NORUM, Roger. Norsko: [turistický průvodce]. Překlad Jan Sládek. 3. vyd. Brno: Jota, 2014. 441 s. Průvodce; sv. 165. ISBN 978-80-7462-558-9. Články o norských svátcích: https://www.visitnorway.com/about/history-traditions/ http://www.mundo.cz/norsko/svatky https://norge.cz/norsko/svatky-a-tradice http://norsko.orbion.cz/stat/pruvodce/lide-a-spolecnost-1764/ http://www.cestoweb.cz/dovolena-a-cestovani/nejzvlastnejsi-zvyky-a-obyceje-norska

Národní knihovna ČR

Geografie. Geologie. Vědy o zemi

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvyky-tradice-a-obyceje-v-norsku

cs

Dobrý den,zajímalo by mě jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v Norském království?Děkuji za odpověď.

Dobrý den, Váš dotaz na to, jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v Norsku je formulován velmi zeširoka, proto Vám nabídneme níže uvedené citace a odkazy, které se věnují působení těchto kulturních fenoménů jak v duchovní, tak hmotné kultuře Norska. Norsko je velmi bohatou zemí na historické legendy a folklórní tradice. Velmi silně zakořeněné jsou pozůstatky duchovní kultury ve formě vyprávění příběhů, pohádek a legend. Částečně vycházejí z vikingských ság, které poskytují dobré seznámení se s norskou mytologií. K typickým bájným tvorům patří trollové, elfové nebo hulder či draugen. Norové své kulturní dědictví velmi dobře prezentují v četných muzeích a jiných paměťových institucích. Níže se můžete dočíst o specifickém trávení nejrůznějších svátků, z nichž stojí zaměřit se na národní svátek 17. května. Norové jsou také milovníci jazzu. V Oslu se v srpnu koná jazzový festival, v říjnu pak Ultuma Contemporary Music festival. Do Norska se jezdí také kvůli rybolovu a Norové jsou také rekordmany v polárních výpravách. Turistické průvodce: HAM, Anthony, BUTLER, Stuart a RODDIS, Miles. Norsko. Překlad K. H. Doutná a Milica Kolářová. 2. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2012. 467 s. Z řady průvodců Lonely Planet. ISBN 978-80-256-0666-7. LEE, Phil a NORŮM, Roger. Norsko: [turistický průvodce]. Překlad Jan Sládek. 3. vyd. Brno: Jota, 2014. 441 s. Průvodce; sv. 165. ISBN 978-80-7462-558-9. Články o norských svátcích: https://www.visitnorway.com/about/history-traditions/ http://www.mundo.cz/norsko/svátky https://norge.cz/norsko/svátky-a-tradice http://norsko.orbion.cz/stát/průvodce/lidé-a-společnost-1764/ http://www.cestoweb.cz/dovolená-a-cestování/nejzvlastnejsi-zvyky-a-obyčeje-norská

Dobrý den,zajímalo by mě jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v norském království?Děkuji za odpověď.

Dobrý den, váš dotaz na to, jaké jsou tradice, obyčeje a zvyky v Norsku je formulován velmi zeširoka, proto vám nabídneme níže uvedené citace a odkazy, které se věnují působení těchto kulturních fenoménů jak v duchovní, tak hmotné kultuře Norska. Norsko je velmi bohatou zemí na historické legendy a folklórní tradice. Velmi silně zakořeněné jsou pozůstatky duchovní kultury ve formě vyprávění příběhů, pohádek a legend. Částečně vycházejí z vikingských ság, které poskytují dobré seznámení se s norskou mytologií. K typickým bájným tvorům patří trollové, elfové nebo Mulder či draken. Norové své kulturní dědictví velmi dobře prezentují v četných muzeích a jiných paměťových institucích. Níže se můžete dočíst o specifickém trávení nejrůznějších svátků, z nichž stojí zaměřit se na národní svátek 17. května. Norové jsou také milovníci jazzu. V Oslu se v srpnu koná jazzový festival, v říjnu pak ultima Contemporary music festival. Do Norska se jezdí také kvůli rybolovu a Norové jsou také rekordmany v polárních výpravách. Turistické průvodce: HIM, Anthony, BUTLER, Stuart a RODIČ, Miles. Norsko. Překlad K. H. Doutná a Milica Kolářová. 2. české vyd. Praha: Svojtka & Co., 2012. 467 s. Z řady průvodců Lonely planet. ISBN 978-80-256-0666-7. Lee, Phil a NORU, Roger. Norsko: [turistický průvodce]. Překlad Jan sládek. 3. vyd. Brno: Jota, 2014. 441 s. Průvodce; sv. 165. ISBN 978-80-7462-558-9. Články o norských svátcích: http://www.visitnorway.com/About/History-traditions/ http://www.Mundo.cz/Norsko/svátky http://Norge.cz/Norsko/svátky-a-tradice http://Norsko.Orion.cz/stát/průvodce/lide-a-společnost-1764/ http://www.cestoweb.cz/dovolená-a-cestováni/nejzvlastnejsi-zvyky-a-obyčeje-norská

zvyšuje se agresivita černé zvěře vůči loveckým psům během lovecké sezóny?

Zvyšuje se agresivita černé zvěře vůči loveckým psům během lovecké sezóny? A má vliv na chování této zvěře její zvyšující se počet? Jsou o tom informace ve vědeckých časopisech?

Dobrý den, tématu by se mohly věnovat tyto časopisy: Myslivost(č1/2013, 10/2013), Svět myslivosti, Lovecký pes. Z volného internetu se nám podařilo zjistit tyto zdroje:www.myslivecke-forum.cz,www.loveckeforum.info,www.myslivost.cz, silvarium.cz

Kladno

Středočeská vědecká knihovna v Kladně, příspěvková organizace

Biologické vědy

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zvysuje-se-agresivita-cerne-zvere-vuci-loveckym-psum-behem-lovecke-sezony

cs

Zvyšuje se agresivita černé zvěře vůči loveckým psům během lovecké sezóny? A má vliv na chování této zvěře její zvyšující se počet? Jsou o tom informace ve vědeckých časopisech?

Dobrý den, tématu by se mohly věnovat tyto časopisy: Myslivost(č1/2013, 10/2013), Svět myslivosti, Lovecký pes. Z volného internetu se nám podařilo zjistit tyto zdroje:www.myslivecké-fórum.cz,www.loveckeforum.info,www.myslivost.cz, silvarium.cz

Zvyšuje se agresivita černé zvěře vůči loveckým psům během lovecké sezóny? A má vliv na chování této zvěře její zvyšující se počet? Jsou o tom informace ve vědeckých časopisech?

Dobrý den, tématu by se mohly věnovat tyto časopisy: Myslivost(č/2013, 10/2013), svět myslivosti, lovecký pes. Z volného internetu se nám podařilo zjistit tyto zdroje:www.myslivecké-forum.cz,www.loveckeforum.info,www.myslivost.cz, zilvarum.cz

Zwiener,Kamler

Prosim o informaci,kde vzniklo prijmeni Zwiener a jaky ma vyznam a minulost.O totez prosim o prijmeni Kamler-pro kamaradku.Dekuji

Dobrý den, příjmení Zwiener  se vyskytuje 34x v České republice, z toho 12x v okrese Jeseník, 7x v Tišnově, další výskyty viz http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Zwiener/hustota/. Podobnost jména Zwiener se jnémem Zwirner svádí k myšlence, že jméno mohlo být špatně čteno a původně tedy psáno Zwirner, tedy niťař. Příjmení Kamler se v ČR vykytuje 166x a největší zastoupení má v oblasti Šumperska a Litovelska. V samotném Šumperku žije 29 mužů s tímto příjmením. Viz http://www.kdejsme.cz/prijmeni/Kamler/hustota/ Jméno je odvozeno od názvů pracovníků v textilní výrobě, konkrétně jde o toho, kdo přede / češe čili hřebenáře. Pro zjištění konkrétnější odpovědi se můžete obrátit se na Ústav pro jazyk český, viz http://www.ujc.cas.cz/kontakty/

Národní knihovna ČR

Antropologie, etnografie

BENEŠ, Josef. Německá příjmení u Čechů. Vyd. 1. Ústí nad Labem: Univerzita J.E. Purkyně, 1998. 2 sv. Acta Universitatis Purkynianae. Slavogermanica; 34-IX. ISBN 80-7044-212-3.http://www.kdejsme.cz/https://vokabular.ujc.cas.cz

https://www.ptejteseknihovny.cz/dotazy/zwiener-kamler

sk